Nově upravená výstava Život v nové vlasti

  • Posted on:  středa, 20 červenec 2022 00:00

SOUHRN ČINNOSTI NA JEDNOM MÍSTĚ
Důležitou částí dvoudenní oslavy stého výročí Svazu Čechů v Republice Chorvatsku v Daruvaru bylo také otevření dvou výstav v České galerii v sobotu 9. července. Pro veřejnost byly otevřeny historická a etnografická výstava Svazu Čechů nazvaná Život v nové vlasti, a také výstava Klubu výtvarníků Svazu Čechů. O výstavách, konceptu a průběhu příprav při slavnostním zahájení hovořily autorky, ale i početní spolupracovníci, kteří se podíleli na jejich realizaci. Zahájení výstav doplnily Lea a Lana Rádovy hudebními body.

„Moc jsem se těšila na tento okamžik, kdy se sejdeme v České galerii na otevření nové výstavy o životě krajanů v Chorvatsku a jejich nejdůležitějším sdružení, Svazu Čechů, kterou připravujeme už několik let. Je těžké všechnu bohatou činnost Svazu a jeho členek, besed a škol, shrnout do takovéto místnosti, ale snažili jsme se, aby kromě aktivit bylo vidět i to, kolik lásky a citu je vloženo do všeho, co tady podnikáme, a právě to byla má vůdčí myšlenka při plánování výstavy,“ uvedla na samém začátku slavnosti Lidija Dujmenovićová, autorka a vedoucí realizátorka výstavy Život v nové vlasti. Základem výstavy byla monografie Náš Svaz Marijana Lipovce, která měla křest o den dříve. Jako další důležité zdroje pro realizaci výstavy označila L. Dujmenovićová výstavy, které Svaz a Jednota uskutečnily v minulosti, a značnou pomocí byly také publikace historika Václava Herouta a bádání Andrey Preissové Krejčí a jejích spolupracovníků z České republiky. Důležitá byla pomoc, kterou jí poskytli zaměstnanci mateřské a základní školy a vzácným zdrojem byl také nejbohatší archiv o životě krajanů, týdeník Jednota.
Výstava je rozdělena do několika částí. Vstupní hala znázorňuje české tradice a zvyky, a také předměty každodenní potřeby, které během celého roku žijí s námi v našich rodinách. Další část je časová přímka v hlavním sále, která znázorňuje, kdy, jak a proč přišli naši předkové na toto území. Zastřešující instituce české menšiny v Chorvatsku, Svaz Čechů, je představen uprostřed místnosti a další část nabízí přehled všech nejdůležitějších akcí, které Svaz pořádá. Poslední část výstavy je věnována zapojení Čechů do politického života Chorvatska a nevyhnutelně se dotýká také smutné části našich životů, a to jsou války.
Při realizaci tohoto obsáhlého projektu se Lidija Dujmenovićová spoléhala na pomoc mnoha spolupracovníků. Jsou to autoři textů Marijan Lipovac, Željko Podsedník, Mato Pejić, Miroslava Veltruská a Libuše Stráníková, někteří se podíleli také na jazykové úpravě, a do angličtiny texty přeložila Táňa Kočí Valdgoniová. Ilustrace na výstavě jsou dílem Manuela Šumberce, autorkou miniatur je Milushka a Marinko Starčević si pohrál s technickým provedením. Všechny texty na výstavě jsou ve třech jazycích, českém, chorvatském a anglickém.
O své části práce při realizaci tohoto projektu pár slov pronesli někteří ze spolupracovníků. Marijan Lipovac v krátkosti představil monografii Náš Svaz, která byla základem výstavy. Željko Podsedník uvedl, že byl překvapen, kolik textů, věcí, receptů a jiného materiálu se pro výstavu nasbíralo, uvedl, že fotografie vybíral z výborně uspořádáne fototéky Jednoty. Mato Pejić se zase zmínil o tom, že většinou ani neměl pocit, že na výstavě pracuje, pomáhal Lidiji s jejími dotazy a návrhy, když byl ještě zaměstnán v Jednotě. Svou část práce na této výstavě věnoval památce zesnulého fotoreportéra Tonyho Hnojčíka. Důležitým kolečkem při realizaci výstavy byla bývalá předsedkyně Svazu Čechů a někdejší ředitelka a redaktorka Jednoty Libuše Stráníková. Ráda pomohla, když viděla, s jakou odhodlaností se do příprav této výstavy šlo, psala, lektorovala a navrhovala další náměty, které by na výstavě neměly chybět. Zajímavé zkušenosti měla také Táňa Kočí Valdgoniová, která překládala texty do angličtiny. Například slovo beseda v angličtině neexistuje, a tak zůstalo v originále. Stejně tak slovo pomlázka, o které zjistila, že se nachází na seznamu deseti nejneobvyklejších zvyků na světě. Realizační tým se shodl na tom, že prostor, který byl k dispozici, pro výstavu vlastně nestačí. V budoucnosti je v plánu výstavu obohatit multimediálními interaktivními obsahy.

FOTO na facebooku

KLUB VÝTVARNÍKŮ
O nic méně důležité bylo otevření stálé expozice obrazů krajanských autorů, členů Klubu výtvarníků v přilehlé místnosti České galerie. Jménem Klubu výtvarníků všechny přítomné uvítala předsedkyně klubu Anita Resová. „Naši umělci jsou z několika českých besed a mnozí se zároveň zabývají i hudbou, zpěvem nebo literaturou. Tvoří různými malířskými technikami a vyjadřují se v rámci svého stylu, což výstavě přidává na pestrosti a reprezentativnosti,“ uvedla A. Resová. „Jsme velice hrdí, že jsme touto novou stálou výstavou přispěli k velkému výročí Svazu. Věřím, že také my, stejně jako naši předkové, sejeme zrníčka lásky ke všemu, co dnes máme, aby i příštích sto letech úroda na poli kultury byla hojná,“ dodala na závěr A. Resová.
Pro toho, kdo se octne v Daruvaru a má zájem o českou menšinu, je Česká galerie místem, kde může získat mnoho informací. Právě proto budou klíče od ní mít k dispozici také turističtí průvodci a turistické sdružení na Daruvarsku. Jestli se vám zdá, že jsem obsah výstav nepopsal dost podrobně, tak vězte, že to byl záměr. Více než rok a půl se dívám, kolik času autoři věnovali realizaci tohoto projektu, a proto každému doporučuji, ať se na výstavy přijde podívat osobně. Z každého písmenka, slova, obrazu, kresby, ba i z toho nejmenšího předmětu na obou výstavách je skutečně cítit láska a opravdový zájem. Text Alen Janota, foto aj a žp

Read 22 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 32 2022

V Jednotě číslo 32, která vychází 20. srpna 2022, čtěte:
- Zájezd krajanů z Tréglavy a Garešnice na Moravu
- Se studentem Matoušem Turzou z Česka
- Jednodenní zájezdy krajanů k moři
- Skupina Chorvatsko v srdci
- Zpět k oslavě výročí Svazu Čechů
- Setkání na hospodářství Bílků v Kreštelovci
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi