Před 78 lety nacisté vyhladili obec Lidice u Kladna

PIETNÍ AKT LETOS POPRVÉ OD ROKU 1945 BEZ VEŘEJNOSTI
V České republice si připomněli 78. výročí vyhlazení Lidic. Strašlivý osud v současnosti připomíná památník, růžový sad a rozlehlý park, ležící na místě bývalých stavení. Lidice se nacházejí blízko dříve ruzyňského, nyní letiště Václava Havla. Na začátku padesátých let o několik set metrů dále vznikla stejnojmenná vesnice.

„Lidice vznikly v roce 1318 a 10. června 1942 ji vyhladili nacisté jako pomstu za atentát na tehdejšího zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Atentát 27. května 1942 v Praze-Libni vykonali výsadkáři Jan Kubiš a Jozef Gabčík; Heydrich na zranění 4. června zemřel. Nacisté zjistili, že ti, kdo Heydricha zabili, se skrývají v Lidicích. Drtivá odveta za smrt protektora zároveň hrála roli v mocenské politice Obengruppenführera jednotek SS Karla Hermanna Franka, který si ukázkově rychlou akcí hodlal připravit cestu na Heydrichovo místo. Jediný den před provedením zásahu si Frank vyžádal povolení u Hitlera a obratem jej dostal. Pečlivá koncepce masakru byla pro nacisty příznačná. Ve středních Čechách ale existovaly dvě vesnice téhož jména. Jedny Lidice, ty, které později lehly popelem, se nacházely u Kladna, a druhé, menší, na Slánsku.
Zápisky příslušníků gestapa a vzpomínky jedné pamětnice z menších Lidic hovoří o tom, jak krátce před vypálením vesnice na Kladensku přijelo do jejich obce u Slaného černé auto státní policie. Jeden německý důstojník zjišťoval, zda zde bydlí sedlák jménem Horák. Právě jeho rodině totiž měla vyřídit pozdrav od syna dívka z továrny na baterie ve Slaném, jejíž majitel zadržel podezřelý dopis, domněle poukazující na jednoho z pachatelů atentátu. Protože oficír tehdy v kartotéce ve slánských Lidicích Horáka nenašel a v okolí ani nežil nikdo toho jména, nacisté se zaměřili na větší Lidice. Zde svého Horáka, stejně jako všechny ostatní, kteří podle nich nesli těžkou vinu na smrti protektora, konečně našli.
V Lidicích na Kladensku v roce 1942 bydleli 503 obyvatele. 10. června byli všichni přítomní muži, tedy 173, popraveni. Ženy s dětmi byly během dne převezeny do budovy gymnázia v Kladně. Všechny věci, které měly pro nacisty nějakou cenu, jako kupříkladu zemědělské stroje či dobytek, byly odvezeny do blízkého Buštěhradu. Poté vojáci polili všechny budovy benzínem a zapálili. Spáleniště bylo poté ještě rozmetáno výbušninami. Podle Frankova plánu mělo být místo, kde Lidice stály, vymazáno z map. Šest dní po útoku na vesnici bylo ještě v Praze popraveno dalších 26 místních obyvatel – 8 mužů a 7 žen – kteří byli uvězněni už dříve. Z kladenské školy byly lidické ženy převezeny do koncentračních táborů a u dětí byla zvažována převýchova. Ty, které nevyhovovaly rasovým požadavkům, byly později zavražděny. Z původních 503 obyvatel Lidic v důsledku nacistického běsnění zahynulo 340.
V současnosti se každoročně u Památníku Lidice koná pietní setkání přeživších obyvatel, jehož se zúčastňuje i prezident. Poprvé od r. 1945 se pietní akt konal bez veřejnosti.
Podobný osud jako tuto vesnici postihl i o něco menší Ležáky na Chrudimsku, které byly vypáleny jen dva týdny po Lidicích a opět kvůli odvetě za smrt protektora. Nacisté se domnívali, že je zde ukryta vysílačka Libuše, jež měla během atentátu na Heydricha sloužit členům odbojové skupiny Silver A.
Ze starých Lidic zbyly jen střípky, ale také dveře kostela nebo stará hasičská stříkačka, které jsou k vidění v lidickém muzeu. „Dveře z kostela sv. Martina se zachovaly šťastnou náhodou. Když Němci z Lidic odváželi všechen hodnotný majetek, naházeli na žebřiňáky i drobné zvířectvo, a aby jim zvířata neutíkala, využili jako zábranu právě kostelní dveře. Zvířata odvezli do statků v sousedním Buštěhradu. Místní lidé dveře poznali a během války je ve Vrapicích uschovali,“ vypráví starostka Lidic Veronika Kellerová. Hasičskou stříkačku zase Lidičtí zapůjčili do sousední obce Dolany, v červnu roku 1942 tudíž v Lidicích nebyla.
Lidické domy byly na svou dobu nadstandardní, měly ústřední topení, jeden typ byl bezbariérový, v koupelnách bojlery, obec měla kanalizaci i čističku. Proto se lidické ženy často setkávaly se závistí.  Připravila A. Raisová

Lidice ve světě
Podobný osud jako českou vesnici Lidice postihl i další evropské obce, i když Lidice si kvůli snaze nacistů vymazat celou vesnici definitivně z mapy získaly smutnou celosvětovou proslulost. Kupříkladu ve Francii lehlo 10. června 1944 popelem město Oradour-sur-Glane. Příslušníci SS tam povraždili všech 642 obyvatel. O rok dříve zemřelo stejným způsobem 696 mužů a chlapců starších 12 let v řecké Kalavritě. Důvodem byla msta za popravu 81 německých vojáků.
Na počest Lidicím vzniklo v různých koutech světa několik obcí, které nesou stejný název. Jedna například leží v Brazílii, další zase v Panamě a Mexiku. V jeho hlavním městě je dokonce jedna čtvrť, která se jmenuje Colonia San Jerónimo Lidice. Městské čtvrti nazvané po vesnici ve středních Čechách leží také v peruánské Limě, ve venezuelském Caracasu či v izraelské obci Gan Yaoneh.
Po Lidicích jsou nazvány ulice v bulharské Sofii, na jejich počest byly vztyčeny pomníky v Londýně, v Budapešti či Brémách. Několik měst jménem Lidice lze nalézt i ve Spojených státech. V Illinois se tak nazývala jedna obec, než byla přejmenována na Crest Hill, Lidicím je tam však věnován pomník. Památník stojí také ve Phillipsu ve Wisconsinu, ale i v kolumbijské Bogotě, uruguajském Montevideu či v peruánském Molu.

Read 77 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 42 2020

V Jednotě číslo 42, která vychází 24. října 2020, čtěte:
- Ve Virovitici se konaly Dozvuky 18. jarních tonů Jana Vlašimského
- Školní rada jednala o přizpůsobování výuky krizovým opatřením
- Světová výstava děl Alfonsa Muchy
- Představujeme Bruna Táborského z Daruvaru
- Do Jazveniku za vedoucí taneční skupiny Vlastou Kokićovou
- Kamencové jezero – světová rarita
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi