Letošní rijecká Etnopřehlídka byla dvacátá, tedy jubilejní, konala se pod motem Žít v sounáležitosti je bohatství (Bogatstvo je živjeti u zajedništvu), probíhala od 27. září do 1. října. Pořadatel – město Rijeka – letos proto obzvlášť dbal o to, aby připravil bohatý program, během kterého by se rijecké menšiny ještě více zviditelnily. Programy otevřených dveří umožnily všem poznat prostory, ve kterých rijecká menšinová sdružení působí a představit svým spoluobčanům to, v čem jsou nejlepší a proč je baví scházet se, ať už jsou to pronajaté místnosti, byty, nebo vlastní domy, jaký vlastní rijecká Česká beseda.
Podniků a dění spjatých s menšinovými aktivitami byla taková spousta, že by pouhé jejich napočítávání zabralo snad celou stránku. Připomeneme jen ty pořady 20. Etnopřehlídky, ve kterých měla účast Česká beseda Rijeka.
Ve čtvrtek, 29. září navečer byly v Českém domě TGM dveře otevřené dokořán pro návštěvníky a zájemce o činnost České besedy Rijeka a prohlídku tohoto menšinového domu. Byly vystavené originální české kroje, sbírka českého skla, porcelánu a keramiky, publikace Besedy Rijeka a Jednoty, fotografie a uznání: a pro návštěvníky bylo přichystáno občerstvení.
V sobotu 1. října se téměř celý den, přesněji od 10 - 18 hodin konal zajímavý projekt pod názvem Bakanalije – baka nije odavde (Bakchanálie - babička není odtud) na pěším mostě přes Riječinu u hotelu Kontinental, který byl v odpoledních hodinách, kvůli hrozícímu dešti, přesunut pod střechu nedalekého bývalého obchodního střediska. Byl to samostatný projekt skupiny studentů ve spolupráci s Evropským městem kultury Rijeka 2020.  V rámci projektu probíhala manifestace Bakina kuhinja (Babiččina kuchyně), na které se podílela i Česká beseda Rijeka spolu s ještě desítkou menšinových sdružení. Na stánku byly k dívání i k ochutnání české koláče, perníčky, jihočeské zelňáky, bramborové placky a zajímavost – Česká beseda Rijeka se poprvé podrobila tradici ostatních českých spolků – smažení bramboráků, které šly k duhu a byly od hojných návštěvníků velice vyhledávané. Při gastronomické nabídce nechyběla ani folklorní nabídka desítky spolků, na které Českou besedu Rijeka zastoupila skupina dospělých tanečníků. Vynikala nejen ladnými pohyby ale i krásnými a upravenými kroji. Tečku za celým děním udělala tzv. „after party“ v Tunelu, pod názvem Baka nije ovdje (Babička tu není). Ve večerních hodinách probíhal v Chorvatském kulturním domě na Sušaku World-Music koncert, během kterého vystoupili špičkoví hudebníci.
Ve čtvrtek 29. září odpoledne se v Demokratické pospolitosti Maďarů konal též jubilejní, zatím „jen“ 10. festival menšinové poezie, kterého se pravidelně účastní i besední básnířka Herta Tadićová. Bylo tomu tak i letos, kdy se maďarské menšině podařilo k desátému výročí festivalu vydat sbírku básní pod názvem Različiti zajedno (Různí spolu) všech menšinových básníků z Přímořsko-goranského županství, kteří na těchto přehlídkách vystupovali. Ve sbírce jsou literární práce dvaceti menšinových básníků, každý je zastoupen třemi básněmi, většinou v mateřštině i v překladu do chorvatštiny s krátkým životopisem autora. Jsou v ní tři básně Herty Tadićové: Bohatý život, Dům a Život v českém originálu i v chorvatském překladu Věry Badurinové. V příjemném ovzduší každý z autorů přečetl jednu svou báseň, obdržel uznání za účast a 5 výtisků knihy Različiti zajedno. Bylo hezké vidět, jak si básníci rozumí, přestože své pocity vyjadřovali v různých jazycích – rusky, ukrajinsky, italsky, slovinsky, česky, slovensky, srbsky, maďarsky, černohorsky, romsky, makedonsky… Poté se ještě dlouho při občerstvení besedovalo a kuly se plány do budoucnosti.  Sněžka Hercegová/sh