Obě konference byly uspořádány pod hlavičkou Katedry českého jazyka a literatury Oddělení západoslovanských jazyků a literatur s tím, že druhou uvedenou konferenci uspořádali sami studenti. Obě konference se konaly už podruhé, a tak se na záhřebské bohemistice stanou tradicí.
Téma migrace bylo zvoleno pro její aktuálnost, nejen v současnosti. „I přes její mimořádnou aktuálnost v posledních několika letech je migrace (dobrovolná či vynucená) konstantou historie lidstva. V kontextu úvah vzdělávání a vyučování. S ohledem na dějiny a současnost České republiky bude toto téma jistě inspirací pro velký počet zajímavých bohemistických a komparativně-bohemistických prací a rozprav,“ uvedli organizátoři. V čele organizačního a programového výboru konference o migracích stál doc. dr. sc. Matija Ivačić, zatímco organizaci Bohemikonu měla na starosti studentka Nives Ratkovićová.
Při slavnostním zahájení k přítomným promluvili vedoucí Oddělení západoslovanských jazyků a literatur prof. dr. sc. Petar Vuković, děkan Filozofické fakulty prof. dr. sc. Domagoj Tončinić a zástupce velvyslance České republiky Jiří Hušner. Některá z témat konference o migracích se týkala i české menšiny v Chorvatsku. Andrea Preissová Krejčí (Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik) hovořila o Ottu Sobotkovi, redaktorovi českého tisku v Chorvatsku, a současně posluchačům poskytla širší historický přehled všech českých menšinových zpravodajů. Sergej Skorvid (Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta) přednášel na téma Česká přistěhovalecká nářečí v postsovětském prostoru v konfrontaci s mluvou Čechů na Daruvarsku v Chorvatsku, zatímco Marijan Lipovac hovořil o Čechovi Leopoldu (Lavoslavu) Geitlerovi, zakladateli záhřebské slavistiky.
Slavomíra Ribarová (Filozofická fakulta v Záhřebu), Ivana Kurtovićová Budjová (Ústav pro chorvatský jazyk a jazykovědu), Josip Lasić (Oddělení pro vzdělávání učitelů a vychovatelů Univerzity v Zadaru) měli přednášku O stycích českého a chorvatského jazyka na dalmatském pobřeží. Česko-chorvatskou tématiku zpracovali také Matija Ivačić s přednáškou Obraz(y) Chorvatů v prózách „z cest“ Jaroslava Haška, Zdeňka Kohoutková (Filozofická fakulta v Záhřebu) výkladem na téma Migracek aneb migrace zoologických názvů mezi chorvatštinou, slovinštinou a češtinou a Jiří Hrabal (Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci) na téma Co vypovídají české cestopisné texty z Dalmatského království o migraci Čechů do Dalmácie? Zajímavá témata zpracovaly také Michaela Pešková (Katedra ruského jazyka Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni), (O) Zvládnutí češtiny jako integrační strategie migrantů a Václav Grubhoffer (Filozofická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Ústav romanistiky), Čechy dvacátých let 17. století očima Italů.
Dalšími zajímavými tématy Bohemikonu se zabývaly přednášky O stycích Chorvatů a Čechů na chorvatském pobřeží (Laura Sajko), Jaroslav Seifert – život a dílo básníka 20. století (Małgorzata Otorowska), Jazyk volební kampaně na příkladu kampaní Petra Pavla a Andreje Babiše v roce 2023 (Kinga Stanaszek), Cesta světla Jana Amose Komenského (Petr Straka), Stereotypy o Češích a cizincích v současné české próze (Jitka Koudelková) nebo Švejk intermediální a transkulturní (Matěj Kos).
Zájemci tak mohli na jednom místě nahlédnout do výzkumu mladých i zralejších bohemistů. Byla to ovšem také příležitost k příjemnému setkání a výměně zkušeností. Text Marijan Lipovac, přel. žp, foto ffzg
