Vláda dala zelenou bilaterální smlouvě

RECIPROČNÍ OCHRANA NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN V ČESKU A CHORVATSKU
Projekt bilaterální smlouvy o reciproční ochraně národnostních menšin v Česku a v Chorvatsku, na kterém se pracuje už sedm let, dostal v březnu plnou, ale neoficiální podporu Zahraničního výboru Parlamentu České republiky během návštěvy členů Výboru v Chorvatsku. Plánované pokračování jednání v Praze se bohužel neuskutečnilo kvůli koronavirové epidemii, ale další velký krok k cíli se v polovině května udělal v Záhřebu – chorvatská vláda jednomyslně schválila Usnesení o zahájení postupu uzavření dohody mezi Republikou Chorvatskem a Českou republikou o ochraně chorvatské menšiny v České republice a české menšiny v Republice Chorvatsku.

„Ve vzájemných vztazích dvou zemí je to velký krok kupředu. Děkuji všem, kteří pomohli udělat tento krok k schválení budoucí mezinárodní dohody,“ řekl nám dosavadní poslanec za českou a slovenskou menšinu Vladimír Bílek, který byl tím, kdo se o tento úspěch nejvíce zasloužil. Oficiálně mu za to poděkoval i státní tajemník v Ústředním státním úřadu pro Chorvaty žijící mimo Republiku Chorvatsko Zvonko Milas. V oficiálním dopisu napsal: „Vážený pane Bílku, využívám příležitost poděkovat Vám za píli, úsilí a úspěšnou spolupráci, v které věřím, že budete pokračovat i v budoucnu.“
V dokumentu, který vláda schválila 14. května, mimo jiné stojí: „Dosavadní spolupráce mezi Chorvatskem a Českem v oblasti ochrany národnostních menšin je dobrá a jak chorvatská menšina v ČR, tak česká menšina v RCH mají oficiálně uznaný status národnostní menšiny. Ještě je však prostor a potřeba pro další kladné posuny v ochraně a prosazování menšinových práv, což by bylo podnětem k rozvoji veškerých bilaterálních vztahů dvou zemí.“  
Usnesení podepsané premiérem Andrejem Plenkovićem obsahuje také rozhodnutí o složení delegace, která povede jednání o budoucí dohodě. Budou v ní představitelé Ústředního úřadu pro diasporu, ministerstev zahraničních a evropských záležitostí, kultury, vědy a vzdělávání, soudnictví a správy a představitel Úřadu vlády pro lidská práva a práva národnostních menšin.
V balíku s usnesením se nachází také předloha bilaterální smlouvy. Píše v ní, že dvě smluvní země považují národnostní menšiny za svou kulturní hodnotu, a proto menšinám zajišťují nejvyšší úroveň právní ochrany, jakož i zachování a vyvíjení jejich národnostních a kulturních identit. „Vycházíme z přesvědčení, že je integrace menšin možná pouze uchováním jejich charakteristik a že je důležitým prvkem sjednocení účast menšin v procesu rozhodování na různých úrovních.“
„Smluvní strany zajišťují menšinám zachování kultury, jazyka, náboženského vyznání a národnostní identity. Proto podnikají určité kroky a vytvářejí mechanizmy pro všestranný rozvoj menšin v oblastech dvoustranné hospodářské spolupráce, regionálního rozvoje, zastoupení menšin, vzdělávání, kultury, veřejného informování, vydavatelské a vědecko-badatelské činnosti a zákonodárství,“ stojí v předloze smlouvy.
Zvláštní část bilaterální smlouvy se vztahuje na výchovné a vzdělávací instituce – mateřské, základní, střední a vysoké školy s výukou v menšinových jazycích a zaměstnávání pedagogických odborník. Obsáhlý dokument zahrnuje dále dopodrobna rozpracované paragrafy, tykající se spolupráce a podpory menšinám v oblastech kultury, náboženství, výměny knih, uměleckých souborů a programů, ochrany pomníků spjatých s menšinovými dějinami, zaručuje svobodu veřejného používání mateřského jazyka.
Smlouva, mimo jiné, obsahuje i povinnost podpory založení a fungování kulturního střediska Chorvatů v Jevišovce na Moravě a Českého kulturního centra v Daruvaru. Připomeňme, že obě střediska už existují, a že to byl klíčový bod ke konkretizaci bilaterální smlouvy. Poslanec V. Bílek začal lobbovat pro uzavření bilaterální smlouvy, protože je to právní rámec, který dlouhodobě zaručuje ochranu a materiální podporu národnostní menšině. Problém byl však v tom, že na rozdíl od Chorvatska, které má řadu bilaterálních smluv, Česko takový instrument nezná, a trvalo poměrně dlouho, než se podařilo dostat toto téma na pořad jednání nejvyšších institucí v České republice. Když se Sdružení občanů chorvatského původu žijících v České republice podařilo získat finanční prostředky pro kulturní středisko na Moravě, bylo to znamení pro požádání o reciproční podporu chorvatského státu krajanům, a to byl první krok k Českému kulturnímu centru, které v Daruvaru nyní už má budovu a projektovou dokumentací na její přestavbu.
Zelená, kterou projektu bilaterální smlouvy dala 14. května chorvatská vláda, je znamením, že nápad má nepodmíněnou podporu a že je jeho uskutečnění jen otázkou času. Text M. Pejić, foto úřad poslance

Read 107 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 42 2020

V Jednotě číslo 42, která vychází 24. října 2020, čtěte:
- Ve Virovitici se konaly Dozvuky 18. jarních tonů Jana Vlašimského
- Školní rada jednala o přizpůsobování výuky krizovým opatřením
- Světová výstava děl Alfonsa Muchy
- Představujeme Bruna Táborského z Daruvaru
- Do Jazveniku za vedoucí taneční skupiny Vlastou Kokićovou
- Kamencové jezero – světová rarita
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi