S Davorem Ambrošem o knize o sokolském hnutí a jiných projektech

  • Posted on:  středa, 29 září 2021 00:00

FASCINUJÍ MNE DĚJINY, S TÍM JSEM SE SNAD NARODIL
V první polovině července v pouhém týdnu vyšly dvě knihy krajanského laického historika Davora Ambroše – České Dožínky v Chorvatsku, monografie největší krajanské kulturní slavnosti, kterou napsal spolu s profesorem Václavem Heroutem, a Sokolski pokret oko Daruvara i Grubišnog Polja (Sokolské hnutí kolem Daruvaru a Hrubečného Pole), kterou napsal sám. Popovídali jsme si s autorem o práci na těchto knihách a vůbec o jeho zájmu o dějiny.

„Historická a vydavatelská rada Svazu Čechů se v roce 2019 rozhodly vydat k oslavě 95. výročí konání prvních Dožínek publikaci s přehledem všech dožínkových slavností od roku 1925, kdy se v Daruvaru konaly první. Pan Herout, který úkol dostal, se obrátil na mne s návrhem, abych se k tomuto projektu přidal, a dějiny Dožínek sepíšeme spolu,“ začíná D. Ambroš a dodává, že psaní knihy bylo příležitostí rozluštit dilema týkající se okrskových Dožínek. „Usoudili jsme, že šlo o teritoriální princip, a že „okrskové“ Dožínky pořádaly krajanské spolky jednoho okresu (kotaru). Jednu dobu klesal zájem o přípravu tak velké akce, a proto bylo rozhodnuto, aby několik besed z jednoho území uspořádalo Dožínky společně. Stávalo se, že okrskové Dožínky, které měly být menší, měly bohatší program a více účinkujících než velké Dožínky. Proto jsme všechny Dožínky počítali jako rovnoprávné a zjistili že od roku 1925 dodnes bylo celkem šedesát dožínkových slavností.“    
Vzhledem k tomu, že od prvních Dožínek nepřetržitě vycházely české noviny, do války Jugoslávští Čechoslováci a od roku 1946 Jednota, údaje byly na jednom místě, v archivu Svazu Čechů, čímž byla práce na zkoumání snadnější. Na psaní textu měli autoři dost krátkou lhůtu, protože se jubilejní Dožínky měly konat vloni v červenci, a jelikož byly kvůli pandemii koronaviru odložené na letošní rok, na textu se mohlo pracovat ještě nějakou dobu. „S konečným výsledkem jsme spokojeni a spokojenost vyjádřili také vydavatel a čtenáři. Zůstala však práce i pro další badatele, protože by bylo třeba více napsat o českých choreografech, kteří nacvičují tance na Dožínky, o dechovkách a dalších tématech.“
Mnohem větší sousto pro Davora bylo sepisovaní dějin sokolského hnutí na Daruvarsku a Hrubečnepolsku, na kterých pracoval téměř sedm let. „Když jsem se začal zajímat o toto téma, o Sokolu v Daruvaru a okolí jsem nevěděl skoro nic kromě toho, že Sokol tu byl. Velice mně zaujal a začal jsem ho zkoumat s úmyslem napsat článek do odborného sborníku, ale když jsem se pustil do práce, shromáždil jsem tolik materiálu, že se zrodila tlustá kniha.“
Sokolské hnutí mělo na tomto území, kde žil velký počet příslušníků české menšiny, úrodnou půdu snad i proto, že hnutí vzniklo v Čechách (1867). Kromě toho, že spolek byl vynikající tělovýchovná organizace s velkými úspěchy, byl také silně vlastenecky zaměřen, a lásku k vlasti má i ve svém mottu. Sokolské spolky tak měly národnostní předznamenání, a zde se kromě chorvatského Sokola po roce 1929 zakládal Sokol jugoslávský. Zdejší Češi se zapojovali do jednoho, nebo druhého, už podle toho, který působil na jejich území. Snad i kvůli této vlastenecké náplní byl Sokol v roce 1941 zrušen a zakázán, a za socialismu ho nahradilo Društvo tjelesnog odgoja (DTO) Partizan (Tělovýchovný spolek Partyzán). Proto byl Sokol zanedbán a zapomenut, dokumenty se ale zachovaly.
„Ve státním archivu jsem našel jen pramálo dokumentů, pouze jednu knihu zápisů daruvarského Sokola z dvacátých let minulého století, což mi hodně pomohlo. Nejvydatnějším zdrojem byly ale noviny, které tehdy vycházely,“ vysvětluje D. Ambroš a dodává, že je vděčný rodině Klečkově, která má velice bohatý soukromý sokolský archiv. Další rodiny měly fotografie, ale bez jakýchkoliv informací, dost materiálů poskytl profesor Václav Herout, něco je k prodeji na internetových aukcích, ale hlavně nejvíc pomohly noviny, které četl v záhřebské Národní a univerzitní knihovně.
Knihu vydala daruvarská pobočka Matice chorvatské za finanční podpory města Daruvaru, vytiskla daruvarská tiskárna Habigraf. Do konce roku bude křest knihy v Daruvaru, zájem o představení sokolské monografie mají také Hrubečné Pole a Končenice.
Psaní dvou knih nebylo prvním setkáním Davora Ambroše se zkoumáním historických faktů, a není ani posledním. Za sebou má už pěkný počet zpracovaných témat a uveřejněných odborných článků, a už pracuje na dalších projektech.
„Já jsem se snad narodil se zájmem o historické záležitosti, zvlášť mně fascinují místní dějiny a proto čtu všechno, co se týká minulosti Daruvaru a okolí,“ říká pan Ambroš a dodává, že lituje toho, že nestudoval dějiny. Nejvíce zkoumal dějiny Končenic a Odkop, odkud pochází jeho rodina. Uveřejňoval v Jednotě, časopisu Susreti, který vydává Chorvatsko-česká společnost, v časopisu Matice chorvatské Vrela, bjelovarském lidovém kalendáři (Pučki kalendar) a sborníku Janković. „Nejvíce jsem se zabýval dějinami Končenic, a píšu jen občas, když mám čas.“ V průběhu času shromáždil velký počet dějepisných knih a dokumentů, údajů a artefaktů, a tak k psaní dalších práci má i svůj soukromý archiv.
Co se týče budoucích projektů, jeden z nich navazuje na zkoumání sokolského hnutí. Už v knize o Sokolu popsal začátky sportu na Daruvarsku a prozkoumal dějiny odbíjené a některých jiných sportů. Nyní pokračuje. „Nejvíce mně zajímá předválečný fotbal a chtěl bych popsat, jak se vyvíjel v tomto období.“ Má rozpracované i dějiny Končenic, a u konce je i se psaním knihy o sto letech hasičství v Končenicích... Hlavně, je co zkoumat, je o čem psát, můžeme se těšit na další příspěvky o minulosti Daruvaru, Končenic a okolí.
Text M. Pejić, foto rodinné album

Read 46 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 48 2021

V Jednotě číslo 48, která vychází 4. prosince 2021, čtěte:
- Seminář krajanských učitelů v ČR
- Kulturní program v Dolních Střežanech a předvánoční dílna v Šibovci
- Sto let od narození Alexandra Dubčeka
- Úpravy budoucího odpočinkového areálu v Horním Daruvaru
- Výstava Záhřebský tiskař Antonín Jandera
- Sto let Svazu Čechů: Nové výzvy pro Svaz Čechů  
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi