Sto let Svazu Čechů XXXVII – Slováci opouštějí společný Svaz

  • Posted on:  středa, 26 leden 2022 00:00

REORGANIZACE SVAZU
Na jaře roku 1992 se na pořad jednání dostala otázka reorganizace Svazu, vlastně řešení postavení slovenských spolků. Svaz zasedal 2. dubna 1992 v Jelisavci, kam přijeli představitelé tří slovenských spolků, aby jednali o svém vyčlenění ze Svazu a začlenění do Matice slovenské v Chorvatsku jako budoucí zastřešující organizace slovenské menšiny. Jozef Kvasnovský z Josipovce řekl, že Pobočka pro Slováky je ve srovnání se Svazem mladší bratr, ale že ten bratr je nyní plnoletý, a proto chce své problémy řešit samostatně.

Řada členů předsednictva s touto alegorií nesouhlasila, protože mluví o výsadách „staršího bratra“ oproti „mladšímu“, podle jejich mínění tomu tak ale v tomto případě není. V diskusi zaznělo, že „starší bratr“ pečoval o „mladšího“ i na úkor „vlastní rodiny“, což se často vytýkalo na jedné straně, a nechápalo na straně druhé.
Josef Matušek v diskusi připomněl založení Matice slovenské v roce 1932 kvůli unitaristickému vedení Svazu a připomněl, že v době socialismu v čele Československého svazu byl 19 let Slovák Mišo Kmecík, který se snažil probudit kulturně-osvětový život ve slovenských osadách, stejně jako jeho nástupci, Čech Josef Zámostný, i sám J. Matušek, a pokračovali v tom i jejich nástupci. Ale nedůvěru Slováků vůči Svazu se nepodařilo úplně odstranit a problémy způsobovala i vzdálenost od Daruvaru. Členové předsednictva uvedli výhody a nedostatky rozdělení Svazu a vyjádřili přesvědčení, že slovenské spolky musí nejlépe vědět, co je pro ně nejlepší. Žádný z členů v zásadě nebyl proti rozdělení Svazu a bylo rozhodnuto, aby každý slovenský spolek zaslal písemné rozhodnutí, že ruší své členství ve Svazu. Rozhodnutí o rozdělení Svazu a vztazích mezi budoucími Svazem Čechů a Maticí slovenskou, jakož i novém uspořádání Svazu měly být schváleny na valné hromadě v květnu, a na podzim se měla konat volební valná hromada Svazu Čechů. Obě zastřešující organizace měly i nadále vzájemně spolupracovat.
Schůze se zúčastnil také vyslanec ČSFR Igor Furdík, který uvedl, že bude respektovat jakékoli rozhodnutí. Dodal, že není třeba za ničím truchlit, protože se nic nového neděje, a že jde o slušnou domluvu, a o to, aby si obě organizace neuzavřely dveře. Zdůraznil, že by bylo dobré, kdyby mezi nimi byla souhra. V každém případě to bylo potřeba, mimo jiné i kvůli budoucímu volebnímu zákonu, podle nějž měli Češi a Slováci v Chorvatsku volit společného poslance do Sněmu.
Jako první zaslal své rozhodnutí o vystoupení ze Svazu slovenský spolek z Josipovce, ostatní nikoli. To ztěžovalo působení předsednictva, a proto byla odložena valná hromada Svazu do schválení zákona o občanských sdruženích, na jehož základě se vypracují nové stanovy budoucího Svazu Čechů. Tím se umožní zapojení co největšího počtu příslušníků české menšiny, i těch, kteří z různých důvodů nejsou členy krajanských spolků. Plánovalo se také zakládání zájmových klubů, které by byly součástí Svazu, jakož i založení právně-politické rady.
O budoucím uspořádání, způsobu práce a úkolech Svazu se hovořilo na poradě předsednictva s představiteli krajanských spolků 23. května 1992. Na zasedání bylo řečeno, že se po odchodu slovenských spolků a ukončení války bude muset všechno organizovat od začátku. Bude to již potřetí vzhledem k založení Československého svazu v roce 1921 a jeho obnovení v roce 1944. Bylo rovněž řečeno, že je nutné pochopit, že Vojvodina a Bosna jsou nyní zahraničí, a tím styky s tamními spolky nebudou stejné jako doposud. Pokud jde o školy, účastníci porady došli k závěru, že je třeba vyřešit vztahy škol a NVI Jednota vůči Svazu, ale také upřesnit vztah Svazu k politickým stranám, do nichž se začleňují příslušníci menšiny. I když Sněm a Vláda definovaly svůj postoj k menšinovým právům, přesto byly zřejmé obavy, jak na to budou nahlížet obce, úřady a jednotlivci u moci. Veškeré tyto otázky se proberou a upřesní v rezoluci, která určí národnostní politiku a vytyčí požadavky, od kterých by se nesmělo ustoupit. Na poradě bylo řečeno, že v uplynulém roce jedině záhřebská Beseda mohla uspořádat valnou hromadu a několik akcí a Beseda v Hercegovci jen jedno divadelní představení. Činnost ostatních spolků přerušila válka a uzavřela, že konsolidace bude těžká.
Předsedkyně Svazu Čechů a Slováků Leonora Janotová uvedla, že Svaz má nyní právo zastupovat celou menšinu, nejen členy spolků, jak v Chorvatsku, tak i v zahraničí, ale upozornila, že tento fakt neberou v úvahu ostatní instituce a strany, z nichž ani jedna nemá vymezený vztah vůči menšinám. Připomněla stále větší zájem intelektuálů o činnost Svazu. Perspektivou jsou i výročí českých besed v Daruvaru a Prekopakře, školy a školky v Daruvaru a jubileum 400. výročí narození Jana Amose Komenského. Zasedání konstatovalo, že pro chorvatské Čechy je lepší nezakládat politickou stranu, než o menšinová práva bojovat v rámci stávajících stran a prostřednictvím svého poslance ve Sněmu. Upozornilo, že válka ještě neskončila, a mnozí už teď relativizují účast české menšiny v boji za svobodu a samostatnost Chorvatska. Po dlouhé době se 22. května 1992 sešla školní rada, která byla informována, že podnik Zbrojovka Vsetín uzavřel smlouvu s podnikem Dalit a nabídl možnost studia pro tři chlapce a jednu dívku ze základních škol v ekonomickém oboru a možnost zaměstnání ve Zbrojovce.
Svaz založil politicko-právní radu, která se poprvé sešla 5. června. Jejím předsedou byl Zdenko Jílek, místopředsedou Bohumil Bernášek a členy Miroslav Jílek, Václav Tomek, Josef Matušek a Darko Husák. Nejdůležitější oblastí působení rady byla politika Svazu a politika oživování menšinových sdružení. Proto rozhodla před volbami na valných hromadách spolků vysvětlit, jak se má hlasovat, a bude se snažit, aby menšinoví představitelé byli úměrně zastoupení v lokální správě. Připomněla spolupráci s vládním pověřenectvem v Daruvaru, jakož i vypracování rezoluce, která zdůrazní, že česká menšina je zde přítomná již 200 let, že tu není náhodou a že se s tímto prostředím sžila, což dokázala i v této válce. Rezoluce připomíná Dolany a Ivanovo Selo, které zažily velké hmotné škody a lidské ztráty, jakož i Prekopakru, která ještě stále trpí. Navrhuje také založení ekonomicko-hospodářské rady z členů se zkušenostmi v podnikání. Předsednictvo založilo ekonomicko-hospodářskou radu 1. července 1992, její předsedkyní se stala Marica Pervanová.
V týdeníku Jednota byl v červnu 1992 uveřejněn rozhovor se Zdenkem Jílkem, který vzkázal, že Svaz musí působit i politicky, aby se české menšině zajistilo rovnoprávné postavení v politickém životě, přiměřené zastoupení v osadách, kde žije a podílí se v boji za svobodu Chorvatska. Připomněl, že je jedno místo ve Sněmu pro Čechy zajištěno, ale že je dost neznámých ohledně využití hlasovacího práva.  
Historická rada se také po dlouhé době sešla 13. července 1992. Na zasedání se ohlédla na částečně uskutečněné oslavy 200. výročí přistěhování Čechů. Připomněla, že na výstavě v Bjelovaru byly exponáty z etnografické sbírky v Ivanově Sele a ze stálé výstavy v Daruvaru, což se osvědčilo, protože tak byly ochráněny před válečným nebezpečím. Podle rady by se etnografická sbírka, pokud se vyskytnou problémy s jejím udržováním, měla přestěhovat do Daruvaru, což také nebylo trvalé řešení, protože byla otázka, co by bylo, kdyby se budova Svazu a sbírky denacionalizovaly a instituce by přišly o střechu nad hlavou. I když se plánovaný kulatý stůl o nedostatečně známých kapitolách dějin české menšiny nekonal, rada dospěla k závěru, že koncem roku 1992 uspořádá kulatý stůl o Janu Amosi Komenském ke 400. výročí jeho narození.
Školní rada na své schůzi 16. června 1992 referovala, že jsou zajištěna tři stipendia na studium v Čechách, kde je už hodně studentů z Chorvatsku, ale nedostali se tam všichni prostřednictvím Svazu. Divadelní rada na své schůzi 24. června konstatovala, že se činnost českých besed pozvolna obnovuje, zatímco informační rada 28. června upozornila, že se poslední Kronika Čechů a Slováků v Chorvatské televizi vysílala ještě v červnu 1991.Usnesla se, že je třeba vysílání obnovit, a že víc informací o menšinách má být i v pravidelných informačních pořadech RTV, a že je zapotřebí osvěžit české vysílání Radia Daruvar.
Mezitím byla 14. června 1992 v Našicích založena Matice slovenská v Chorvatsku, příslušníci slovenské menšiny mají vlastní zastřešující organizaci. Svaz Čechů a Slováků měl ještě stále starý název, protože změnit ho mohla jedině valná hromada, která v té době byla ještě v nedohlednu. Jozef Kvasnovský na zakladatelském shromáždění řekl, že Slováci tíhnou k duchovní obnově, a že určitá nedůvěra vůči Svazu Čechů a Slováků a jejich pocit méněcennosti donutil slovenské spolky založit vlastní instituci a samostatně pečovat o vlastní kulturní vývoj a probouzení slovenského národnostního uvědomění. Na zakladatelském shromáždění byl také tajemník Svazu Čechů a Slováků Václav Tomek, který řekl, že předsednictvo bylo překvapené iniciativou k založení Matice, ale zároveň je přesvědčené, že Slováci mají plné právo vydat se vlastní cestou. Připomněl, že obě menšiny budou muset i nadále spolupracovat, protože budou mít společného poslance ve Sněmu.
Text Marijan Lipovac, přel. žp, foto archiv Jednoty a Svazu Čechů

Read 61 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 32 2022

V Jednotě číslo 32, která vychází 20. srpna 2022, čtěte:
- Zájezd krajanů z Tréglavy a Garešnice na Moravu
- Se studentem Matoušem Turzou z Česka
- Jednodenní zájezdy krajanů k moři
- Skupina Chorvatsko v srdci
- Zpět k oslavě výročí Svazu Čechů
- Setkání na hospodářství Bílků v Kreštelovci
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi