Jak v úvodním slovu uvedla Katarina Todorcevová Hlačaová ze sdružení SARUS, akce byla uspořádána k 20. výročí založení Rady pro národnostní menšiny Chorvatska a za jeho finančního přispění. „Každá z menšin má vlastní médium, některé i několik, všichni menšinoví novináři svou prací usilují o stejnou věc, potýkají se s podobnými problémy, ale doposud jsme se nikdy neseznámili,“ uvedla. Představitel Rady pro národnostní menšiny RCH a jejího předsedy Danilo Ivezić vyjádřil své potěšení z toho, že se projednávají zásadní otázky pro zachování kulturní a národnostní identity, protože byl i sám dlouhá léta redaktorem novin černohorské menšiny. „Je důležité, aby menšinové vydavatelství nebylo zaměřeno jen na menšinové příslušníky, ale na nejširší společnost,“ Rada letos financuje 67 menšinových programů v oblasti informování a 68 programů ve vydavatelství, i když je jasné, že prostředky nejsou dostačující. Zmínil problémy kvůli drastickému zdražení papíru a veškerého repro materiálu, které ztěžuji pravidelné vycházení. Řekl, že 13. října Rada schválila významné usnesení o změnách kritérií a metodologie programů kulturní autonomie, díky kterému je možné navýšit prostředky na informování. Vydavatelství nově zasílají Radě dva výtisky oproti dosavadním třem.
Nenad Jovanović, v. d. předseda sboru menšinových novinářů HND a novinář časopisu Novosti upozornil na nutnost vzájemného propojení v zájmu co nejlepší prezentace různých menšin. Konstatoval, že všechny menšiny netrápí stejné problémy. Oproti tzv. „starým“ menšinám, ke kterým patří např. Češi a Slováci, se se specifickými výzvami potýkají např. Srbové a Romové. Ukrajinská média zase reagují na situaci, která zasahuje do života jejích krajanů v mateřské zemi. „I když jsou menšinové časopisy různé, novináři mají tentýž úkol a poslání v menšinové i celkové společnosti.“ Konstatoval, že státní politika financování menšinových médií byla doposud korektní a podle všeho taková zůstane.
Jako první z účastníků referovala o práci na časopisu RusSlo K. Todorcevová Hlačaová, která účastníkům promítla zajímavou prezentaci. Dotkla se problému kolem získávání kádrů či školení dopisovatelů. Menšinové novinářství předpokládá hodně úsilí a času věnovaného poslání. Mladé lidi je těžko najít, a když, to ještě není záruka, že se déle zdrží. Podle pokynů Rady pro národnostní menšiny RCH musí být menšinové časopisy dvojjazyčné. Redakce se snaží vytvářet a připravovat originální přílohy, dělá vše pro to, aby zaujala a přilákala mladší obecenstvo. Zvláštní kapitolu v případě dopisovatelů dělá novinová fotografie, protože ne každý to umí stejně dobře.
Sead Alić z novin Bošnjački glas podpořil nápad o posílení spolupráce mezi kolegy menšinovými novináři, „aby vznikla kumulativní síla, která umožní, abychom se cítili jako lidé.“ Komentoval dosavadní podobné porady, po kterých se nic významnějšího vlastně nestalo. „Situace je neudržitelná, nelze napsat nic proti Radě, protože vám hned vyšlou inspekci,“ uvedl. Zmínil pokusy o pořádání školy novinářství pro menšiny a zvýšení frekvence vydávání časopisu, které nebylo podpořeno většími prostředky. S. Alić se zasadil o založení sdružení menšinových spisovatelů, jako „kulturní síly národnostních menšin“.
Vydavatelství české menšiny a jeho dějiny líčil Željko Podsedník, který přečetl výklad Mato Pejiće. Albánskou menšinu představovala Shenida Bilal- li. Zastupovala sdružení Teuta, které bojuje s předsudky vůči své menšině, a s tím cílem vydává reprezentační ženský a rodinný časopis Iliria. Ve výkladu se zabývala odborností lidí zapojených do vydávání časopisů a navrhla vytvoření společného pracovního tělesa v rámci Sboru, které by pravidelně probíralo kvalitu časopisů. Časopis Rodna riječ a bulharskou menšinu představila Diana Glasnova, členka asociace bulharských novinářů v zahraničí. Zmínila dějiny přistěhování Bulharů do Chorvatska v roli zahradníků, operních pěvců, studentů... Tamara Opačićová představila magazín Nada, který vychází jako příloha srbského časopisu Novosti. Magazín je určen pro ženy, které jsou „vystavené dvojí diskriminaci, podle pohlaví i národnosti.“ Redakce, kterou tvoří samé ženy, pečlivě vybírá spolubesedníky, kteří mají menšinovému i většinovému publiku co říci. Její prezentace byla velmi poutavá. „Díky prostředkům Rady můžeme bez jakýchkoliv vlivů dělat opravdovou a kvalitní novinařinu, dokonce i investigativní,“ řekla.
Prezentace představitelky maďarské menšiny Moniky Molnárové byla nazvaná Multitasking briefing ninja. Menšina má totiž vedle časopisů a knih také vlastní televizi, kanál na YouTube, webovou stránku, facebookový profil a uvažuje i o Instagramu. Účastníci se do prezentace zapojovali tak, že odpovídali na otázky, co charakterizuje novináře vůbec, co menšinové novináře, jaký je úkol menšinových médií... „Je to uchovávání toho, co je pro nás velmi hodnotné. Nejsme obyčejní novináři, děláme něco ještě silnější a hodnotnější. Musíme to ale umět předat také většinové společnosti,“ konstatovala. Všech deset členů redakce je činně zapojeno do veškerého menšinového dění. Slavica Šarovićová představila portál nacionalnemanjine.hr, jehož je redaktorkou. Portál působí už sedm let profesionálně a snaží se na jednom místě shromáždit menšinové události. Nabídla všem menšinám, aby zveřejňovaly svou činnost na tomto komerčním portálu. „Jsme momentálně nejsilnější, co se týče elektronické komunikace,“ uvedla. Mája Grubišićová představila romskou redakci Phralipen, působící od roku 2017. Snaží se přinést co nejvíce kladných příběhů.
Tatjana Mikolajová jménem ruské komunity pochválila chorvatské zákony o menšinách, které umožňují financování a vzdělávání, uvedla různé možnosti výuky jazyka. Představila dětský časopis Kolobok a dvojjazyčnou abecedu, vyjádřila naději, že se válečná situace vyřeší a že bude znovu možné vysílat studenty do Ruska. Sdružení Kalinka zanedlouho oslaví 15 let působení. Představila se také spisovatelka Irina Hudiněcová, která uveřejňuje povídky v Rusku a dostává za ně ceny.
Účastníci pokračovali v diskusi po společném občerstvení. Z výkladů na kulatém stole má vzniknout samostatný bulletin. Rada dostane závěry – přání posílit spolupráci a založit společné těleso hodnotící média. Text a foto Ž. Podsedník