Martin Kavka, autor neortodoxního slovníku dnešní mateřštiny

INTERNETEM FRČÍ HACKNUTÁ ČEŠTINA
Určitě jste mnohokrát slyšeli, že je jazyk živý organismus, že se narodí, rozvijí se, roste, stárne a umírá. V současnosti jsme svědky nevyhnutelného vlivu jak angličtiny, tak počítačového slangu a mluvy mladých zkažené moderními komunikacemi a sociálními sítěmi snad na všechny standardní jazyky světa, včetně, samozřejmě, i češtiny. Tento jev má tak velký dosah, že se vyskytla potřeba takto vzniklé novotvary zapsat a vytvořit jak virtuální, tak i tištěné slovníky.

Jeden takový slovník vyšel koncem minulého roku v České republice. Jmenuje se Hacknutá čeština, s podtitulem Neortodoxní slovník dnešní mateřštiny a obsahuje přes tří tisíce slov a frází, tedy hesel, převážně neologismů a novotvarů, které se používají v slangu, hovoru ulice, nebo v internetových fórech a sociálních sítích, nebo jsou úplně uměle vytvořené při komentování nějaké skutečné situace, události, politické nebo společenské záležitosti. Je to ale jen malý výběr z internetového portálu Čeština 2.0, který obsahuje na 12.550 hesel, vytvořených samými uživateli.
Internetovou stránku založil a následně i knihu zpracoval Martin Kavka. Nyní mu říkají lovec slov, dříve byl novinářem a redaktorem. Měli jsme možnost mluvit s autorem v průběhu akce Měsíc mateřského jazyka díky Táně Novotné Golubićové.
Jak jste k tomu vůbec přišel, jak vznikla webová stránka Čeština 2.0?
Čeština 2.0 vlastně vznikla před deseti lety. Stalo se to v tramvaji, kde jsem zaslechl hovor dvou lidí. Zaujalo mě slovo, které jsem neznal a začal jsem si taková slova sbírat. To první slovo bylo sračkogán. které má dnes už tři významy – za prvé je to kanalizace, druhá věc – je to člověk, který je velmi vulgární a třetí je série několika průšvihů ve velmi krátké době. Když se těch slov nashromáždilo, řekl jsem kamarádům, že by bylo fajn je zpřístupnit všem, a zároveň umožnit uživatelům přispívat svými slovy. Chvíli trvalo, než se to rozjelo, ale v současnosti uživatelé, a to nejen Češi žijící v Česku, ale i Češi ze zahraničí přispívají třemi, nebo čtyřmi tisíci slov ročně, a už se dostavám na hranici svých možností, protože těch neschválených slov, která musí projít mou kontrolu před publikováním, už je čtyři tisíce, což ukazuje, že to není v sílách jednoho člověka. Moje úvaha je taková, že do budoucna by byli nějací editoři, kteří by mi pomáhali. Nejspíš by to byli lidé z řad uživatelů, kteří nejvíc přispívají do slovníku.
O slovníku jste řekl také to, že novotvary slýcháme kolem sebe – poletují v tramvajích a hospodách, sociální sítě je milují a některá to dotáhla až do médií. Novotvary jsou nejpádnějším důkazem, že čeština žije a každým dnem se mění. V jednom interview jste řekl, že se na váš projekt jinak dívají češtináři a jinak jazykovědci. Jak ho vidí jedni, a jak druzí?
Je pravda, že jsou skupiny lidí, které nahlížejí na ten projekt různě. Pro mě bylo příjemným překvapením, že jazykovědci, lingvisté, mají ten projekt rádi, oni obecně mají neologismy rádi. Novotvary milují a je to pro ně jednak zpestření práce a jednak je to žijící důkaz, že jazyk se vyvíjí, roste, něco se v něm děje. Můj oblíbený citát je od lingvisty Jiřího Marvana, který říkal, že čeština má ideální velikost, že není tak velká jako světové jazyky a může si dovolit být vtipná, dvojznačná, ohebná a prostě naše, nemusí být stručná, nemusí být srozumitelná mnoha miliardám lidí. Na druhé straně opravdu jsou lidé, kteří chápou češtinu jako modlu, jako instituci, na kterou se nesahá, která je na úrovní dejme tomu prezidenta republiky a symbolů tohoto druhu, a pokud do ní přibývají nějaké vlivy z vnějšku, berou je jako svatokrádež. Teď je to angličtina, předtím němčina a podobně. Ale mám za to, že je těchto lidí poměrně méně než těch, kteří si s češtinou rádi hrají, a jsem rád, že Čeština 2.0 a Hacknutá čeština je toho důkazem, že lidé na to reagují velmi dobře, baví je to.
Předpokládám, že vám slova posílají především lidé, kteří se v jazyce vyznají, ale teoreticky to může udělat kdokoliv. Proto určitě máte nějaká pravidla, a hesla procházejí pravopisnou kontrolou…
Ano, je to tak. Vlastně, pravidla jsou poměrně málo striktní. Funguje to tak, že lidé mohou přispívat téměř čímkoliv. Já upravuji výrazy do značné míry pravopisně, a také tak, aby byly srozumitelné pro co nejširší masu lidí. Některé výrazy lidé totiž popisují moc stručně, takže to doplňuji. Další pravidlo je, že by slovo nemělo byt navázané na jen dva přátele nebo nějakou rodinu, ale mělo by být používané v širším kontextu.
Existuje nějaký etický kodex? Jsou možná slova, která se ve slovníku neobjeví, protože jsou neslušná, třeba extremně vulgární, rasistická, xenofobní, nebo už nějaká?
Já jsem tohle poměrně dlouho řešil. Zpočátku jsem měl v sobě takový blok, že by určitá slova do slovníku neměla jít, ale principem slangu a vlastně těch hovorových výrazů je to, že většinou nejsou korektní, takže by bylo jednak pošetilé snažit se je držet mimo toho slovníku, protože se opravdu tak mluví, a na druhé straně, pokud já to slovo nezařadím do slovníku, ono nevyzmizíkuje z reálné řeči. Takže jsem se snažil tento blok překonat a dávám tam i slova, která mi opravdu nemusí vonět.
Hesla na webu Čeština 2.0 hlavně mají krátkou trvanlivost, většinou zablýsknou a rychle zmizí, tancují jedno léto, často trvají tolik, kolik je aktuální osoba nebo událost, kterou byla inspirována…
Je pravda, že většina slov je příležitostných, takzvané okazionalizmy, které zazáří a zmizí, ale na druhou stranu nikdy nevíme, které z těch slov se uchytí, a každé má šanci se uchytit v jazyce. Třeba, pro mě je velkým překvapením, že je nejhledanějším slovem v celé historii webu Čeština 2.0 slovo kunerol, což je označení margarinu z první republiky, znamená, že to je už sto let stará záležitost, a byla to značka margarinu asi poměrně nekvalitní. Dneska se kunerol používá ve smyslu nekvalitní máslo nebo tuk. Nebo třeba výraz dělat Zagorku, který vznikl v sedmdesátých letech, znají i dnešní děti a používají ho poměrně běžně, aniž by Zagorku znaly (zpěvačku Hanu Zagorovou). Tedy, nikdy nelze určit, které slovo přežije a které ne, ale je pravda, že většinou taková slova zanikají s odchodem z politiky toho činitele, ke kterému se vážou. Existuje v českém jazyce i spousta slov, která vznikla podle jmen lidí a v jazyce zůstala, jako třeba šrapnel, rentgen, a budou se používat, dokud bude situace, že tato slova potřebujeme. Jednou z nejdůležitějších věcí při tvorbě novotvarů je, že to slovo musí být utvořeno správně, musí se hezky používat, musí být vtipné, musí se dát skloňovat. Slova, která jsou začleněná do toho schématu správně, mají větší šance než slova, která jsou přiložená násilím. Je to potom cítit, že jsou to takové obrozenecké nosočistopleny a podobné složeniny, které nefungují v českém prostředí, a nejsou vlastně výrazy, které by si Češi oblíbili.
Otázky kladl Mato Pejić, ilustrace z knihy Hacknutá čeština a internet

PODOBNOST S CHORVATSKOU SKUTEČNOSTÍ
Aktualita slovníku a sledovaní denních událostí na politické a společenské scéně v České republice je pro zahraniční čtenáře, třeba také pro krajany v Chorvatsku, bez ohledu na to, že česky umí, vlastně nepřekonatelnou překážkou. My tomu totiž nemůžeme rozumět, protože jsou pro nás události, na které se novotvary referují, hlavně málo známé. Jsou sice i univerzální novotvary a i některé, které chápeme z různých důvodů. Tak například skoro každý krajan by pochopil co je Šalinaland, protože víme, že se v Brně tramvaji říká šalina. Víme také, co je to zčápit, protože se i u nás hodně psalo o kauze čapí hnízdo, a tunelování je nám velice blízké, protože je v Chorvatsku proslulý finanční podvod s natíráním tunelů… Ale to, že většinu konkrétních situací neznáme vůbec, nevadí. Pointa je totiž v tom, že čtení a prohlížení slovníku je velmi zábavné a zajímavé, bez ohledu na to, že se hesla vztahují na nám neznámé záležitosti. Koneckonců, každé heslo má definici a vysvětlení včetně příkladu použití, proto se lze ze slovníku hodně naučit.   mp

Read 73 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 37 2019

V Jednotě číslo 37., která vychází 21. září 2019, čtěte:
- V Prekopakře se konal Den české kultury Knedlíky
- Česká beseda Šibovec také uspořádala Den české kultury
- Divadelní večer v Končenicích
- Krásný český jazyk na kurzu metodiky v Praze
- Odešel Oldřich Bok, bývalý novinář Jednoty
- Další zdařilý zájezd Besedy ze Zdenců do Česka
- Daruvar Cup of Joy pokračuje, konec je v nedohlednu
- Souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi