Ještě hodně práce pro Draka Ilovského

U příležitosti padesáti let kulturní, osvětové a badatelské činnosti a sedmdesáti let života krajanského historika, doktora věd Václava Herouta, zorganizoval bjelovarský dračí stůl Družby bratrů chorvatského draka vědecké kolokvium, kterým vzdalo poctu pilnému a plodnému autorovi. Kolokvium se uskutečnilo 29. května v daruvarském pastorálním středisku za účasti osmi přednášejících, kteří představili různé oblasti Heroutova badatelského zájmu a jeho životní dráhu.

„Je mnoho důvodů proč organizovat takovýto sjezd, a je mnoho institucí, které doktor Herout zavázal svým dílem. Všechny jsme na dnešní kolokvium pozvali – představitele škol, v nichž působil, Svazu Čechů, Jednoty a České besedy, Chorvatsko-české společnosti a prostředí, ve kterých žil,“ uvedl moderátor kolokvia dr. Vladimir Strugar a zdůraznil, že Václav Herout je i sám členem Družby bratrů chorvatského draka a má dračí jméno Drak Ilovský.
„Profesor Herout mi přednášel dějiny na gymnáziu, a později jsme se určitou dobu potkávali ve sborovně, tak jsem mu slíbila, že zazpívám na křtu některé z jeho knih,“ řekla ředitelka gymnázia Romana Bakarićová, zároveň vedoucí ženské klapy Stentoria, která vědecký sjezd zpestřila písní.
„Daruvar má dějiny dlouhé a bohaté, hodně toho už je prozkoumáno, z části i díky profesoru Heroutovi, ale je ještě hodně toho, co na  prozkoumání čeká,“ sdělil starosta Daruvaru Dalibor Rohlík a dodal: „Je ještě hodně práce pro Draka Ilovského.“ Oslavenci poblahopřáli i mistr dračích stolů Marijan Liszt, předseda daruvarské pobočky Chorvatsko-české společností Zdravko Palavra, novinář Jednoty v důchodu Karel Bláha a předseda Matice chorvatské Antun Marjanović, který zdůrazil, že referáty z vědeckého kolokvia budou uveřejněné v jednom z příštích čísel   občasníku Matice Vrela.
O životní dráze a pedagogické činnosti Václava Herouta mluvil V. Strugar. O bibliografii a oblastech zkoumání mluvil Željko Karaula, který řekl, že V. Herout měl vždycky odstup od vysoké politiky a raději se zabýval osudem takzvaného malého člověka. Nevyhýbal se ani tématům marginálním, jako je například Spolek vinohradníků, ani delikátním, a tak psal třeba o reemigraci Čechů z Chorvatska po druhé světové válce.  
Referát o kronikářské činnosti oslavence připravil Stjepan Banas a zdůraznil, že doktor Herout psal a píše deníkové poznámky, a během učení na gymnáziu v Daruvaru vedl školní pamětní knihu. Karel Bláha představil přínos V. Herouta ke zkoumání života příslušníků české menšiny v Chorvatsku. Ilija Pejić uvedl autorovy biografické studie a články o osobnostech z kulturního, náboženského a veřejného života. Valerija Turková Presečká se dotkla Heroutovy spolupráce s domácími a zahraničními institucemi a vědci, zatímco Ivan Zelenbrz představil poslední Heroutovu knihu – monografii o Janu Nepomukovi Vlašimském, kterou vydala Česká beseda Verovice. Konec kolokvia zpestřila předsedkyně virovitické Besedy Jasna Bergerová promítáním fotografií ze života Václava Herouta. Poslední slovo patřilo oslavenci, který všem poděkoval a pozval na neformální besedu.         

M. Pejić/J. Bergerová

Read 649 times

Nové číslo Jednoty

 jednota 22 2020

V Jednotě číslo 22, která vychází 30. května 2020, čtěte:
- Začala obnova místního domu v Šibovci
- Vláda dala zelenou bilaterální smlouvě s Českem
- Úspěch střední Ekonomické a turistické školy Daruvar
- Současná situace mezi krajany v Srbsku
- Pokračování seriálu Češi na chorvatském Jadranu
- Z minulosti fotbalového světa
- Souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi