OD OLTÁŘE NÁS VŽDY POZDRAVIL VESELÝ POHLED A ÚSMĚV

V dětském věku jsem chodila do kostela každou neděli. Velebný pán stál zády k věřícím, v latině něco povídal, z kazatelny vyhrožoval sírou, ohněm a mukami pekelnými. Po návratu do rodné vsi jsem chodila na mši nejen v neděli, ale často i ve dny všední. Kněz stál obličejem k věřícím, mluvil a četl v chorvatštině a kázal o nekonečné lásce Boží, o odpouštění a milosrdenství. Kázal srozumitelně, krátce, tatam byla sáhodlouhá kázání, při kterých věřící, než se kazatel dobral k závěru, zapomněli, co bylo na začátku.

Všem, kteří v těchto dnech jedou od Sirače po silnici podél řeky Pakry a hledají osvěžení u vody, se zatají dech, když před nimi najednou z lesa vykoukne věž monastýrského kostela. Jeho třpytivá střecha, se po měsících skrývání v lešení vyloupla nyní do plné krásy. S pohnutým osudem pravoslavného monastýru, jehož kostel dnes zoufale volá po opravě, a ruinami obytných budov a kapličky doslova prorůstá les, se zájemci mohou seznámit v nové knize Manastir Pakra u Slavonii (Monastýr Pakra ve Slavonii). Autorem je Luka Bosanac, daruvarský pravoslavný farář a současně i historik umění – souhra okolností, která zaručuje autorovu kompetenci, pokud jde o uvedené téma. Kniha byla veřejnosti nejdříve představena v Pakraci a potom i v Daruvaru.

Během minulých dvou měsíců, od konce května do konce července, na Daruvarsku pobývali studenti z Univerzity Palackého z Olomouce Eliška Holmanová a Tomáš Brodacký. Zašli jsme si za nimi na krátký rozhovor, aby nám řekli, jaká byla náplň jejich pobytu v krajanském prostředí a jak se jim u nás líbilo.

Svaz Čechů v Chorvatsku má už rok a půl nového tajemníka. Je to mladý muž Ivan Vrbický, kterého jsme poprosili, aby nám odpověděl na několik otázek.

Řemeslníci, obzvlášť ti, kteří se drží tradice a vytrvávají ve tradičním způsobu provozování své živnosti, to nemají lehké, a každou chvíli někteří z nich musí dílnu zavřít. Známý daruvarský holič Adolf Šimala sice vydržel až do odchodu do důchodu, ale když 20. června navždy zavřel své holičství, zmizelo ze soupisu zdejších řemesel jedno povolání – v Daruvaru už žádný holič není.

V zimě jsme vás zavedli na zamrzlé rybníky do nejstaršího Rybníkářství v Chorvatsku v Končenicích (letos slaví 117 let existence, založeno bylo v r. 1900), abychom se podívali, jak se ryby díky otvorům v ledu dostanou ke kyslíku. Tentokrát jsme se poučili, jak se v jejich trdlišti (mrijestilište) rodí kapři. O tomto rybníkářství je známo, že v bývalé Jugoslávii bylo první, které se kontrolovaným množením ryb zabývalo, v té době bylo i nejmodernější. Jaká je situace dnes? Na to jsme se zeptali mladé vedoucí, krajanky Michaely Růžičkové z Daruvaru, které je při umělých výtěrech ryb nápomocen zkušený technolog Stevo Beleg.