Stále mladá a krásná Jednota

  • Posted on:  středa, 09 prosinec 2015 00:00

Psalo se 7. prosince roku 1965. Tehdy již plnoletá slečna Jednota se osamostatnila. Z orgánu tehdejšího Československého svazu vznikla samostatná novinově vydavatelská instituce, jejímž posláním bylo pokračovat v informování příslušníků české a slovenské menšiny na území Chorvatska i ostatních republik někdejšího společného státu. Týdeník Jednota, který stejnojmenná instituce od toho dne dodnes vydává, sleduje různá menšinová témata, podniky krajanských spolků, jak v Chorvatsku, tak občas i za jeho hranicemi. Čtenářům přibližuje události v České republice a také přináší zprávy ze současné chorvatské politické scény, které se týkají příslušníků české menšiny.

Jednota nebyla prvním časopisem v českém jazyce, který se tiskl v těchto končinách. Už v roce 1911 vycházely v Záhřebu České listy. Od roku 1922 vycházel v Daruvaru časopis Jugoslávští Čechoslováci. Až krátce po ukončení druhé světové války začal Svaz Čechů v Jugoslávii vydávat zmíněný list, Jednotu, která je dnes jediným českým listem v Chorvatsku.
Velkou oslavu kulatého výročí chystá NVI Jednota na příští rok. V roce 2016 se 16. března naplní sedmdesát let od chvíle, kdy na svět přišlo vůbec první číslo Jednoty. Poválečný list v české řeči začal vycházet na pouhých čtyřech stránkách, bez ilustrací. Díky mimořádně velkému úsilí a velkému nadšení lidí, kteří stáli u jeho zrodu, se udržel a našel si své čtenáře. S postupem doby časopis rostl ve všech ohledech. Jednota se dočkala kvalitnějšího tisku, ilustrací, širšího kruhu čtenářů a předplatitelů a neustále jim přinášela aktuální informace ze života menšin. Jako skutečná dáma se dodnes snaží uchovat si vzhled i duch, přijímat novinky a snažit se neustále se zdokonalovat, aby byla stále krásná a stále mladá.
Prvním redaktorem časopisu Jednota v roce 1946 byl Ota Vojáček. Ještě téhož roku však reemigroval do Československa. Redakce se po něm ujal a přes dva roky, do roku 1948, vykonával Josef Zámostný. Jako hlavní a odpovědný redaktor se v roce 1949 uvádí Božidar Grubišić. Po něm v témže roce do funkce nastupuje Václav Milde a setrvává v ní do poloviny roku 1951. Ivo Ulrich byl redaktorem Jednoty do jara roku 1952. Na jeho místo nastupuje Božidar Grubišić a vede ji do jara roku 1965. Prvním ředitelem nově založené vydavatelské instituce byl Antonín Kubec. Setrval ve vedoucí funkci do konce roku 1966. Prvních pět čísel v roce 1967 redigoval Vladimír Daněk. Po něm na místo ředitele Jednoty a šéfredaktora stejnojmenného časopisu nastoupil profesor Josef Matušek, který obě funkce vykonával do odchodu do důchodu v druhé polovině roku 1980. Téměř dva roky po tom byla hlavní a zodpovědnou redaktorkou Marie Selicharová, ředitelský post obsadila Mira Kulićová, která se v roce 1982 stala i šéfredaktorkou a obnášela obě funkce více než deset let, téměř do sklonku roku 1992. Její funkční období obsahovalo i dobu domovinské války, během které časopis Jednota nepřetržitě vycházel. Koncem roku 1992 byl vytvořen kolektivní vedoucí orgán instituce v čele s Jiřinou Staňovou, s v. d. ředitelkou a hlavní redaktorkou Libuší Stráníkovou a členem Oldřichem Bokem. Na místo ředitelky a hlavní a odpovědné redaktorky nastoupila začátkem roku 1993 Jiřina Staňová. Zprvu byla vykonavatelkou funkce, od roku 1994 do odchodu do důchodu v roce 2005 měla veškeré pravomoci. Vykonavatelkou funkce ředitelky a šéfredaktorky se v roce 2005 stala Libuše Stráníková, od února 2006 vedla NVI Jednotu do roku 2014. Když v březnu toho roku nastoupila na místo ředitelky Lidija Dujmenovićová, Libuše Stráníková pokračovala ve funkci hlavního a odpovědného redaktora až do odchodu do důchodu v říjnu tohoto roku. V současnosti vykonává funkci šéfredaktora Jednoty Anna Marie Štrumlová Tučková a výběrové řízení na tento post probíhá.        

 

SPOLUPRÁCE S BÝVALÝMI PRACOVNICEMI – Co Jednotu tak trochu trápí, je to, co trápilo i první průkopníky a redaktory, a sice znalost spisovné češtiny. Odkdy do důchodu odešla Jiřina Staňová, Jednota nemá vlastního lektora, totiž osobu, která v novinářských textech koriguje chyby. Naštěstí jsou tu bývalé zaměstnankyně instituce, které jsou vždy ochotné pomoci, buď s napsáním článku, úvodníku…, korekturou, opravou textů či dokonce s redakcí jednotlivých vydání. Jejich odbornost, zkušenosti a znalosti jazyka jsou nedocenitelné. A jak ony vidí spolupráci s Jednotou?
Marie Sohrová působila v Jednotě v letech 1969–1991. Od roku 1981 redigovala učebnice a edice, které Jednota vydávala knižně – knihovnu Jaro, knihovnu krajanské tvorby i Český lidový kalendář. Když se v polovině 90. let začalo znovu víc pracovat na vydávání učebnic, požádala ji tehdejší ředitelka, aby se do práce zapojila, i když byla v důchodu. V roce 2007 se rozběhla velká akce překládání chorvatských učebnic do češtiny a paní Sohrová se velmi angažovala se svými jazykovými i organizačními znalostmi. V současnosti se dokončují dvě učebnice pro fakultativní výuku češtiny, jakož i biografický slovník významných Čechů autorů Josefa a Alena Matuška, jejichž je redaktorkou. „Jsem velmi ráda, že něco takového můžu pořád dělat,“ říká s úsměvem paní Sohrová.

Marie Selicharová žila s Jednotou od začátku roku 1965 do konce roku 2007. Byly to plné 43 roky neúnavné práce a cestování za našimi lidmi po celém Chorvatsku. Také dnes občas napíše článek nebo pomůže redakci, s čímkoli je potřeba, například s korekturou časopisu nebo ostatních vydání. „Do Jednoty jsem chodila jako domů, práce se mi líbila,“ říká Marie. „Měla jsem velice dobré styky s krajany, třeba v Kaptole, Bjelovaru, Rijece, Hercegovci, Zdencích, Hrubečném Poli, v Bjeliševci a na Pakracku. Některé z kontaktů se udržely dodnes,“ říká Marie. „Také dnes se v Jednotě cítím velice dobře, vracejí se vzpomínky na některé hezké chvíle, i když nebylo vše vždy jen hezké. Jsem ráda, že mě berete jako kolegyni a kamarádku,“ uzavírá Marie Selicharová.
Věra Vystydová byla novinářkou Jednoty v letech 1975–2007. Vedla rubriky mládí, kultura, zajímavosti, zemědělství, vyhledávala texty a recepty do rubriky o rodině a domácnosti, během doby vystřídala všechny rubriky. Jako postup ve své novinářské kariéře vnímala, když jí byla svěřená rubrika krajanská a v posledních letech před odchodem do důchodu i lektorování Jednoty.
Dnes lektoruje texty, určené do časopisu Jednota. „Nejtěžší je pondělí, kdy přichází najednou spousta textů, které novináři píší po sobotních akcích. Snažím se udělat všechno včas,“ říká Věra. Nedopočítali jsme se, kolik přesně trvá korektura textů do jednoho čísla Jednoty. Jsou to desítky hodin práce. Změnou ve srovnání s prací před důchodem, že za ní nemusí dojíždět.  V. Vystydová kromě toho lektorovala monografie České domy v Chorvatsku, Česká beseda Rijeka a knihy o Dežanovci a Mezurači, některé překlady učebnic do češtiny pro naše školy, některé z nich přeložila. Redigovala několik ročníků Českého lidového kalendáře. V současnosti rediguje a lektoruje monografii Jednoty, která má vyjít ke kulatému výročí. „Jsou to naše tiskoviny a chceme, aby byly co  nejlepší,“ říká o svém vztahu k práci, kterou se zabývá. „Dělala jsem novináře velice ráda, ale ještě raději dnes dělám lektora nebo redaktora. Člověk s časem nabude znalosti, zkušenosti a jistotu i důvěru. V důchodu se cítím dobře, jsem velice ráda že stále pracuji, že chodím na různé slavnosti, např. přehlídku dechovek či na dožínky jako divák a vychutnávám si je v celé kráse.“

 

Ž. Podsedník

 

 

Read 560 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 43 2021

V Jednotě číslo 43, která vychází 30. října 2021, čtěte:
- Krajanské zpěvánky v Rijece
- Večer českého a dalmatského folkloru v Bjelovaru
- Ve Virovitici skončily Ozvěny Jarních tónů Jana Vlašimského
- Den Rady české menšiny města Záhřebu
- Ve školách oslavili Den chleba
- Sto let Svazu Čechů: Větší pozornost potřebám Slováků
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi