Předtím se v místním společenském domě konala valná hromada s přednáškou o dějinách Besedy a následoval kulturně-umělecký program, v němž vystoupily domácí složky a hosté.
Ulice, na jejímž začátku se hřiště nachází, nese jméno Ulice lip. Lípa měla původně přijít z České republiky, z partnerského města Kašava, ale přátelé z Moravy nemohli přijet kvůli záplavám, které pravě hrozí jejich kraji. Proto byla vysazena lípa, kterou spolku darovaly Chorvatské lesy. Předseda D. Malina dodal, že hřiště s rozhlednou bylo vystavěno na pozemku, který Beseda koupila a který je jedinou spolkovou nemovitostí, a že bezprostředně před oslavou bylo také vyasfaltováno parkoviště. Během celého dne vytrvale a dotěrně pršelo, a proto byla výsadba lípy připravena tak, aby se uskutečnila co nejrychleji, a celá oslava musela být z plánovaného nádvoří přesunuta dovnitř.
Sál byl před výročím upraven a čerstvě obílen. Během léta se pracovalo na fasádě a okolí a také na vnitřních prostorech. Jak stojí ve finanční zprávě, jenom za posledních deset let bylo na úpravu domu zajištěno celkem 116 500 eur. Finanční prostředky byly poskytnuty z Operačního programu chorvatské vlády pro českou a slovenskou menšinu, z Úřadu pro lidská práva a práva národnostních menšin prostřednictvím Svazu Čechů, z úřadu poslance a z rozpočtu města Daruvar. Majitelem domu je právě město Daruvar a od roku 2010 ho trvale používá Česká beseda.
„Jsme hrdí na dílo našich předků, kteří věděli, jakou cestou jít kupředu,“ řekl ve svém úvodním projevu předseda Besedy Damir Malina: „Když budeme pečovat o mateřský jazyk, dodržovat své zvyky a rozvíjet kulturní činnost a nebudeme zapomínat na své písně, budeme ještě dlouho Češi, a na tom každému z nás záleží.“ Na začátku slavnostního výročního zasedání byla minutou ticha vzdána pocta zesnulým předkům a krojované děti položily květiny u takzvaného divadelního kříže, který na místním hřbitově postavil v roce 1926 dramatický kroužek Havlíček, předchůdce dnešní hornodaruvarské České besedy.
Hezky připravenou zprávu o stoleté činnosti České besedy přečetly jednatelka Simona Malinová a Lana Malinová a vylíčily v ní dějiny spolku od roku 1924, kdy všechno začalo založením dramatického kroužku, do letošního roku, kdy nově založená dětská divadelní složka úspěšně vystoupila na dvou festivalech v České republice. Za svou bohatou činnost dostala Beseda i uznání města Daruvaru a Bjelovarsko-bilogorského županství a všechno, co se v minulých sto letech událo, bude zaznamenáno v knize o České besedě, která vyjde v příštím roce.
Četní hosté blahopřáli Besedě k významnému jubileu a popřáli jí mnoho zdaru do příštího století. Předsedkyně Svazu Čechů Ana-Maria Štrumlová-Tučková předala předsedovi Besedy D. Malinovi uznání Svazu a Chorvatského sněmu kultury. K blahopřáním se přidal i poslanec za českou a slovenskou menšinu v chorvatském parlamentu Vladimír Bílek, který byl jako daruvarský místostarosta zároveň vyslancem starosty Damira Lnenička. Dále blahopřáli zástupkyně župana za českou menšinu Táňa Novotná Golubićová, místopředseda Koordinace národnostních menšin Bjelovarsko-bilogorského županství Goran Đurđević, ředitelka Jednoty Lidija Dujmenovićová a představitelé krajanských spolků z okolních osad – z Lipovce, Dežanovce, Dolních Střežan, Šibovce, Tréglavy, Končenic, České obce Bjelovar a České besedy Velké a Malé Zdence, která účinkovala i v kulturním programu.
U příležitosti jubilea bylo posmrtně uděleno uznání dlouholeté jednatelce Besedy Alence Horákové, která se oslavy stého výročí spolku bohužel nedožila. Následovalo předávání poděkování institucím a jednotlivcům, kteří podporují spolek a jeho činnost.
V programu, který moderovala Tamara Horáková, vystoupila nově založená dětská taneční skupina vedená Lanou Malinovou, pěvecká skupina, kterou vede Miroslav Klígl Ježo, spolková kapela Nikad skupa, kterou vede D. Malina a hosté ze Zdenců s taneční skupinou. Na stánku umístěném u vchodu do sálu představila tvůrčí skupina Besedy své výrobky z papírových tyčinek. Po večeři k pobavení a k tanci zahrála daruvarská skupina bratrů Mildových Biseri. Jedním z vrcholů večera bylo krájení dortu se svíčkami s číslem 100, které sfoukl předseda Besedy Damir Malina. Předsedovi byl navíc věnován slavnostní dort s nápisem „Předseda ∞“.
OD DIVADLA K DIVADLU
Všechno začalo na podzim roku 1924, kdy byl v hostinci krajana Zitty založen dramatický kroužek, který nesl název Havlíček a byl pobočkou dramatického kroužku Besedy daruvarské. V roce 1933 se kroužek přeměnil v samostatnou Československou besedu a o dva roky později byla v Horním Daruvaru založena Besídka venkovského dorostu, pobočka daruvarského Sdružení venkovského dorostu. Besídka byla velice činná a přebrala veškerou krajanskou kulturní aktivitu do druhé světové války, kdy byly menšinové spolky zakázány.
Hned po osvobození koncem roku 1944 byla činnost Besedy obnovena a v Horním Daruvaru začala působit i česká škola. Aktivita se zvlášť rozproudila po elektrifikaci vesnice v roce 1963 a z této doby pochází i jedinečné babské bály, programy charakteristické pro hordnodaruvarský spolek. Aby přilákalo co nejvíce nových členů, začalo vedení spolku organizovat i výlety s mottem Poznej svou vlast.
Během století života spolku se střídala období výrazné činnosti a období pasivity. Poslední přestávka v činnosti Besedy byla vynucena v době domovinské války. Po válce se činnost zase rozproudila a od té doby se jenom rozvijí. Dnes se v Horním Daruvaru pravidelně pořádají Dny bramboráků, setkání hudebních skupin, večírky písní, dílny tvořivosti a jiné programy a po delší odmlce se zde znovu hrají divadla. Text a foto Mato Pejić
