Každá z dvaceti dvou národnostních menšin, kolik jich v Chorvatsku žije, má svůj specifický společenský a spolkový život. S největšími problémy se asi setkávají Romové, etnická skupina s řadou podskupin, jejíž příslušníci dokonce nemluví stejným jazykem. Proto v Chorvatsku působí několik různých romských sdružení, nejnovější působí teprve půl roku. Je to Vedri radio, první chorvatské menšinové internetové rádio se sídlem ve městě Pitomača, s početnou romskou populací.

O patnácti letech od schválení ústavního zákona o právech národnostních menšin se 11. prosince v Chorvatském sněmu konal kulatý stůl, na kterém jeho účastníci probírali jeho účinky a úroveň dosažených menšinových práv. Předseda Rady pro národnostní menšiny Aleksandar Tolnauer uvedl, že zákon zabránil asimilaci a getoizaci příslušníků menšin a pomohl jim při integraci do chorvatské společnosti, stejně tak pomohl při udržení jejich kulturní a národnostní identity.

PLÁNY A PŘEDNÁŠKY
„Všem vám blahopřeji k svátkům a Besedě do nového roku 2018 přeji, ať se jí daří tak jako letos, kdy jsme spolu uskutečnili hodně dobrých akcí,“ řekla úvodem na mimořádné valné hromadě České besedy Dolany předsedkyně Slavica Bublićová. Členové krajanského spolku na něm 27. prosince schválili plány na příští rok, ve kterém Beseda počítá se 67 tisíci kunami příjmů i výdajů.

PŘÍŠTÍ ROK BUDE FINANČNĚ REKORDNÍ
Šest spolkových složek vystupovalo na akcích Svazu Čechů a v místních pořadech a v Českém domě probíhaly akce na úpravě prostoru – to je souhrn činností České besedy Končenice v loňském roce, v němž spolek oslavil pětaosmdesát let působení. Zprávu o činnosti v minulém roce a plány na příští rok probírali členové Besedy na valné hromadě 29. prosince 2017.

ZDENO LIPOVSKÝ VÍCE NEŽ PŮL STOLETÍ ROZDÁVAL O VÁNOCÍCH DĚTEM DÁRKY
Jak duchaplně říká jedno rčení nové doby, v životě muže jsou čtyři období – nejdříve věříš na dědu Mráze, potom na něj nevěříš, pak jsi ty sám dědou Mrázem, a nakonec vypadáš jako děda Mráz. Daruvarská skutečnost však odešla o krok dále a napsala ještě vtipnější a nejneuvěřitelnější definici člověka, který byl dědou Mrázem, ještě když na něho věřil. Daruvarský rodák Zdeno Lipovský, který i v předposlední loňskou sobotu rozdával dětem sladké dárky na hlavním náměstí svého města, si poprvé oblékl kostým břichatého stařečka v dalekém roce 1963, když mu bylo pouhých osmnáct let.