Na návštěvě k Měsíci knihy

V KNIHOVNĚ FRANTY BURIANA V DARUVARU
Před několika týdny se má dceruška stala členkou knihovny Franty Buriana v Daruvaru. Každý večer si čteme pohádky, ale českých máme málo. Snad jen ty, které jsem si zachovala z dětství. Moje teta Jaruška, která je náhodou knihovnice, nám doporučila knihovnu Franty Buriana. A tak jsme se tam jednou v sobotu vydaly.

Byla to moje první návštěva knihovny po mnoha letech. Kdysi jsem tam chodila často. Pracovala tam moje babička a já jsem si tam půjčovala povinnou četbu. Byly to hezké časy a ráda na ně vzpomínám. Knihovna je vzhledem stejná, jen knihovnice jsou teď jiné.
Dnes v knihovně Franty Buriana pracuje několik dobrovolnic. Vedoucí knihovny je paní Marie Selicharová, je tu paní Albínka Součková, paní Jiřinka Buzková Valentová a paní Jaromíra Pihýrová. V knihovně pracovala také paní Zora Sigalová a její sestra Věra, ale paní Zora před rokem bohužel onemocněla a tak do knihovny nechodí.
Knihovnice každého s radostí uvítají a ochotně se mu věnují. Jsou rády, když má někdo o knihovnu zájem. Knihovna je otevřená dvakrát týdně, v úterý a v sobotu. Během letních prázdnin v červenci a srpnu je otevřena jen v sobotu.
V knihovně je kolem 11.000 tisíc knih, z toho je asi 690 rarit, jsou to knihy, které jsou starší než 100 let. Takové knihy se nepůjčují domů, zájemci si je mohou prohlížet v knihovně. Všechny knihy v knihovně jsou z různých donací: z Jednoty, z Čech, ze Svazu Čechů a od jednotlivců. Často se stává, že lidé zdědí knihy a nevědí si s nimi rady, někteří z dědiců už ani neumějí česky, a tak je napadne zavolat do knihovny a knihy jí nabídnout. Knihovna často dostává donace z Čech. „Když máme možnost vybrat si, vybereme si vždycky novější knihy pro děti,“ řekla paní Selicharová. „Knihovna má také hodně CD a DVD, ale v poslední době už ani o ně není veliký zájem. Bude to asi tím, že se všechny pohádky a filmy dají stáhnout z internetu. Kdysi tomu bylo jinak, do knihovny se chodilo půjčovat kazety a pak se doma celá rodina dívala na pohádky a známé české komedie,“ vzpomínají knihovnice.
Do knihovny dnes chodí nejčastějí důchodci a babičky a dědečkové s vnoučaty. Právě během mé návštěvy do knihovny zavítalo několik stálých čtenářů. Pan Ivo Leksa chodí do knihovny pravidelně, rád si s knihovnicemi při kávě popovídá. Celý život rád čte a přečetl už většinu historických románu v knihovně.
Paní Alenka Weiserová je také výborným příkladem pilné čtenářky. Přečetla už jistě půl knihovny, a aby měla přehled, bere si knihy podle abecedy a čte řadou.
Při kávě jsme si začaly povídat o tom, jak se knihovnice dostaly k této práci. Nejčastěji to bylo tak, že často do knihovny chodily a rády se bavily s knihovnicemi. Nakonec v knihovně zůstaly jako knihovnice. „Ja jsem minulý rok začala pomáhat při revizi knih pro dospělé,“ řekla J. Pihýrová, „a už jsem tady zůstala.“
„A já jsem přišla ještě dřív,“ řekla paní Jiřinka Buzková. „To mě jednou potkala Marie Selicharová v obchodě a zeptala se, jestli bych neměla zájem o tuto práci. Byla jsem ráda, protože do knihovny už dlouho chodím.“
„Ja jsem se do knihovny dostala,“ řekla paní Selicharová, „když jsem z Jednoty odešla do důchodu. V minulém roce jsme měly dost práce s revizí všech knih pro dospělé. Kvůli tomu všechny knihovnice začaly chodit do knihovny i v úterý a v sobotu, abychom práci co nejdříve dokončily. Do knihovny nechodíme, jen když je některá nemocná nebo má nějaké povinnosti. Ale v knihovně je některá z nás vždy.“
Zajímalo nás, co se děje s knihami, které jsou z knihovny vyřazené. „Revizi jsme ukončily a ty knihy, které už nepotřebujeme, nabízíme na stánku na různých krajanských akcích. Snažíme se tím všem přiblížit českou knihu.“
Dále mě zajímalo, co čtou samotné knihovnice.
„Ja mám nejraději detektivky (škoda, že jich nemáme víc), ale ráda si přečtu i pěkný cestopis,“ řekla Jaromíra Pihýrová. „Jiřinka je odbornice na poezii. Hodně ji čte a sama píše. A Marie si ráda přečte každou novou knihu, kterou dostaneme. Tak můžeme i našim čtenářům dobrou knihu doporučit.“
Paní Jiřinka se zaučuje používat počítač v knihovně, to je teď její hlavní povinností. Knihovna ještě prozatím funguje starým způsobem, kartičkovým, ale má to své kouzlo.
Kromě toho, teď v Měsíci chorvatské knihy do knihovny na návštěvu přijdou děti z nejstarší skupiny mateřské školy. Při té příležitosti jim knihovnice čtou pohádky. Dětem se to moc líbí a akce má vždy velký úspěch. Během měsíce knihy se každý může stát členem knihovny zadarmo. Jinak je členský průkaz pro dospělé 20 kun a pro děti 10 kun, což je opravdu symbolické.
V listopadu knihovna Franty Buriana připravuje vzpomínkový večer k 130. výročí narození Franty Buriana a 60 letům od jeho úmrtí. Budou se číst jeho texty a vzpomínky těch, kteří ho znali. Připravuje se i malá výstava. Očekává se, že přijede vnučka Franty Buriana ze Zahřebu. Knihovnice se na ni velmi těší a doufají, že večírek bude dobře navštívený.
Na závěr sympatická parta knihovnic vzkazuje: „Bavíme se tady dobře, byly bychom rády, kdyby se k nám přidali další noví čtenáři. Zveme všechny, aby k nám přišli.“ Text a foto Sanja Prosová

Read 98 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 45 2019

V Jednotě číslo 45, která vychází 16. listopadu 2019, čtěte:
- V Horním Daruvaru se konala třináctá přehlídka hudebních skupin
- Chorvatský premiér Andrej Plenković na návštěvě v České republice
- Praktická stáž Jaroslava Preislera v Jednotě
- Se známým specialistou fyzikální medicíny Božidarem Egićem
- Na Martina na návštěvě v daruvarském vinařství
- Souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi