Sympozium o českém jazyce v Daruvaru

Svaz Čechů za přispění Ministerstva vědy vzdělávání a sportu RCH a Československého ústavu zahraničního Praha zorganizoval v pátek 23. května druhé sympozium o českém jazyce. Zahájila ho ředitelka školy J. A. Komenského Lenka Janotová, původkyně myšlenky o pořádání konference o českém jazyce.

Uvítala odborníky, kteří na sympozium přihlásili své referáty: z České republiky to byli Prof. PhDr. Ivo Barteček, CSc. PaedDr. Ivo Martinec, CSc. a Mgr. Helena Stráníková, z domácích odborníků Mgr. Libuše Stráníková, dipl. bohemistka a italistka Jasna Filová, a prof. Marie Sohrová. Mezi hosty byl velvyslanecký rada z velvyslanectví České republiky v RCH JUDr. Bohuslav Zavadil a PaedDr. Jan Zelinka z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
Po loňském prvním sympoziu se účastníci a posluchači rozcházeli se slibem, že budou ve školách i ve svém životě jazyku věnovat víc pozornosti. Jeden ze způsobů, jak toho dosáhnout, je mimo jiné pravidelné pořádání porady o jazyce. Letošní sympozium přilákalo do Českého domu stovku krajanů, kteří mají k českému jazyku bezprostřední vztah: učitelé a novináři, přijeli také krajané z mnoha krajanských spolků…
Prof. PhDr. Ivo Barteček, CSc., historik z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, mluvil o Češích v cizině a českém jazyce mezi 16. a 21. stoletím. Připomněl významné české osobnosti, jako byli Josef Šusta, Pavel Stránský, Josef Dobrovský a František Pelcl… Zmínil se o tom, že Češi v cizině náleží k českému kulturnímu dědictví, a že jazyk je esencí každého národa.  
Hlavní a odpovědná redaktorka Jednoty Mgr. Libuše Stráníková, mluvila o stopách českých nářečí v mluvě Čechů v Chorvatsku. Zdůraznila, že se nářeční jevy z mluvy českých krajanů postupně ztrácejí. Přesto v ní lze najít prvky téměř všech českých a moravských nářečí, převažují však severovýchodočeské. Jazykové výzkumy se tak shodují s historickými materiály, které svědčí o původu Čechů v Chorvatsku. Upozornila na některé jevy v současném mluveném i psaném projevu uživatelů českého jazyka.
Diplomovaná bohemistka a italistka Jasna Filová, šéfredaktorka Mediaservisu, mluvila o dlouholetém zájmu a péči o český jazyk příslušníků české menšiny na Bjelovarsku. V krátkosti nastínila dějiny českého školství v tomto městě, zmínila se o počtu žáků v bjelovarské české škole od roku 1925-1941, o nynější bjelovarské češtině, o zájmu dětí o výuku češtiny podle modelu C v současnosti.
K některým jevům mluvy Čechů v Chorvatsku se vyjádřila prof. Marie Sohrová: „Obecně můžeme říci, že si bilingvní obyvatelstvo české národnosti na Daruvarsku češtinu zachovalo v jinojazyčném prostředí jako funkční dorozumívací prostředek. Živá funkce je však také příčinou, proč do mateřského jazyka pronikají vlivy mluvy okolního prostředí. Protože jde o jazyky příbuzné, často dochází k neuvědomělému přejímání slov a tvarů,“ zdůraznila. Zmínila se o změnách v hláskovém systému, tvarosloví, syntaktické oblasti, slovosledu a slovní zásobě.
O jazyce současné české publicistiky mluvil PaedDr. Ivo Martinec, CSc. z Masarykovy univerzity v Brně.  Zdůraznil, že publicistika i v našem prostředí má velký význam z hlediska jazykové výchovy. Upozornil na odpovědnost autorů novinářských textů a množství nových slov (neologismy, okazionalismy), která do jazyka pronikají.  
Mgr. Helena Stráníková z FF UK v Praze podala soustavný popis změn slovesných prefixů v důsledku jazykového kontaktu mezi češtinou a chorvatštinou v češtině Čechů v Chorvatsku. Uvedla řadu příkladů vlivu chorvatštiny na krajanskou češtinu.
Letošní sympozium zpestřilo pásmo recitací známých českých básníků, které je výsledkem projektu Malá škola recitování České základní školy J. A. Komenského pod vedením Vlatky Daňkové.
Na konci čtyřhodinového jednání bohužel nezbyl čas na diskuse o jednotlivých příspěvcích, ale všichni účastníci se shodli v tom, že je s akcemi tohoto druhu třeba pokračovat, aby si krajané uvědomovali důležitost jazyka jako jednoho ze znaků národní identity a soustavné péče o toto své dědictví. Jednotlivé referáty budou uveřejněny v časopise Přehled.  
A. M. Štrumlová Tučková/žp

Read 1489 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 45 2019

V Jednotě číslo 45, která vychází 16. listopadu 2019, čtěte:
- V Horním Daruvaru se konala třináctá přehlídka hudebních skupin
- Chorvatský premiér Andrej Plenković na návštěvě v České republice
- Praktická stáž Jaroslava Preislera v Jednotě
- Se známým specialistou fyzikální medicíny Božidarem Egićem
- Na Martina na návštěvě v daruvarském vinařství
- Souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi