S Ivanou a Filipem Klubíčkovými z Daruvaru

ZPĚV JE PRO NÁS CHLÉB VEZDEJŠÍ…
To, že hudba má na každého z nás obrovský vliv, nám potvrdili i sourozenci Ivana a Filip na uspěšném červencovém koncertu v daruvarském zámku. Přestože ani jeden z nich si nemyslel, že hudba a zpěv jim změní život, právě to se oběma stalo. Každý se vydal jiným směrem – jeden do Irska, druhý zůstal v Chorvatsku. Tito talentovaní mladí lidé mají šanci ukázat světu, že i v Daruvaru se rodí pěvecké hvězdy.

ARDÚ
Filip (1991) je jediný zpívající amatér v šestičlenném profesionálním vokálním a capella souboru, který v irském Dublinu v roce 2013 založil tenor Ciaran Kelly. Soubor Ardú tvoří: Ciaran Kelly, Leanne Fitzgerald, Vicky Warwick, Laura Shields a Adam Hannon. Skupina se specializuje na populární hudbu pro čtyři až šest hlasů bez hudebního doprovodu. Ardú je průkopníkem à cappella zpěvu v Irsku. Vystupoval na mezinárodním festivalu v Coralu, Edinburghu, Londýně, Corku, Tampere, v rozhlase BBC a dalších. V červenci 2017 byl hostitelem prvního mezinárodního festivalu a cappella v Dublinu. Ardú zvítězil v kategorii národních komorních sborů a v kategorii light, jazz a populární hudba na mezinárodním festivalu souborů v Corku v roce 2017 a na národní soutěži vokálních sborů ve městě Derry v roce 2015. Získal i mnoho dalších ocenění.
Červencové vystoupení v Daruvaru se konalo v rámci evropského turné skupiny 12.–23. 7. v Chorvatsku, další vystoupení byla v Zadru a Záhřebu. Poté měla skupina tři koncerty v Rakousku v Harbersdorfu, ve Štýrském Hradci (Graz), kde v soutěži získala třetí místo a první cenu publika, a ve městě Auresbach a dva koncerty v Itálii ve městech Lignano Sabbiadoro a Udine. První album pod názvem Nova vydalo Ardú v roce 2015 a v roce 2018 album Gravity. „Předtím jsme nikdy nevystupovali ani v Chorvatsku ani v Česku. Ardú nabízí hudební vzdělávací programy pro mládež, dílny pro dospělé, organizuje letní školu zpívání pro děti,“ řekl nám Filip.
FILIP V IRSKU
Ivana a Filip nechodili do české školy, jen do české mateřské školy Ferda Mravenec v Daruvaru, a přece česky dobře rozumí. „Česky jsme mluvili s tátou, s dědečkem a dalšími členy rodiny. Její znalost nám usnadnila kontaktovat se s Čechy tady i ve světě a ukázala se jako užitečná v mnoha dalších oblastech. Bilingvismus mi učení jazyků usnadnil. Kromě češtiny umím anglicky a německy. Na fakultě jsem se specializoval v lingvistice, kterou se zabývám i nyní. Po základní škole jsme oba, já i Ivana, úspěšně dokončili gymnázium v Daruvaru. Já jsem pak absolvoval Filozofickou fakultu – anglistiku, lingvistiku a informatiku – a Ivana Fakultu edukace a rehabilitace (ERF), ukončila směr rehabilitace.
Během studia jsem se zapojil do výzkumu a zajímal jsem se o počítačovou lingvistiku, která je v posledních deseti letech populární. Počítačová lingvistika se zabývá studiem počítačového zpracování jazyků. Bohužel v Chorvatsku neexistuje žádné specializované doktorské studium se zaměřením na tento obor, proto jsem se rozhodl studovat v cizině. Přihlásil jsem se na řadu evropských univerzit, nakonec se mi podařilo zapsat se v irském Dublinu, kde jsem už dva roky.
Co se týče zpěvu, zpíval jsem odmala. Zpěv a hudba byly v naší rodině každodenně na pořadu. Hrálo se v domě, na společenských setkáních, v autě, když jsme cestovali k moři. Zpěv nikdy nesměl chybět. Dá se říci, že je pro nás chléb vezdejší. Pěvecký talent byl u mě a Ivany odhalen velmi brzy, takže jsme pravidelně zpívali na besídkách školky v Českém domě v Daruvaru a Končenicích, tu i tam i sólově. Ve zpěvu jsme pokračovali i ve sborech na základní škole a na gymnáziu. Hudbu jsem ale odhalil až teprve, když jsem zpíval v akademickém sboru Concordia discors Filozofické fakulty v Záhřebu, založeném v roce 2010. V něm jsem zpíval sedm let, po celou dobu svého pobytu v Záhřebu. Když se i Ivana zapsala na vysokou školu a přestěhovala se do Záhřebu, připojila se i ona. Vystupovali jsme na mnoha mezinárodních soutěžích v Evropě, získali řadu ocenění a plaket a v roce 2012 oslavili úspěch účastí v HRT show Do posledního sboru.
Ze sboru FF vznikly malé komorní skupiny, mezi nimi i Amaterapeuti. Poté, co se do skupiny přidala i Ivana a poté, co jsem z Amaterapeutů odešel do Irska, si našli nové členy, opět ve sboru. Kromě Amaterapeutů z Concordie discors vznikla i vokální skupina Cajklapa, satirická à cappella, vokální skupina složená z osmi členů specializujících se na humorné zpracování písní. V roce 2017 skončila v semifinále Supertalent show. Nikdy jsem nechodil do hudební školy, vždycky jsem se spoléhal na svůj talent. Sbíral jsem zkušenosti a budoval jsem samého sebe. Kromě zpěvu a studií nemám příliš mnoho času na jiné záliby. Rád běhám, hraju videohry a dívám se na seriály.“
Život v Irsku?
„V mnoha ohledech je odlišný, ale podobá se životu v Chorvatsku. Viditelný rozdíl, který přitahuje tolik našich lidí, je ten, že Irsko ekonomicky prosperuje, je tam velká pracovní nabídka a práce je dobře placená. Irsko je liberální země a obyvatelstvo je velmi politicky uvědomělé a aktivní. Lidé jsou milí a uvolnění. Z negativ bych vytkl byrokracii, administrativu a veřejnou dopravu. Nejvýraznějším rozdílem je počasí – v Irsku často prší, a pokud neprší, je pochmurno a zataženo. Zima je dlouhá, jaro začíná v dubnu, nejvyšší letní teploty v červenci nepřesahují 25 °C. Meteoropaté by si měli rozmyslet, zdali v Irsku chtějí žít. Těžko říct, zdali se někdy vrátím do Chorvatska. V Irsku se mi líbí spousta věcí, ale čím déle tam jsem, tím je mi jasnější, že některé dobré věci, které Chorvatsko má, Irsko mít nebude, například 1001 variantu pizzy. Přesto je toto rozhodnutí ještě daleko. Můj doktorát trvá čtyři roky a já dokončuji teprve druhý rok. Možná se objeví skvělá příležitost a já tam zůstanu. Možná se přestěhuju do jiné země, anebo se vrátím domů. Prozatím jsou všechny možnosti otevřené. Do Chorvatska přijíždím docela často, třikrát, čtyřikrát ročně.
AMATERAPEUTI BAND
Ivana Klubíčková (1995) působí v záhřebském vokálně-instrumentálním bandu Amaterapeuti, jehož členové jsou kromě ní i Matej Pavlić ze Sisku, Andrija Kajtar z Đakova a Marin Fatović ze Záhřebu, dříve v něm zpíval i Filip. „Nejdříve jsme zpívali v kavárnách a na ulici v akustických pasážích v Záhřebu (Oktogon). Pak jsme zpívali v Saxu, Studiu smíchu, Sherry‘s a v dalších hudebních kavárnách, na soukromých událostech, svatbách a dalších hudebních akcích v Záhřebu i mimo něj. Doposud jsme se nezúčastnili žádných festivalů ani soutěží. V našem repertoáru jsou zpracované populární písně (Parni valjak, Detour, Bob Marley, Robbie Williams, Counting Crows, Ed Sheeran, Imagine Dragons, Amy Winehouse), jimiž se snažíme vytvořit pohodovou atmosféru. To, co je pro nás charakteristické, je vícehlasý zpěv, někdy i v à cappella provedení. Zatím nemáme žádnou píseň v češtině, protože z nás čtyř jí rozumím jen já, ale v budoucnu je to pro nás výzva. CD zatím vydané nemáme, ale písně se mohou najít na Youtube. Většinou zpíváme v angličtině, pár písní i v chorvatštině,“ říká I. Klubíčková.
Amaterapeuti band byl založen v roce 2015 a nemá vedoucího. V našich řadách vládne demokracie, a jakmile má někdo z nás nějaký nápad, diskutujeme o něm, a pak společně rozhodneme. Poprvé jsme zpívali na festivalu Aliferous v roce 2017 v daruvarském zámku. To jsem ale vystupovala jen já a Matej, v té době jsme totiž hledali náhradníka za Filipa, který odjel do Irska. Plány zatím nemáme, příležitostně vystupujeme v Záhřebu a v říjnu v Metkovići na svatbě, na kterou si nás vyžádali. Společné koncerty Ardú a Amaterapeutů v Daruvaru a Záhřebu byly naší premiérou. Musíme říci, že to byl skvělý zážitek a rádi bychom si ho zopakovali v Irsku.“
IVANA V ZÁHŘEBU
Ivana dokončuje diplomovou práci na Fakultě edukačně-rehabilitační v Záhřebu. „Absolvovala jsem základní i střední hudební školu v Daruvaru. Víc než studium hudby se mi zalíbily humanitní obory a pomocné profese. I když jsem měla spoustu hudebních zkušeností, beru hudbu a zpěv jen jako koníček.
Rodiče byli na nás velmi hrdí od prvního dne, kdy jsme oba začali zpívat, a já poprvé zahrála na syntezátoru ve školce. Povzbuzovali nás, podporovali, nejhlasitěji tleskali a snažili se nás podpořit, ať už to byla hudba nebo další vzdělávání.
Nejvíc mých koníčků je spojeno s hudbou a zpíváním. Od doby, kdy jsem se dostala na studium do Záhřebu, jsem zpívala čtyři roky ve sboru Concordia discors, pět let zpívám v ženské klapě Dišpet a v Amaterapeutech. Kromě hudby a zpěvu mě zajímá můj obor. Na fakultě jsem si zvolila obor zrakově postižených. Mou vášní je cestování, pobyt na venkově, jízda na kole nebo procházka Záhřebem, který jsem si během těchto pěti let opravdu zamilovala.
Bratra jsem v Irsku navštívila dvakrát a plánuji tam jet znovu, protože Irsko je nádherná země a život v Dublinu se mi líbí. Ráda bych pracovala v Záhřebu, v některé instituci, kde se pomáhá lidem se zrakovým postižením.
Ve své pěvecké kariéře bych chtěla pokračovat. Zpívání v klapě Dišpet a Amaterapeuech mi přináší nádherné zkušenosti. Hodně jsem s nimi cestovala po světě a získala mnoho pěkných zážitků. Potkala jsem vynikající lidi, kteří mi zlepšují každodenní život, takže teď by pro mě bylo opravdu těžké odejít. Na podzim mě čeká obhajoba diplomové práce a hledání zaměstnání.    Text a foto A. Raisová a rodinný archiv

Rodina Klubíčkova pochází z jižní Moravy
Rodiče Ivany a Filipa jsou Sanja – pochází z Ludbregu, je ředitelkou daruvarské Technické střední školy a Dalibor – byl profesorem výtvarné výchovy na gymnáziu a na chorvatské základní škole v Daruvaru, bohužel před nedávnem zemřel. „Náš český původ je jen z otcovy strany. My jsme pátá generace Klubíčkovy rodiny. Prarodiče se jmenovali Antonia a Franjo Klubíčkovi. Víme, že Klubíčkova rodina je původem z obce Trávník u Kroměříže. Nejdříve se usadila v Daruvarském Brestově, pak se můj dědeček Franjo přestěhoval do Končenic a v roce 1920 do Daruvaru. V domě, kde nyní bydlíme, si otevřel truhlářskou živnost.

Read 7 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 36 2019

V Jednotě číslo 36., která vychází 14. září 2019, čtěte:
- Edukační cesta předsednictva Svazu Čechů do České republiky
- Dny české kultury a gastronomie v Končenicích
- Začal nový školní rok
- Česká škola z Končenic v programu Erasmus+
- Delegace organizace žen Chorvatské srdce v Česku
- Helena Stráníková – krajanka na dlouhém prozatímním pobytu v Česku
- V Končenicích oslavili Den obce
- Souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi