Na meteorologické stanici Đuro Dragošević v Daruvaru

NEJEN O POČASÍ, ALE I O RODINNÉ TRADICI
„Daruvar leží v kotlině, což se odráží na podnebí. V létě jsou zde vedra a v zimě velké mrazy. V zimě proudí severovýchodní vítr a na jaře, v létě a na podzim jihozápadní a západní. Počasí je podobné tomu v Ogulinu,“ dozvěděli jsme se od vedoucího Hlavní meteorologické stanice Đuro Dragošević v Záhřebské ulici č. 47 v Daruvaru Davora Ceglediho, který byl naším průvodcem a informátorem.

Zavítali jsme tam kvůli reportáži nejen o počasí, ale o i klimatických změnách na Daruvarsku. Doufali jsme, že se dozvíme něco o extrémním počasí v této oblasti a povodních, ale nakonec jsme se museli spokojit jen se současnou situací, protože v meteorologické stanici nemají žádný archiv, odkud by se mohly údaje čerpat. Některé z nich se nám ale přece jen podařilo získat z časopisu Vrela.
„Všechny naměřené údaje zasíláme do Záhřebu, kde se zpracovávají,“ informoval nás jeden ze dvou zaměstnanců stanice D. Cegledi, druhým je Vlatko Horvat. Mladý Davor, povoláním elektrotechnik, musel, proto aby se mohl meteorologií zabývat, stejně jako jeho kolega, absolvovat kurs pro meteorologické techniky v Záhřebu.
„Meteorologie je vlastně rodinná tradice,“ vysvětloval dál. „Můj děda Đuro Dragošević, daruvarský Vakula, byl totiž vášnivým meteorologem. Meteorologickou stanici v Daruvaru vedl 40 let. Po něm tuto funkci převzala též na 40 let moje teta Antonija Horvatová, které říkáme Vlatka. Po ní jsem vedení stanice před 10 lety převzal já. V meteorologické stanici jsem vyrostl, byla v domě mých rodičů Miroslavy (dcera Đuro Dragoševiće) a Antuna Ceglediových v Preradovićově ulici,“ vysvětloval D. Cegledi, který nás pak stanicí provedl a vysvětlil, co je jejich úkolem a na jakých přístrojích se co měří. „Měříme nejnižší a nejvyšší teplotu vzduchu, vlhkost a tlak vzduchu, druh a množství srážek, rychlost a směr větru, druh, výšku a množství mraků, viditelnost, měříme teploty půdy ve 2, 5, 10, 20, 30, 50 a 100 cm, vypařování, výšku sněhu. Fenologický průzkum, tedy pučení a vzcházení rostlin, provádí naše vnější spolupracovnice A. Horvatová.“
Na stanici se každodenně provádí 18 měření během 24 hodin. Údaje každou hodinu posíláme internetem do Státního hydrometeorologického ústavu v Záhřebu. Díky tomu, že údaje uvádíme v mezinárodních šifrách Sinop, jsou dostupné i evropským a světovým meteorologickým službám. Podobné šifry existují i pro jednotlivé typy podnebí. Daruvar a Bjelovarsko-bilogorské županství mají šifru Cfwbx. „Údaje jsou důležité kvůli tomu, aby se zabránilo hospodářským škodám, kvůli zdraví lidí a živočichů. Využívají se nejen pro informování veřejnosti – pro televizi, rádio, ale požadují je i školy a podniky stavební, vodohospodářské, cestovní, lesní, zemědělské, komunální, letiště a jiné,“ dodal náš průvodce.
Protože klima se v poslední době mění, potřeba mít stanice je odůvodněná. Je známo, že za současné změny podnebí jsou z 95 % odpovědní lidé. Ale jak ovlivnit vznik skleníkových plynů? Na to už existují řešení, dozvídáme se ve stanici. „Jedná se o technologie, které je z ovzduší dokážou odebrat. Dají se dokonce využít jako materiál nebo zdroj energie. Zatím ale nejsou dost účinné. Náhlá ochlazení, přechody teplých front a dlouhé inverze jsou pro lidský organizmus velkou zátěží. Lidé, kteří jsou na výkyvy počasí citlivější, při nich mohou mít zdravotní potíže,“ říká Davor.
O počasí a jeho změnách by se dalo dlouho povídat, shodli jsme se s naším průvodcem. Téma dalších reportáží by například mohlo být, zdali se vlivem změn podnebí mění délka ročních období, jaký vliv má oteplování na rozvoj některých nových živočišných druhů v této oblasti, nebo jak se na Daruvarsku bráníme proti krupobití. Text a foto A. Raisová

Z historie...
1884 – Před 134 lety vznikla v Daruvaru první meteorologická stanice.
1850–1900 – se začala provádět meteorologická měření. Zpočátku se měřilo jen množství srážek, později i srážky a teploty a další.
V době, kdy byl vedoucím stanice Đuro Dragošević, ve stanici pracovali čtyři zaměstnanci v nepřetržitém 24hodinovém provozu. Měřili patnáct meteorologických jevů, výsledky posílali každou hodinu do Státního hydrometeorologického ústavu v Záhřebu.
Vznik stanice souvisí s druhou světovou válkou a vojenskými letadly, (Đ. Dragošević se řadí mezi vojenské meteorology), která přistávala na letišti u Teplice na loukách. Nyní je to letiště sportovních letounů a paraglidů.
V minulosti se údaje zaznamenávaly a vypočítávaly ručně.
17. září 1996 – byla meteorologická stanice za finanční pomoci Bjelovarsko-bilogorského županství a správy Daruvaru otevřena v Záhřebské ulici 47 A. Nachází se na pozemku se zahradou, kde jsou umístěny různé přístroje pro měření meteorologických jevů. Pracují v ní dva zaměstnanci ve dvou směnách. Údaje se nyní shromažďují s pomocí technologií, což je rychlejší postup než v minulosti. Také přístroje jsou automatické.
Daruvarská hlavní meteorologická stanice se řadí mezi osm hlavních stanic v Chorvatsku a 58 obyčejných stanic (Bjelovar, Varaždin) a 60 stanic na měření deště (Hrubečné Pole, Čazma, Veliki Ždralovi, Narta) a klimatologické stanice s měřením třikrát denně (Lipik, Virovitica) a obranu proti krupobití s dosahem raket do 90 km (Bilogora)

Nejnižší zaznamenaná teplota z této stanice byla –21,5 °C v roce 1978, nejvyšší teplota +37,6 °C
v r. 1988.
Nejvíce tropických dní bylo
v r. 2003, který byl zaznamenán jako katastrofálně suchý
s označením rok stoletého sucha – 60 dní.
Rok 2001 byl zapsán jako mokrý.
Nejvíce ledových dnů do –10 °C bylo v r. 2003.
Nejvíce sněhu napadalo v r. 1962 – 59 cm.
Nejvíce srážek bylo v roce 2003 – 84 l/m3.
Nejvíce kyselých dešťů se v Daruvaru objevilo v r. 2001, kdy bylo naměřeno 19 % z celkového množství srážek.

Read 8 times

Nové číslo Jednoty

 

Jednota 49 2018

V Jednotě číslo 49., která vychází 15. prosince 2018, čtěte:
- V Lipovci se konala řádná valná hromada Svazu Čechů
- Poslanec Vladimír Bílek: Menšiny dostanou z rozpočtu více
- Valné hromady českých besed Tréglava a Verovice
- Rozhovor s chorvatskou velvyslankyní v Praze Ines Troha
- Svatý Mikuláš měl i letos plné ruce práce
- Kurz českého jazyka Učíme se česky a souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi