Od prvního sympozia v roce 2013 se řady přednášejících lingvistů rozrůstají, stejně jako počet krajanských učitelů, kteří česky učí na školách a osob, jenž s češtinou přicházejí do styku.
„Jsem ráda, že český jazyk po několik století stále žije a vyvíjí se, že se vztah k jazyku zachovává v našich mateřských a základních školách,“ prohlásila na začátku předsedkyně rady pro školní otázky při Svazu Čechů Silvana Zemanová Orozovićová, která sympozium vedla. Kromě třicítky účastníků uvítala i hosty, mezi nimi poslance Vladimíra Bílka, a jménem pořadatele i předsedkyni Svazu Čechů Annu-Marii Štrumlovou Tučkovou. Mezi účastníky nechyběla ani poradkyně pro české školy a školy s výukou v českém jazyce Jitka Staňová Brdarová, která se také podílela na přípravě a pochválila, že se udržuje kontinuita pořádání sympozií o českém jazyce navzdory všem změnám, kterým jako malá komunita musíme čelit.“
Sympozium zahájila přednáška Lyudmyly Chyzhevské, profesorky auditu a účetnictví na ekonomické fakultě v ukrajinském městě Žytomyru, předsedkyně Českého centra volyňských Čechů Václava Dlouhého, která informovala, že Centrum se skládá z 25 spolků, že na Ukrajině žije sedmá generace Čechů, kteří se přistěhovali v r. 1868, kdy jich bylo 40 tisíc. Hovořila o jejich aktivitách – Sokolu, muzeu, škole, tanečním souboru aj. a možnostech spolupráce s chorvatskými Čechy. Navrhla, aby se v budoucnu ukrajinské a české děti z Česka i Chorvatska setkávaly na táborech v Česku a také, aby komunikovaly prostřednictvím počítačů. Z problémů uvedla, že ti, kteří se naučí česky, odjedou do Česka, že nyní nemají kvůli válce učitele češtiny vyslaného z České republiky, zmínila se i o linguacydu – ničení jazyka pálením ukrajinských knih ruským agresorem. Během referátu zazněly sirény, které upozorňovaly na napadení města, ale paní Chyzhevská se zájmem sledovala sympozium až do konce.
O stoletém výročí ČZŠ J. A. Komenského v Daruvaru referovaly učitelky Miroslava Veltruská, Táňa Kočí Valdgoniová a poradkyně pro školy s výukou češtiny Jitka Staňová Brdarová. Nejdříve se zmínily o minulosti (o první české škole v Dolním Daruvaru v r. 1922, o působení české školy v Bradáčově národním domě v r. 1939 aj.), jak škola dostala jméno, o učitelích, o přístavbách v letech 1972, 1997 a 2021, o záchraně 1500 dětí před válkou v ČR v r. 1991… Velká část patřila současným aktivitám soutěžím, projektům, do kterých jsou žáci zapojeni. Přednášející zdůraznily, čím je škola jedinečná – probíhá výuka pěti jazyků, děti se mohou zapojit do řady volných činností (folklor, zpěv, loutkové divadlo, divadlo, zádruha Sedmikráska, sportovní, výtvarné aj. skupiny), terénní výuky – letní školy v České republice pro žáky 5., 6., a 7. a 8. tříd, školení učitelů a další.
Mája Burgerová referovala o nastávajícím stém výročí založení České doplňovací školy České besedy Záhřeb. Zmínila nejen historické údaje o škole, která byla založena v roce 1923, prvním učitelem byl Oldřich Pech, až k současným poznatkům. Výuka češtiny probíhá od r. 2003 podle modelu C pro děti z celého Záhřebu a od roku 2011 i pro středoškoláky v učebně Českého národního domu, také pořádají letní školy a zájezdy. Konstatovala, že od oslavy 100. výročí založení školy se bude místo doplňovací používat název Česká škola České besedy Záhřeb.
O 70 letech Českého lidového kalendáře referovala Mgr. Andrea Preissová Krejčí, Ph.D. ze Slezské univerzity v Opavě. Dopodrobna analyzovala vývoj jedné z našich krajanských tiskovin od grafické až k obsahové stránce. Zdůraznila, že Kalendář je odrazem dějin a krajanského života. Zmínila nejen kapitoly, z nichž se Kalendář od svého vzniku skládal, ale i zajímavá témata, o nichž se psalo, hlavní redaktory (Božidara Grubišiće, Ottu Sobotku, Josefa Matuška aj.) a další osoby, které se na vzniku Kalendáře podíleli. Všimla si událostí, které jeho vývoj ovlivnily.
Název referátu bývalého lektora na Filozofické fakultě v Záhřebu Matěje Martinčáka z České republiky byl Literární příloha Studnice jako zdroj poznání krajanské literatury v Chorvatsku. Přednášející uvedl, jak dlouho vychází první literární příloha Jednoty Studnice a že je jejích více než 6o let nepřetržitého vycházení úctyhodné i pro Českou republiku. Analyzoval jednotlivé ročníky Studnice od založení až k současnosti, uvedl, kdo vše jí redigoval a které příspěvky zařazoval.
Mgr. Helena Stráníková, Ph.D. z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, původem z Daruvaru, ve svém referátu Jak se to řekne na česky aneb Předložky v krajanské češtině vysvětlila, co to předložky jsou a jak se ve větě používají a kde se nejvíc chybuje. Zmínila i výzkumy, na nichž se podílela, a pro obohacení nabídla pár vět k vyřešení, které v závěru prezentace doplnila. Na řadě příkladů upozornila, jak chorvatština ovlivnila krajanskou češtinu.
Letošní sympozium bylo ukončeno přednáškami učitelek vyslaných Českou republikou. Tématem referátu Ilony Kirchnerové byla Dětská literatura a zážitková pedagogika. Uvedla, že zakladatelem je John Dewey, v českém prostředí J. A. Komenský, a další osobnosti skautského hnutí také Josef Foglar aj. Prohlásila, že ideální je propojit dětskou literaturu se zážitky a posluchačům doporučila zajímavé knížky pro děti od Markéty Pilátové Bába Bedla a od Petra Stančíka Jezevec Chrujda a další. B. Pěva Šolcová se zabývala pranostikami, týkajícími se vinohradů, protože je Daruvarsko jimi známé. „Pranostiky jsou perlou dědictví. Jsou to svědci doby a tradic,“ prohlásila a přitom vysvětlila, co pranostiky jsou, kdo se jimi zabýval a jak se tvoří. Výklad doplnila konkrétními příklady. Navrhla, aby se provedla analýza, jak to vlastně s pranostikami je.
V závěru sympozia sice nezbyl čas na diskusi o jednotlivých prezentacích, ale jistě o nich bude zmínka v kuloárech škol a institucí. „Zájem o češtinu vzbuzuje naději, že bude žít i v budoucnu,“ prohlásila S. Zemanová Orozovićová a upozornila na to, jak důležité je mluvit česky nejen v rodinách, ale i na veřejnosti. Podobně se o češtině v závěru zmínila i předsedkyně Svazu Čechů, čímž obě daly najevo, že pořádání sympozií o mateřském jazyce má smysl a že se českému jazyku ve školách a v našem životě musíme více věnovat. Sympozia totiž přispívají k zachování a zdokonalení se v češtině, informují o nových možnostech, o spolupráci. Referáty, které na letošním sympoziu zazněly, budou zveřejněny v Přehledu na rok 2023. Text A. Raisová a J. Staňová, foto sympozium
