Jubilejní desátá obnovená Lipovlanská setkání 23.–25. 8. 2019

KULATÝ STŮL – MÉDIA MAJÍ V POSTAVENÍ MENŠIN ROZHODUJÍCÍ ROLI
Nezbytnou složkou programu Lipovlanských setkání je kulatý stůl. Letošní se konal 24. srpna v lipovlanské Základní škole Josipa Kozarca. Tématem byla Zastoupenost menšin ve veřejných médiích.

Na toto téma se diskutovalo i v minulosti. Zúčastnilo se ho několik desítek zájemců z řad menšinových předáků, mezi nimi i poslanec za českou a slovenskou menšinu Vladimír Bílek. Přednášejícími byl předseda Rady pro národnostní menšiny Aleksander Tolnauer, který se uvedeným tématem zabývá 17 let, a členka poradního výboru pro sledování realizace rámcové konvence pro ochranu národnostních menšin Rady Evropy doc. dr. sc. Antonija Petričušićová z právnické fakulty v Záhřebu. Kulatý stůl vedl předseda Matice slovenské z Lipovlan Jozef Krajči.
„Menšiny, které jsou částí společnosti, jsou ve veřejných sdělovacích prostředcích nedostatečně zastoupené. Rada národnostních menšin chce být partnerem veřejných televizí,“ tak by mohlo znít shrnutí skoro tříhodinové debaty. A. Tolnauer se zmínil o výroční zprávě HRT a pořadech pro menšiny, ve které se uvádí, že na všech čtyřech TV programech jsou zastoupeny jen 1,06%. „Podle sčítání lidu z roku 2011 žije v Chorvatsku 7,67 % osob z řad menšin, proto by programy jim věnované na HRT měly být mnohem častější. Pak by se teprve vidělo, jak se menšiny integrovaly do společnosti, tím spíš, že jsou celé chorvatské dějiny protkané dějinami menšin,“ tvrdí A. Tolnauer, který dodal, že je smutné, když se informace přenášejí ne podle užitku, ale podle sledovanosti, počtu kliků, že v nich převažuje senzacionalismus. „Klíčovou úlohu hrají spíše záporné jevy. Vše se pohnulo, když jsme se setkali s ředitelem HRT Brankem Bačićem a dohodli se, že do půl roku bude založena menšinová redakce. Jestli se tak nestane, jdeme k soudu,“ prohlásil Tolnauer. Zdůraznil, že kromě malé zastoupenosti v médiích, menšiny nejsou spokojené ani se způsobem, jakým je média veřejnosti často představují.
A. Petričušićová Tolnauerovi navrhla, aby se dalšího jednání zúčastnili i ministři, protože „... pro uchování identity by se mělo využít širší spektrum působení.“ Hovořila i o novém zdroji mezinárodních práv menšin: o pokynech z estonské metropole Tallinnu o národnostních menšinách a médiích v digitální době. Uvedla, že si Chorvatsko, kde je 22 menšin, musí osvojit mediální strategii, aby se menšinová politika upevnila, a že sdělovací prostředky jsou zodpovědné za záporné společenské ovzduší, protože v digitální podobě jsou dostupné všem.
Předseda Matice slovenské z Lipovlan Jozef Krajči poukázal na to, že v Lipovlanech menšiny problémy nemají a že mohou být příkladem, jak lze ve společnosti žít bez konfliktu a jak se většinový národ a menšiny mohou vzájemně tolerovat.
Kulatého stolu se zúčastnil i poslanec za českou a slovenskou menšinu Vladimír Bílek, starosta Lipovlan Nikola Horvat, předseda Chorvatského kulturního svazu ze Slovenska Dragoslav Janković, předsedové Svazu Slováků Chorvatska Mirko Vávra, Rady albánské menšiny Sisacko-moslavinského županství Habib Tahiri, Pospolitosti Albánců Sisaco-moslavinského županství Agima Gjidoda a představitelé italské menšiny v sisackém županství Dario Fereri, maďarské menšiny Ivan Varga a ruské menšiny Záhřebu Galina Kovačevićová.
Fórum pozdravil poslanec V. Bílek, který se zmínil o nedávných incidentech u Kninu. „Na jednáních Rady i my z Klubu národnostních menšin Parlamentu, jehož jsem předsedou, často upozorňujeme na nedostatečnou pozornost médií, týkající se činnosti menšinových představitelů, sdružení a všech, kteří se zabývají lidskými právy a právy národnostních menšin v Chorvatsku. Během minutových zpráv je bohužel uvedeno například to, že došlo ke rvačce Rómů, že srbské děti něco provedly, nebo třeba že turista z Čech přejel do protisměru aj.,“ kromě toho řekl, že se připravuje bilaterální dohoda mezi Chorvatskem a Slovenskem. Do debaty se aktivně zapojili i další účastníci.
Ředitelka školy Josipa Kozarce Mirjana Faltisová informovala, že jejich škola, jako jediná v okolí, do výuky zařadila tři menšinové jazyky – češtinu, slovenštinu a ukrajinštinu a že v r. 2020 se v Lipovlanech slaví 250 let školství. „Jsme součástí projektů Zajedno u različitosti, který se týká menšin. Do projektu Kreativni čitatelj jsou kromě nás zapojeny i školy z Česka, Makedonie a Litvy.“   Text a foto A. Raisová

KULTURNÍ PROGRAM – UKÁZKA BOHATSTVÍ MENŠINOVÉ TVOŘIVOSTI
Letošní největší přehlídka národnostních menšin Chorvatska se konala od 22. do 25. srpna v Lipovlanech, obci zvané Evropa v malém kvůli tomu, že zde žijí příslušníci dokonce třinácti menšin. Jubilejní desátá obnovená Lipovlanská setkání pod vysokým patronátem prezidentky Chorvatska Kolindy Grabarové-Kitaroviće přilákala několik tisíc návštěvníků. Tradice setkání sahá do roku 1973, konala se do války v roce 1991. Jejich obnova začala v roce 2009.
„Třináct menšin, které žijí v míru s chorvatským obyvatelstvem, jsou bohatstvím nejen Lipovlan, ale celého Sisacko-moslavinského županství a Chorvatska,“ prohlásil při zahájení přehlídky župan Ivo Žinić, vyslanec prezidentky Chorvatska. Náplní letošních čtyřdenních Setkání bylo množství kulturních, turistických a sportovních akcí.
V centrálním parku v Lipovlanech se v sobotu, kdy probíhal hlavní program, konal jarmark menšin a 12. státní přebor lesníků s motorovými pilami. Menšiny se na trhu představily ručními výrobky, pochutinami, pečivem a kroji. Českou menšinu zastupovaly besedy Lipovlany, Prekopakra a Lipovec.
Na stánku Lipovlanských bylo pečivo, nápoje a ruční práce, stejně jako na prekopakerském, který měl navíc tiskoviny. U Lipoveckých převažovaly výrobky tvůrčí skupiny, nabízelo se i pečivo. Prekopakerští Maďaři měli na stánku trdelníky a daruvarští fazolovou polévku, siračtí Němci a Rakušané klobásy a knedlíky, lipičtí Italové představovali obuv, zhotovenou vlastnoručně. Nabízely se i smažené ryby, guláše a husté polévky. Kromě menšin své výrobky nabízeli i soukromníci, mezi nimi i manželé Ožogovi šperky a suvenýry. Na trhu se mohlo ochutnávat, ale i prohlédnout si lidové kroje menšin.
Slavnostního programu v amfiteátru, kterému předcházel průvod, se zúčastnilo deset folklorních, pěveckých a hudebních skupin menšin Chorvatska. Mezi nimi byla i Česká beseda Prekopakra, která zaujala pestrými kroji, hudbou a tancem Běta z jižních Čech. Program, který zahájil smíšený sbor Lira z Lipovlan, uváděl Branko Uvodić.
Součástí Setkání bylo i výtvarné sympozium, tradiční bicykliáda, turnaj v bowlingu, šipkách a fotbalu. Koncerty měly skupiny Boje noći, Begini, Opća opasnost, Crvena jabuka a Slavonske lole.  Vyvrcholením přehlídky, během níž se návštěvníci mohli prostřednictvím kuchyní, starých řemesel, tanců, písní a hudby seznámit s tradicemi a kulturním dědictvím jednotlivých menšin, byl ohňostroj, který se, stejně jako část programu, konal za vydatného deště.  Text a foto A. Raisová

FOTO na facebooku

Read 12 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 37 2019

V Jednotě číslo 37., která vychází 21. září 2019, čtěte:
- V Prekopakře se konal Den české kultury Knedlíky
- Česká beseda Šibovec také uspořádala Den české kultury
- Divadelní večer v Končenicích
- Krásný český jazyk na kurzu metodiky v Praze
- Odešel Oldřich Bok, bývalý novinář Jednoty
- Další zdařilý zájezd Besedy ze Zdenců do Česka
- Daruvar Cup of Joy pokračuje, konec je v nedohlednu
- Souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi