Představujeme tvůrčí skupinu České besedy Lipovec

INSPIRATIVNÍ TVOŘENÍ OBOHACUJE ŽIVOT
Nevíte, co byste dělali za dlouhých zimních večerů? Přidejte se ke skupině nadšenců České besedy Lipovec, kteří si čas krátí tvořením netradičních suvenýrů. Tyto krajanky přišly na to, že je lepší se scházet a rukama vytvářet „poklady“, než sedět doma a dívat se na televizi nebo z okna a nic nedělat.

Navštívili jsme je v bývalém obchodu v budově Českého domu. „Jsme tady už dva roky,“ informovala nás vedoucí sekce Alenka Veltruská. „Nejvíc předmětů je z krepového papíru – různé kytičky, které pak využíváme na aranžmány a kytice, andílky a panenky. Vyrábí je skupina devíti žen. Druhá, sedmičlenná skupina vyšívá většinou nástěnné kuchařky, ale i tašky, batůžky, ubrusy, dečky, jehelníčky a další věci. Obě skupiny se navzájem prolínají,“ dozvídáme se.
Šestnáctičlenná besední sekce pracuje od roku 2012. Vznikla díky Dožínkám, na které bylo nutno udělat několik set krepových květin a představit se na stánku. „Napadlo nás, proč bychom květiny zhotovovaly narychlo jen na Dožínky, když je můžeme v klidu dělat celý rok. V tu dobu se začínaly pořádat Dny české kultury, na nichž se besedy představovaly na stáncích, takže bylo nutné, aby v besedě působila také tvořivá skupina,“ informovala nás A. Veltruská. „K tomu se ještě pobavíme, přineseme si něco k občerstvení a  něco užitečného je za námi vidět,“ prohlásila jedna z účastnic. „A je nám spolu dobře,“ doplnila ji druhá.
O tom jak jsou lipovecké ženy (musíme dodat, že čtyři z nich dojíždějí z Daruvaru) pilné, hovoří fakt, že vloni své práce vystavovaly na dokonce dvanácti akcích. „Během našeho působení jsme byly na Dnech české kultury v Daruvaru, Bjelovaru, Virovitici, Garešnici, Končenicích, na Lipovlanských setkáních, na setkání národnostních menšin ve Varaždinu a jinde. Představily jsme se také krajanům v Rijece a ve Velkých Bílovicích v Česku na adventním trhu.
„Podobné vyšívané věci jako my dělá i Sdružení žen Iskra z Novsky, máme s ním dobrou spolupráci, dobře se nám spolupracuje také s Maticí důchodců, ale i s ostatními tvůrčími skupinami českých besed,“ informovala o spolupráci A. Veltruská a dodala: „Pokud máme příležitost, tak se rádi zúčastňujeme tvůrčích dílen. Jednu takovou plánujeme samy uspořádat v březnu.“
„Děvčata“, většinou v letech, té nejstarší, Světlušce Rajfkové je sedmdesát a nejmladší, Nives Pátkové dvacet sedm, se schází každou středu. „Chlapi jsou rádi, že se nás zbaví a že od nás mají trochu pokoj,“ žertují. A kdo určuje, co se bude vytvářet? „Většinou naše vedoucí. Náměty nachází v časopisech, na internetu, v knížkách. Věci děláme podle toho, co právě potřebujeme k úpravě stánku, tematicky, např. zda se jedná o výzdobu dožínkovou nebo adventní.
Nejvíc práce dají vyšívané věci: nástěnné kuchařky a ubrusy. Na jednu kuchařku je potřeba asi patnáct večerů. Andělíčka máme hotového tak za půl hodinky. Z materiálu využíváme nejen krepový papír a provázek, ale i korálky nebo sušené květiny, polystyrenové koule a dřívka.“
Přecházíme do druhé místnosti, kde tvoří druhá skupina. Nad stolem za svitu lamp se sklánělo pět ze sedmi pilných žen, které s přesností hodináře tvořilo umělecká díla. Snad proto měly všechny až na jednu nasazeny brýle. „Jsme rády, že naše vyšívané věci jsou zajímavé pro návštěvníky akcí, na nichž je vystavujeme. Často musíme vysvětlovat, že to nejsou památky po našich babičkách a maminkách, ale výšivky nové. To se týká hlavně kuchařek, které naše Beseda vyšívá jako jediná z našich spolků. Vytištěné vzory na plátně na kuchařky, ubrusy a dečky si objednáváme z Česka. Vzory na tašky a jehelníčky si kreslíme samy. Nejčastější motivy jsou květiny, zvířata, ale i lidské postavy, ovoce a vánoční náměty. Děláme i cibulové,“ dodala paní Miluška Hanzlová, vyučená švadlena, která se stará, aby se ušilo všechno to, co je potřeba. „Vyšíváme tzv. stihl štychem nebo vyplňovacím stehem. Používáme různobarevnou přízi a bavlnky, bílé nebo barevné plátno a žlutici (nezpracovaná, surová tkanina v přírodní barvě).“
Na kuchařkách jsou většinou milostné a náboženské motivy, ale i úryvky z písniček, lidové moudrosti. Tématem textů je i pracovitost, odpočinek nebo štěstí například: „Saze vynáším, štěstí k vám přináším.“ „Drž se starého vína a dobrého přítele.“ „Komu se nelení, tomu se zelení.“„Kuchařky neumí dělat každý.“  Nejpracnější na nich je vyšít slova, pověděla nám jedna z pilných krajanek.
Ženy se pak rozpovídaly o tom, že po večerech vyšívají i doma, což i vysvětlily: „Kdyby nás to totiž nebavilo, tak bychom to nedělaly.“ S těmito slovy jsme se rozloučily.
Až budete mít možnost, přijďte se na tu krásu podívat! Jistě nebudete litovat!  Text a foto A. Raisová

Z historie...
Vyšívané nástěnné kuchařky se objevily na konci 19. století v Německu, odkud se rozšířily do Anglie, Holandska, Polska, Rakouska-Uherska a začátkem 20. století i do Čech, nejprve do měst, později i na venkov. Jejich vznik souvisel se změnami v bydlení. Přestaly se používat černé kuchyně s otevřeným ohněm, začalo se topit ve sporácích. Kuchyně dostaly novou podobu – do módy přišel světlý nábytek, stěny byly vybílené. Kuchařky měly obdélníkový tvar, bývaly předtištěny na bílé bavlněné látce. Ženy a dívky je vyšívaly stonkovým, křížkovým či plným plochým stehem, většinou se používaly vyšívací příze v barvách světle a tmavě modré, červené, růžové a černé. podle prag-info.cz a muzeumrakovnik.cz

Read 46 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 20 2019

V Jednotě číslo 20., která vychází 18. května 2019, čtěte:
- Místožupanka Novotná Golubićová na evropském fóru v Bruselu.
- Vernisáž výstavy Miroslava Huptycha v Daruvaru
- Výtvarné, divadelní, recitační a loutkářské Naše jaro v Dolanech
- Valná hromada v Garešnici, divadelní večery v Garešnici, Hrubečném Poli a Šibovci
- Den českých Besed a oslava výročí Čechů v Prijedoru v BaH
- Reportáž ze zájezdu Záhřebských do Slovinska
- Krajanští autoři na setkání Rešetaračko proljeće
- Kurz českého jazyka Učíme se česky a souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi