Starou cestou přes Učku

HRDÁ STRÁŽKYNĚ ISTRIE A KVARNERU
Zajisté znáte horu Učku. Jestli jste ji náhodou neprojeli na cestě do Istrie, určitě jste se na ni se zálibou a obdivem dívali z Rijeky, Gorského Kotaru, z kvarnerských ostrovů, nebo i z vnitrozemí Istrie. Je to jediná hora v pohoří Dinaridy, která se rozprostírá ve směru severovýchod-jihozápad, tedy kolmo ke směru ostatních hor v Dinaridech. Učka uzavírá istrijský poloostrov na východní straně a přísně odděluje Istrii od Přímoří.

Rozkládá se v délce dvaceti kilometrů. Od horského sedla Poklon, nad kterým je, jihozápadně, její nejvyšší vrch Vojak (1400 m n.m.), se svažuje k plominské zátoce a tam se náhle noří do moře. Přestože její vrcholy nejsou příliš vysoké, díváme-li se na ni z východu, od Rijeky a ostrovů, zdá se, že se prudce strmými svahy vynořuje přímo z moře a vyrůstá do neskutečných výšek. S respektem vzhlížíme k této hrdé strážkyni Istrie a Kvarneru a máme pocit, že by klidně a s důstojností mohla jedním mávnutím vějířem svých lesů setřást do moře se sebe Opatiji, Ičiće, Iku, Lovran, Medveju...  
Učku můžete přejet, projet nebo přejít. Projít bych neradila. Setkat se s Učkou „zevnitř“ je nádherný zážitek. Není to moc obtížné, protože celá tato hora, prohlášená parkem přírody, je protkána hustou sítí turistických cest. Nejkrásnější zážitky a místa objevíte jako horský turista na těchto cestách. Jenže někdy a někomu už moc nejde lézt po horách. Projet ji pětikilometrovým tunelem Učka je nejméně přitažlivé a okouzlující. Istrie totiž existovala i bez istrijského Ypsilonu cest a tunelu Učka i do roku 1981, kdy byl tento tunel puštěn do provozu, a takovou Istrii bychom chtěli poznat a dostat se na ni přes Učku, ne skrz Učku. Proto radím a ze srdce doporučuji přejet Učku po takzvané staré cestě. Možná se vám to nebudete zdát moc populární, ale prozradím vám, že na všechna nádherná místa, která tu připomenu, se klidně a neuspěchaně můžete dostat autem. Tak ať žiji a užívají si generace čtyřicátých let minulého století!
Podle vzdálenosti to bude cesta docela zanedbatelně delší než cesta tunelem. Časově bude delší o tolik, kolik se zdržíte na vyhlídkových místech, v útulných restauracích nebo na procházce lesem. Také je jisté, že nemůžete po županské cestě přes horu jet 130 km/h jako po dálnici, ale jet se dá obstojně a stojí to za to, věřte mi. Navíc se vyhnete placení mýtného za tunel.
Stará cesta přes Učku je části cesty Giuseppina, která spojovala Kastav a Pazin a která se začala stavět v roce 1740, tedy dříve, než se na světových turistických mapách objevila sama Opatija. Její stavba byla dokončená v roce 1785, za vlády Josefa II. a jemu na počest byla pojmenována Giuseppina. Josef II. byl římsko-německý císař, uhersko-chorvatský a český král v létech 1780–1790, syn Marie Terezie a její spoluvládce od roku 1765, kdy zemřel jeho otec František Štěpán Lotrinský. V oné době byla Giuseppina pěkná cesta s velkým hospodářským a strategickým významem. Spojovala dvě nejvýznamnější centra rakouské části Istrie – Pazin, byl sídlem hrabství a silná pevnost k benátské Istrii, – Kastav, na druhé straně Učky byl, vedle Senje, nejsilnější pevností v Přímoří.
Jestli přijíždíte od Záhřebu, případně Splitu po dálnici, projedete rijeckým obchvatem a pokračujete směrem Pazin, Pula, Terst… (k tunelu Učka). Ale na uzlu Matulji sjedete a v centru Matulj se dáte na starou cestu přes Učku. Jeďte pomalu a kochejte se výhledem. Chcete-li vidět kostel, jehož zvonici je vidět v polovině hory odevšad, snad z každého bodu v Primorsko-goranském županství, odbočte po ujetých asi 17 km kousek doprava na Veprinac, tam je kostel sv. Marka. Veprinac se pyšní tím, že je osadou s nejhezčím výhledem na Kvarner. Dostali jsme se na výšku 520 m/n.m. Osada byla pravděpodobně založená na základech prehistorické pevnosti a původ názvu je spojen s bylinou listnatec bodlinatý, chorv. veprina. Do historické části, starého města vstoupíte městskou bránou s třemi otvory, vpravo je městská lodžie, vlevo kostel sv. Anny s nápisem z roku 1442. Po kamenných schodech se dostanete do dvora farního kostela sv. Marka, odkud se nabízí jedinečný výhled na Kvarner a Opatiji na mořské straně a na horu Učka za vašimi zády. Možná se vám na chvilku zazdá, že se zde čas zastavil. V historickém dědictví Veprince je nepřehlédnutelný Veprinecký zákon z roku 1507, který reguloval tehdejší zvyky a předpisy.
Po několika kilometrech najdete odbočku doleva, jen asi 150 metrů dlouhou, k bývalému rekreačnímu středisku chorvatské ropní společnosti. Je tam nádherná horská chata, vlastně velký hotel, a v neskutečně krásném okolí jsou (lépe říci byly) různé rekreační terény. Bohužel je už dvacet let zanedbané, ale bývalo a je tam ještě nádherně. Současný majitel slíbil tento komplex obnovit, tak doufejme, že tomu tak bude. Nedaleko (1 km) je ranč jezdeckých koní, kde by ti, kteří by rádi jezdili na koni, klidně mohli strávit i celý den, protože se tam nabízí i občerstvení.
Po dalších 400 metrech jízdy jste na Poklonu, nejvýznamnějším bodě cesty přes Učku, horském sedle na výšce 922 m, které spojuje pohoří Učka a Ćićarija. Lidé z Istrie cestovali po staletí, nejčastěji obtěžkáni výrobky na prodej, přes toto sedlo do Rijeky a dále na „kontinent“, jak říkali krajinám „za Učkou“. Když došli k tomuto průsmyku, viděli moře, před nimi se otevřel pohled na celý Rijecký a Kvarnerský záliv. To, co první ti zbožní lidé pohledem hledali, byla zvonice kostela Panny Marie Trsatské, k té se vždy uklonili a pomodlili. Odtud také jméno sedla Poklon, u kterého je na památku tohoto činu postaven kříž. Pohled z Poklonu je dodnes jedním z nejhezčích panoramatických pohledů v této části Evropy. Na Poklonu je infocentrum a obchod se suvenýry, toalety, parkoviště a restaurace, ve které si pochutnáte na domácích specialitách. Na místě staré kasárny italské finanční stráže byl ještě v roce 1958 zařízen penzion Učka, který je dodnes ve funkci, a horští turisté z Opatije postavili i novou horskou chatu (planinarski dom). Cesta přes Poklon vede do Parku přírody Učka, a přestože je toto místo samo o sobě atrakcí, je to také výchozí bod pro další odhalování a objevování této nádherné hory.
Dobrý kilometr od Poklonu je při cestě známá restaurace Dopolavoro (italsky dopo il lavoro znamená po práci), gurmánský ráj na výšce 1000 m s pohostinskou tradicí sahající do počátku dvacátého století, s nabídkou domácích specialit. Po ujetých dalších asi 400 metrech vlevo objevíte odbočku. Přehlédnete-li ji, nebo na ni neodbočíte, ochudíte se o další nádherný výhled a zážitek. Tato asi pětikilometrová odbočka, asfaltovaná, vede přímo na nejvyšší bod hory, na Vojak. Je tam sice napsáno, že doprava se povoluje jen úředním vozidlům, ale nikdo vám jet nezabrání, ani vás na cestě nezastaví s otázkou, proč tudy jedete. Je třeba trochu dávat pozor, jede-li někdo z protisměru, případně se minout vyhnutím, ale jinak je to pohodové.
Už po cestě se vaši spolujezdci budou kochat nádhernými výhledy. Pak dorazíte pod zařízení a věž rozhlasového a televizního vysílače Učka.  Tam je plošina, na které uvidíte zaparkované auto nebo dvě, ale místo i pro vaše auto tam určitě bude. Vydáte se po pěšině jen pár desítek metrů a dorazíte k nejvyššímu bodu Učky a istrijského poloostrova, Vojaku na výšce 1396 m. Od roku 1911 se tam nalézá věž, která je nejatraktivnější a zároveň nejhezčí rozhlednou v Chorvatsku. Traduje se, že byla vystavěná proto, aby Učce dodala na vznešenosti a přidala ji 4 metry, které ji chybí do kulatých 1400 m n. m. Máte-li štěstí a je-li hezké počasí (nejlépe se tam dostat po dešti a bóře, které „umyjí“ a vyčistí vzduch) váš pohled zachytí Istrii jako na dlani, Rijeckou a Kvarnerskou zátoku s ostrovy, pohoří Gorského Kotaru, Velebit, Alpy a Itálii. Ve věži lze získat informace o parku přírody, na vrchol věže se dostanete po třiceti schodech, a tam na ochozu naleznete vestavěné mapy a dalekohledy pro ještě lepší výhled na krajinu. Na jedné straně moře a ostrovy, na druhé se zelená úrodná Istrie, kolem vás bohatství horské vegetace a endemických druhů, to všechno způsobí, že na okamžiky strávené na vrcholu Učky a na ten výhled nikdy nezapomenete a budete se tam vracet, kdykoliv se vám naskytne příležitost.
Sjíždíte zase na starou cestu přes Učku plných plic čistého horského vzduchu, se srdcem k prasknutí naplněným dojmy z pohledu na bohatství a krásu přírody. Zanedlouho projedete podle malebné osady Vela Učka a začnete sjíždět k Istrii.
Vela Učka je rurální osada na nejvyšších svazích Učky, ve výšce 950 m n. m. Je to druhé nejvyšší osídlené místo v Chorvatsku. O pár metrů výš a o 3,5 km dál je opuštěná vesnice Mala Učka, kterou ve druhé světové válce Italové a Němci úplně vypálili. Její obyvatele, kteří si říkali Učkari, se pak vystěhovali.
Na sjezdu po staré cestě přes Učku se ještě zastavte u kašny Voda Josipa II., která je přímo u cesty. Je to dědictví silniční architektury Rakousko-Uherska z 18. století. Pojmenována je ovšem na počest Josefa II. Lotrinského, o kterém je zmínka na začátku tohoto článku. Jeho jméno bylo objeveno na obnoveném nápisu v latinském jazyce, který je vkomponován do architektury kašny. V lidové tradici se vyskytuje i název Napoleonova voda. Díky své velikosti a kulturologickému významu se tato kašna dnes považuje za kulturní hodnotu zvláštního místního významu. A nezapomeňte se napít, voda je vynikající.
Po třech kilometrech jste na konci staré cesty přes Učku a můžete volit kam a kterou cestou dále – k nedaleké mýtné stanici tunelu Učka a vrátit se tunelem, nebo dále po Istrijském Ypsilonu do Pazinu, Puly…, nebo na západ srdcem Istrie do Poreče, Umagu, Rovinje…
Ale když už jste tady, byla by velká škoda nechat si ujít pohled na Velou Dragu. Začátek poučné stezky, která vede k rozhledně, je v bezprostřední blízkosti, jen odbočit pár desítek metrů doleva, tam najdete volné parkoviště. Jak už jste se v Jednotě mohli dočíst, soutěska Vela draga je přírodní jev vytesaný během dlouhého geologického období zemětřeseními, větry, sluncem a vodou a dnes se považuje za skvost v kategorii geomorfologických přírodních památek. Text a foto Sněžka Hercegová

Read 16 times

Nové číslo Jednoty

 jednota 22 2020

V Jednotě číslo 22, která vychází 30. května 2020, čtěte:
- Začala obnova místního domu v Šibovci
- Vláda dala zelenou bilaterální smlouvě s Českem
- Úspěch střední Ekonomické a turistické školy Daruvar
- Současná situace mezi krajany v Srbsku
- Pokračování seriálu Češi na chorvatském Jadranu
- Z minulosti fotbalového světa
- Souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi