Protože hlavní budova sbírky, obytný dům, byla v tak špatném stavu, že obnova by byla příliš nákladná, byla zbourána a postavena její replika. Podařilo se to díky finanční pomoci z České republiky na rekonstrukci českých domů, kterou zprostředkoval Svaz. Od nového zpřístupnění sbírky ji pravidelně navštěvují žáci českých škol, a s cílem popularizace se na jejím dvoře od roku 2008 každoročně koná Etno den.
Dožínky se konaly 22. a 23. července 2006 ve Velkých Zdencích. Leonora Janotová při hodnocení dožínkových slavností poukázala na projevy hostů z řad politiků a uvedla, že Dožínky by v budoucnu měly být zbaveny politiky a politikům by se mělo umožnit promluvit na slavnostním zahájení, nikoliv na hlavním ceremoniálu, protože ten patří účastníkům. Svaz oslavil 9. prosince 2006 85. výročí svého založení. K této příležitosti byla otevřena obnovená Stálá výstava fotografií a dokumentů a galerie Klubu výtvarníků Svazu Čechů. L. Janotová se stala jeho čestným členem. Posmrtně byl oceněn bývalý předseda Svazu Josef Zámostný.
Na základě Ústavního zákona o právech národnostních menšin získala česká menšina v roce 2007 své symboly: vlajku totožnou s českou státní vlajkou, erb totožný s erbem Svazu s tím, že nad štítem v barvách chorvatské vlajky na stuze místo nápisu Svaz Čechů v Republice Chorvatsku stojí nápis Češi v Republice Chorvatsku. Hymnou české menšiny se stala česká hymna Kde domov můj. Rozhodnutí o symbolech přijala Koordinace rad a představitelů české menšiny v Republice Chorvatsku 10. února 2007 a v platnost vstoupilo po schválení Radou pro národnostní menšiny 29. června 2007. Tím Svaz zažehnal problémy a občasná nedorozumění, která vznikala v souvislosti s používáním těchto českých symbolů na veřejnosti.
Parlamentní volby v Chorvatsku se konaly 25. listopadu 2007, za českou a slovenskou menšinu v nich kandidovalo dokonce osm Čechů (Zdenka Čuchnilová, Vladimír Bílek, Juraj Fofoňka, Jasna Vaníčková Filová, Vlado Cabrnoch, Bohumil Kopecký, Miloslav Malina a Ivan Miler) a Slovák Andrej Kuric. Juraj Fofoňka, Vladimír Bílek a Jasna Vaníčková Filová požádali o podporu Svazu, ale předsednictvo se rozhodlo nikoho nepodpořit, protože chtělo dát najevo, že Svaz respektuje demokratické právo každého Čecha na samostatné rozhodování. Zdenka Čuchnilová byla potřetí zvolena poslankyní, tentokrát jako nestraník. Vítězství ve volbách opět získalo HDZ a novou vládu znovu sestavil Ivo Sanader, který vytvořil koalici s HSS a HSLS a uzavřel dohody s poslanci národnostních menšin, včetně Zdenky Čuchnilové.
Představitelé Svazu Čechů a českých sdružení se 8. září 2008 v Záhřebu setkali s českým premiérem Mirkem Topolánkem, který jim řekl, že vstup Chorvatska do Evropské unie by byl dobrý i pro českou menšinu, protože by odstranil umělé bariéry. Zmínil se také o problémech, s nimiž se potýkají Češi v Daruvaru a řekl, že v tomto smyslu vyvíjí tlak na svého chorvatského kolegu Sanadera, stejně jako Sanader na něj v souvislosti s problémy chorvatské menšiny v České republice. V předvečer Dožínek, které se konaly v Daruvaru 19. a 20. července 2008, si Svaz Čechů pořídil nové webové stránky a u příležitosti 120. výročí narození Franty Buriana 12. prosince byly uděleny Ceny Franty Buriana Vladovi Daňkovi a Václavu Heroutovi a posmrtně Slávkovi Daňkovi a Jiřině Staňové. Díky Heroutovi jako předsedovi historické rady Svazu bylo počátkem roku 2009 zahájeno uspořádání archivu Svazu, který se nachází v budově Českého národního domu v Daruvaru a je otevřen k využití zájemcům z řad badatelů. Leonora Janotová oslavila 20. výročí svého předsedání Svazu Čechů v roce 2008 a 22. března 2008 jí Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR udělila Stříbrnou medaili T. G. Masaryka. Naposledy byla L. Janotová zvolena předsedkyní Svazu Čechů na valné hromadě 27. června 2009. Místopředsedy byli Jaroslav Vojta (v roce 2012 ho nahradil Jaroslav Vozáb) a Libuše Stráníková, předsedou kulturní rady Jaroslav Klubíčko, divadelní rady Světluška Prokopićová, historické rady Václav Herout, školské rady Ludmila Bláhová, vydavatelské rady Libuše Stráníková a informační rady Vlatka Daňková.
V té době se Chorvatsko potýkalo s důsledky celosvětové hospodářské krize a vstoupilo do několikaleté recese, což vedlo k racionalizaci využívání veřejných prostředků. V státním rozpočtu se částky pro menšiny meziročně zvyšovaly přibližně o 15 %, v roce 2010 byly dotace na úrovni roku 2009. Svaz Čechů dostal méně peněz a byla ohlášena přísnější kontrola výdajů.
V únoru 2010 se stal třetím prezidentem Chorvatska Ivo Josipović, který 2. března 2010 navštívil Daruvar a Svaz Čechů. Tehdy se pochlubil, že je členem České besedy Záhřebského županství, nejmladšího spolku české menšiny založeného v roce 2009, a převzal záštitu nad Dožínkami v Daruvaru 17. a 18. července 2010, kdy se připomínalo jejich 85. výročí pořádání. V roce 2010 přijal Svaz Čechů svého 30. člena, Českou besedu města Hrubečné Pole. Vedoucí představitelé Svazu se 29. března 2010 setkali v Českém domě v Záhřebu s předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Miloslavem Vlčkem.
Česká menšina v Chorvatsku udělala v roce 2010 nový krok na mezinárodní scéně, když se Koordinace rad a představitelů české menšiny v Republice Chorvatsku stala členem Federální unie evropských národů FUEN. Tím se jasně projevily rozdíly v roli a cílech Koordinace jako politického orgánu a Svazu Čechů jako zastřešující kulturní a osvětové organizace české menšiny. Na zasedání předsednictva Svazu 22. října 2010 Leonora Janotová řekla: „Zdá se, že Svaz Čechů ztrácí význam, a že jeho úlohu zastřešovací instituce všech příslušníků české menšiny v Chorvatsku postupně přebírá někdo jiný.“ Položila také otázku, zda je Svaz vůbec potřebný, a upozornila, že rozhodnutí jeho orgánů nejsou respektována, čímž se dotkla komunikace mezi Svazem, menšinovými radami a Koordinací a poslancem za českou menšinu. Na zasedání zaznělo, že všichni pracují ve prospěch české menšiny, ale že existují i problémy způsobené nedostatečnou komunikací.
V dubnu 2011 v Chorvatsku proběhlo sčítání lidu, které zaznamenalo nový pokles počtu Čechů, který se dostal pod 10 000: místo 10 510 v roce 2001 se nyní k české národnosti hlásilo 9641 obyvatel. I když šlo o pokles, bylo to stále méně než v předchozích desetiletích, kdy se počet Čechů od sčítání k sčítání snižoval o několik tisíc. U ostatních autochtonních menšin byl pokles v roce 2011 oproti roku 2001 větší, takže Srbů bylo až o 15 tisíc méně, Slovinců o 3 tisíce a Italů a Maďarů o 2 tisíce. Pro Čechy poměrně příznivý výsledek sčítání byl výsledkem promyšlené kampaně vedené společně radami české menšiny a Svazem, která upozorňovala na důležitost zachování národní identity a na skutečnost, že konzumace zaručených práv závisí na početnosti každé jednotlivé menšiny, od jejího práva používat jazyk a práva volit menšinovou radu nebo zástupce místní samosprávy až k financování. „Je přece důležité, aby se vědělo, kolik nás je. Zaleží nám na tom, abychom i počtem do určité míry ospravedlnili veškerou podporu, kterou nám chorvatský stát poskytuje. Nejsme k tomu lhostejní, a nechceme být, protože všechno má nějakou souvislost – kolik nás bude, tolik bude i činnosti. Myslím si, že si nikdo z nás nemůže dovolit, aby nám budoucí generace vyčítaly, že jsme jim nedali možnost deklarovat se podle svého původu, totiž jako Češi,“ řekla Leonora Janotová v březnu 2011 Jednotě a dodala, že od sčítání k sčítání cítí větší zklamání. Upozornila zejména na sčítání lidu v roce 1991, kdy lidem nebyl dostatečně nevysvětlen rozdíl mezi občanstvím a národností, takže v době vzniku nového chorvatského státu se mnoho Čechů, zejména těch, kteří vstoupili do chorvatských politických stran, deklarovalo jako Chorvaté.
Na valných hromadách českých spolků Svaz členy vyzýval, aby se při sčítání lidu hlásili k české národnosti, což opakovaně činil týdeník Jednota i české vysílání Radia Daruvar. Byl také vytištěn zvláštní leták, který vysvětloval, proč je to nutné. V některých místech se počet Čechů dokonce zvýšil, například v Záhřebu, kde v roce 2001 žilo 813 Čechů a 835 v roce 2011, zatímco v Daruvaru se jejich počet mezi oběma sčítáními snížil o pouhých 19 (z 2504 na 2485) při současném zvýšení podílu Čechů v celkovém počtu obyvatel Daruvaru z 18,91 % na 21,36 %. Na základě výsledků sčítání získali Češi právo volit místostarostu v Daruvaru, Hrubečném Poli a v Dežanovci a zástupce župana v Bjelovarsko-bilogorském županství. Čeština byla mateřským jazykem 6292 chorvatských občanů, tedy 65 % z těch, kteří se vyjádřili jako Češi.  Text Marijan Lipovac, přel. žp, foto archiv Jednoty a Svazu Čechů