Literární dílna s Božicou Jelušićovou

NAŠÍM SKUTEČNÝM DOMOVEM JE JAZYK
Klub literátů Svazu Čechů splnil další ze svých letošních plánů: 23. listopadu uspořádal literární dílnu se známou chorvatskou spisovatelkou Božicou Jelušićovou, která má v práci s literáty amatéry dlouholeté zkušenosti. Na setkání s ní přišlo do Svazu Čechů v Daruvaru jedenáct převážně krajanských autorů. Na dílnu totiž byli pozvaní všichni, bez ohledu na to, ve kterém jazyce tvoří.

Spisovatelku jménem Klubu literátů přivítala jeho vedoucí Táňa Novotná Golubićová a seznámila ji s činností a plány Klubu, postěžovala si i na potíže s motivováním mladých lidí k literární tvorbě.
Setkání nemělo formu přednášky, ale bezprostřední a nenucené besedy. Každý z přítomných se nejdřív představil, pověděl odkdy, co a jak píše a v druhém „kole“ přečetl něco ze své tvorby. Paní Jelušićová jejich básně okamžitě komentovala. V každém sděleném příběhu a stejně tak v každé přečtené básni našla něco hodnotného, každého pochválila a povzbudila, přidala i něco z literární teorie. Autorům poradila, aby si vyzkoušeli i jiné žánry kromě básní a vzpomínkových próz či povídek, například básně v próze nebo cestopisy (to jsou dnes opomíjené literární žánry).
Literární tvorba, byť amatérská a nedokonalá, má smysl, zejména tehdy, když jde o tvorbu v jazyce, který je v menšině, řekla: „Váš příklad dokazuje, že skutečným domovem je jazyk, proto se nejlépe vyjadřujete ve svém mateřském jazyce. A proto se nenuťte tvořit jinak. I překládání je velké umění. Nejdřív je třeba báseň mnohokrát přečíst a teprve potom překládat, ne doslova, ale tak, jak by ji autor sám napsal. Ivan Goran Kovačić řekl, že přeložit báseň znamená půjčit básníkovi, kterého překládáme, svou domovskou příslušnost.“
Literárně tvořit lze z různých důvodů. Impulzem pro literární tvorbu může být i potřeba vyrovnat se s bolestnými okamžiky svého života. Tímto způsobem začínala psát například Vesna Parunová, která se vypracovala na jednu z nejznámějších chorvatských básnířek. Není nic špatného ani v tom, psát na objednávku čili na výzvu do různých soutěží a konkurzů. Díla, která prošla sítem literárních soutěží nebo redakcí časopisů či almanachů, mohou být základem budoucí knihy. Vydávání literárních děl, upozornila paní Jelušićova, je velmi složité i pro profesionály, natož pak pro literáty amatéry. Pochválila myšlenku vydání antologie krajanské tvorby a nabídla spolupráci. Zmínila se o literární kritice: „Kdo chce najít nedostatky literárního díla, najde je. Ale pravé umění je najít v něčím textu to, co je hodnotné a co stojí za to, aby přetrvalo. Být dobrým kritikem znamená také umět obdivovat.“
Když jde o motivování mladých pro literární tvorbu, Božica Jelušićová zdůraznila úlohu učitelů, protože právě oni mohou už v dětských letech rozpoznat něčí talent a povzbudit ho k tvorbě. Svědčí o tom celá řada spisovatelů, kteří začínali literárně tvořit ještě ve škole.
V závěru paní Jelušićová nabídla krátké cvičení – napsat báseň na zadaná slova. A za nejlepší báseň, kterou toho dne slyšela (měli hlasovat všichni, ale raději se tomu vyhnuli) vyhlásila báseň Věry Vystydové a vyjádřila potěšení, že právě ona bude sestavovatelkou budoucí antologie.             Text Libuše Stráníková, foto ar

FOTO na facebooku


Kdo je Božica Jelušićová
Jedna z nejznámějších současných chorvatských spisovatelek a básnířek. Narodila se v Pitomači v roce 1951, vystudovala chorvatský a anglický jazyk a zabývala se pedagogickou prací, novinářstvím, kulturní a galerijní činností. Dnes žije v Đurđevci. Píše poezii a prózu pro dospělé i pro děti, eseje a cestopisy, monografie o výtvarném umění, romány. Poezii píše také v kajkavštině. Vydala 55 knih, za které byla často odměňována. Mimo jiné získala ocenění Sedam sekretara SKOJ-a za sbírku Riječ kao lijepo stablo, Maslinov vijenac za celkové literární dílo, Galovićovu cenu za nejlepší dílo s místní tematikou, cenu Pasionska baština za duchovní poezii, Zlatou plaketu Matice chorvatské za nejlepší román (Čišćenje globusa), cenu za nejhezčí chorvatský cestopis a Ocenění Tin Ujević za nejlepší knihu veršů v roce 2018 (Kotačev slavopoj).
Božica Jelušićová spolupracuje s Chorvatským sněmem kultury jako selektorka a instruktorka literárních dílen.

Read 21 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 03 2020

V Jednotě číslo 3, která vychází 18. ledna 2020, čtěte:
- Co chystá Jednota na letošní rok
- Žáci končenické české školy potřetí na lyžování v Čechách
- Představujeme předsedkyni České besedy Holubňák Anitu Stožickou
- Vojevůdce, kteří prohrávali bitvy
- Souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi