Bylo krátce před šestou odpolední, když se dvůr tradičního českého stavení v Ivanově sele zaplnil lidmi. Etno den měl každou chvíli začít, a vypadalo to, jako by se na něj chtěli zblízka podívat i čápi, kteří se uhnízdili na stožáru přímo před chalupou. Čapí rodiče se slétli do hnízda, aby nakrmili své mladé, zatímco účastníci akce ochutnávali dobroty z kuchyně několika besed. Tentokrát to byly například bramborové placky se škvarkovou pomazánkou nebo úžasně nadýchané buchty s povidly pečené v chlebové peci.
První červencový den byl prosluněný a teplý, což je něco, z čeho mají pořadatelé kulturních akcí vždycky radost. Etno den se odehrál pod taktovkou České besedy Ivanovo Selo a Svazu Čechů v Chorvatsku. Atraktivnost akce v malebném prostředí českého stavení dokazuje velký počet návštěvníků, odhadem jich mohlo být až kolem tří set. Když se hosté občerstvili, usadili se na lavičky a balíky slámy, které posloužily jako stylové hlediště. Pak už přišla na řadu kulturní část programu.
Letošní ivanovoselský Etno den zahájil český, jak si sám říká, folklórně nefolklórní soubor Robky Robečky. Jeho členky pocházejí z jihomoravských vesnic, které tvoří etnografický mikroregion Horňácko. „Můj strýček i dědeček vždycky říkali, že tam je, konec chleba a začátek kameňa‘. Lidé tam měli těžký život, dalo jim hodně práce, aby tam něco vypěstovali,“ popisuje své rodiště Hana Michálková a doplňuje, že to je vidět i na krojích, které Robky oblékají. „Na Dolňácku byly bohaté, velké, jako má třeba tady paní, která Etno den uvádí, víc sukní, víc všeho. Horňácký kroj je zase skromnější, ale propracovanější, potrpí si na detail, lidé mu věnovali více času, protože na ty bohaté sukně neměli peníze.“ Robky, Robečky navštívily zdejší českou menšinu poprvé a představily se publiku zábavnou divadelní scénkou proloženou tradičními písněmi i samostatným pěveckým výstupem.
Větší část programu ovšem obstaraly soubory krajanských spolků. Obecenstvo si mohlo vychutnat vystoupení ženského souboru z Lipovce, přičemž zpěv krajanek doprovázeli hrou na harmoniku a vozembouch dva jejich mužští kolegové. Lipovecké na pódiu vystřídala dechová hudba Daruvarského Brestova, po které se představili zástupci krajanů z České besedy Viroviticko-podravského kraje. Chorvatskou, konkrétně bilogorskou kulturní stopu, představil folklórní soubor Střediska pro kulturu Hrubečné Pole.
Publikum odměnilo všechny vystupující potleskem, po kterém se návštěvníci i účinkující vydali do prostoru vyhrazeného stánkům s pochoutkami a pitím. A zatímco se spolu bavili a smáli, z hnízda nad jejich hlavami je spokojeně pozorovala čtyřčlenná čapí rodinka. Text Tea Veseláková, foto tv a ld