Na rodiče čekala káva a pro děti byly přichystané různé sladkosti a křupky. Děti se hned rozletěly domem, pročítaly si plán olympiády a těšily se na začátek. Rodiče si vybrali místo, kde se posadí, aby co nejlépe viděli na děti a také aby byli co nejblíž, kdyby ti nejmladší potřebovali pomoc.
Moderátorka programu Marijeta Matičićová svolala děti na podium, rozdělila je do čtyř skupin a všichni nedočkavě očekávali pokyny k první hře. Nikdo z účinkujících si nemohl představit, jaká hra by se mohla schovávat pod názvem zadek–ručník. Děti se posadily na zem na ručník, a tak se dostaly k určené čáře a zpátky ke skupině, kde už byl připraven další olympionik. Moderátorka po hře vtipně usoudila, že si asi měli tuto hru nechat na konec, aby při ní děti vytřely podlahu.
Následovala chytrá punčocha. Děti si na hlavu navlékly punčocháče a měly za úkol pomocí míčků schovaných v jejich nohavicích shodit rozestavěné kužely. Ti vyšší se k tomu museli sehnout, a ti nejmenší naopak punčochy s míčky tahali za sebou. Všichni se moc pobavili a zasmáli.
Hra klidná ruka vyžadovala koncentraci a doopravdy klidnou ruku. Bylo zapotřebí v co nejkratším čase strefit plechovky naskládané do pyramidy. To bylo rámusu a veselí, když se někomu podařilo většinu plechovek strefit.
Příští hru museli připravit tatínkové. Do špalku měli zarazit hřebíky, ale jen pár, protože dále pokračovaly děti. Holky i kluci vší silou ťukali kladivem do hřebíků. Pozadu nezůstali ani ti nejmenší. Ti ale byli na hru více soustředění, protože dávali veliký pozor, aby si nerozbili prsty.
Při další hře musely děti aktivovat mozkové buňky. Těšili se na ni hlavně kluci, ale ani holky se nenechaly zahanbit. Na stole v krabici byly pomíchané matice a šrouby různých velikostí a druhů, nové, staré, rezavé, zamaštěné, ale také šrouby bez matic. Při tomto úkolu pomáhali také maminky a tatínkové. Po uplynutí určeného času zvítězil tým, který měl nejvíce zašroubovaných párů.
Poslední hra se jmenovala Uteč! A o tom také byla. Děti si k noze přivázaly balon a měly za úkol udržet ho co nejdéle, aniž by praskl nebo ho někdo pošlapal. Tato dynamická a veselá hra povzbudila všechny rodiče k fandění a účastníci i diváci si ji velmi užili.
V Holubňáku na olympiádě jsou vítězi všichni, ale bojovali, jako by každý dostával tu nejlesklejší medaili. Po skončení her měly děti volno a k zábavě si samy našly provaz a přetahovaly se nebo skákaly v pytlích, do kterých sbíraly balony. A aby to nebyl den jen pro děti, byla připravena také hra pro rodiče. Museli se trochu kroutit a rozhýbat, aby se všichni v kruhu úspěšně protáhli obručí bez pouštění rukou. V této hře zase fandily děti rodičům a radily jim, jak na to.
Po vyčerpávajících veselých závodech si soutěžící zaslouží občerstvení. Když je olympiáda venku, tak se buřty opékají na ohni. Letos si návštěvníci pochutnali na buřtech vařených. Na tvářích dětí bylo vidět, že se nedělní odpoledne krásně povedlo a vedení Besedy slíbilo, že se příští rok bude dětská olympiáda konat na nově vyasfaltovaném dvoře. Text a foto S. Klimšová
