Zlínské besedování hostí mnohé kulturní spolky a není pouhým festivalem urbánního folkloru. Přináší řadu nových zkušeností publiku, ale také účinkujícím. Příležitost představit se zlínskému publiku mělo třicet čtyři členové sboru Kateřina, vokální skupiny Rozmarýnky a folklorní skupiny Srdéčko bjelovarské České obce. Na festivalu však neuvedli jen české tance a písně; tito propagátoři českého krajanského dědictví při každé příležitosti rádi představí i část kulturního, především folklorního dědictví kraje, ve kterém žijí. Ve Zlíně během dvou dnů hostování a několika vystoupení publiku představili kroje a obyčeje bilogorského kraje.
„Takové vystoupení jsme ještě neměli. V jednom dni jsme se převlékali pětkrát, a všechno jsme úspěšně zvládli. České publikum nás odměnilo velkým potleskem, což chápeme jako znamení, že se naše idea představit co nejlépe nejen české zvyky v našem kraji, ale také chorvatské, úplně vydařila. První den jsme vystoupili ve večerních hodinách s českými a bilogorskými tanci. Druhý den jsme se zúčastnili průvodu, po kterém jsme odpoledne vystoupili s bilogorskými tanci. Večer jsme se zase představili s českými i bilogorskými tanci.
Při této příležitosti chci zvlášť poděkovat Marijanu Jančimu, který nám poskytl choreografii pásma Bilogora a Igoru Grgićovi, který nám pomohl vyhledat pro každého člena odpovídající velikost bilogorského kroje. Museli jsme také zajistit hudební doprovod, tak nám také zde podali pomocnou ruku,“ hrdá na vzájemnost uvedla vedoucí folkloru České obce Bjelovar Tihomira Barišićová.
Velkou předností tohoto krajanského spolku je svornost. Je proslulý svými četnými akcemi a vystoupeními, ale nikdy mu není těžko věnovat svůj čas, aby ve svém stánku přivítal nové lidi, kteří předtím nikdy nezatančili ani nezazpívali či nezahráli jedinou českou notu.
„Představili jsme se v nejlepším světle. V neděli jsme dokonce vystoupili v kostele, kde jsme při mši zpívali chorvatské písně, a po mši jsme v kostelním dvoře vystoupili s českým hudebním pásmem. Bylo to náročné, ale nádherné. Zažili jsme takovou zkušenost, jakou nikdy předtím, ohromila nás nevídaně dobrá organizace,“ uvedla vedoucí sboru Kateřina a skupiny Rozmarýnky Vesna Šošová, nadšená hostováním.
Účastnicí bjelovarské delegace v Česku byla také vedoucí Správního oddělení kultury, zdravotnictví, sociální péče a správy Jasna Grgićová Škaurinová: „Mohla jsem sledovat, jak funguje vrcholná organizace. Festival měl vysokou úroveň. Při recepci na radnici jsem se setkala se zlínskou přednostkou pro kulturu a vyměnily jsme si informace o našich městech. Pokud jde o Českou obec, byla jsem překvapena energií, mohutností a vytrvalostí, udělala na mne velký dojem. Mimojdoucí je chválili, že jsou nejukázněnější, nejlépe organizovaní, že jsou všichni jako jeden,“ netajila se štěstím J. Grgićová Škaurinová.
Zdá se, že nejhrdější může být dlouholetá předsedkyně České obce Bjelovar Miruška Lončarová. Není maličkost vystoupit před zahraničním publikem a představit krajinu a město, odkud přicházíš a spolek, kterému stojíš v čele: „Tentokrát jsme oplatili hostování, protože na našich Dnech české kultury vystoupil 45členný dechový orchestr ze Zlína. Jsem velmi hrdá na členy naší Obce, protože i tentokrát důstojně představili náš stát, županství a město. My představujeme českou menšinu v Chorvatsku, ale pečujeme také o tance rodného kraje, kde žijeme, a přitom nám velmi pomáhá město Bjelovar... Kamkoli přijdeme, vysíláme lásku, kterou pociťujeme k našemu kraji a víme, že lidé, kteří nás takto poznají, budou určitě hezky vzpomínat na Chorvatsko a Bjelovar,“ uvedla M. Lončarová.
Ještě jednou zdůraznila, jak byl festival na vysoké úrovni, výborně připraven a že všem bylo velmi hezky. Po celou dobu se o bjelovarskou výpravu staraly dvě hostesky, které byly k dispozici neustále. Touto cestou děkuje za možnost se zúčastnit tak krásné akce, kterou připravil ředitel festivalu Ivan Urban. Před Českou obcí Bjelovar je další velká akce – jedinečný Večer národnostních menšin, na kterém se ve Dvoraně evropských vítězů každoročně v listopadu schází množství ctitelů kulturního dědictví kraje, v němž žijí, ale také kraje, odkud pocházejí jejich předkové. Text Branka Sobodićová, přel. žp, redakčně kráceno, foto bjelovar.info