Pravděpodobně by se dalo říci, že většina našich měst je nyní poskvrněna ošklivými graffiti znetvořujícími budovy, ale nekomunikujícími vůbec nic, alespoň nic víc jen propracované podpisy těch, kterým na tom, jak jejich město vypadá, málo záleží. Takoví jedinci jen zaznamenávají svou vlastní existenci na životním prostředí – prostředí, o které se jen málo starají. Metropolitní úřady obecně bojují prohranou bitvu proti těm, kteří se odvažují nazývat „graffiti umělci“, ale ve skutečnosti nejsou ničím jiným než netalentovanými chuligány s plechovkami sprejů, „umělci“, kteří nemají co říct.
V Glasgow, městě, kam jsem se nedávno přestěhoval z Londýna, se už několik let odehrává něco fascinujícího. Zde sprejeři povýšili svá graffiti na skutečné umění, a to do takové míry, že i návštěvníci Glasgow při procházkách městem záměrně míří k řadě těchto děl, děl, která jsou považována téměř za stejně důležitá jako mnoho dalších pozoruhodných památek, muzeí nebo galerií, které město nabízí.
Úřady v Glasgow aktivně oslovily pouliční umělce, přidělily jim plochy, které by jinak byly neinspirativní a prázdné, a požádaly je, aby zde vytvořili nástěnné malby, které jsou krásné na pohled a zároveň pomáhají vyprávět příběh života města a jeho obyvatel a jeho historii.
O práci těchto pouličních umělců je takový zájem, že jsou nyní žádáni po celém Skotsku i po celém světě. Většina sprejerů jsou samozřejmě vyučení umělci, a zatímco mnoho jejich kolegů preferuje práci s papírem, dřevem, sklem nebo plátnem, oni vidí velké venkovní plochy jako dokonalý prostor, na kterém se mohou vyjádřit. Práce v tomto měřítku vyžaduje velmi přesné kompoziční dovednosti a dokonalé pochopení perspektivy, stejně jako pochopení toho, jak bude výsledné dílo koexistovat s okolím. Přestože městské úřady schvalují umístění těchto rozsáhlých nástěnných maleb, neurčují, jaké téma by mělo být namalováno. To nechávají převážně na samotných umělcích a kvalita a rozmanitost takové práce v Glasgow svědčí o tom, že takový přístup může přinést velmi příjemné, krásné a celkově fascinující výsledky.
Mezi těmito nástěnnými malbami sídlí několik úctyhodných světců spjatých s Glasgow, ale většinou jsou zde zobrazeny životy slavných obyvatel Glasgow, vědců, hudebníků, architektů a pedagogů, kteří utvářeli život tohoto starobylého, rušného a rozmanitého města.
Z toho, co se stalo v Glasgow, vyplývá jasné ponaučení: nesnažte se vymýtit své graffiti umělce, jejichž všudypřítomné, nasprejované čmáranice činí naše města tak nepřitažlivými; zkuste je místo toho zaujmout, přidělte jim nějaké vhodně nudné, prázdné štítové stěny a vyzvěte je, aby vytvořili nástěnné malby, které budou podnětné a zároveň esteticky příjemné. Vytvořte soutěže mezi pouličními umělci a poskytněte prostor těm nejtalentovanějším, aby mohli zazářit, čímž zahanbíte ty, kteří nemají talent nebo nemají co říct.
A pokud se někdy rozhodnete navštívit Glasgow, ujistěte se, že nevynecháte prohlídku některých ze skvělých nástěnných maleb, které nadále těší nejen návštěvníky tohoto velkého severského města, ale také nás všechny, kteří máme tu čest zde bydlet. Text a foto Milan Švanderlík