Novinky z univerzity v Praze

NOVÁ KONCEPCE STUDIA CHORVATŠTINY
Od června roku 2018 Katedru jihoslovanských a balkanistických studií na pražské Karlově univerzitě vede přední český kroatista a etnolog PhDr. Mgr. Jaroslav Otčenášek, Ph.D., se kterým jsme si povídali o studiu chorvatštiny a dalších jihoslovanských jazyků u nás a také o jeho vědecké a překladatelské činnosti.

Pane doktore, Katedra jihoslovanských a balkanistických studií FF UK má v podnázvu Jihovýchodoevropská studia – albánský, bulharský, chorvatský, rumunský, slovinský a srbský jazyk. Co to v praxi znamená? Na co se katedra zaměřuje?
Náš studijní program se jmenuje Jihovýchodoevropská studia a v jeho rámci lze studovat zmíněné jazyky. Znamená to tedy, že student si vybere z oněch šesti svůj hlavní jazyk. Kromě tohoto jazyka A si student v průběhu studia ještě zvolí další jazyk, můžeme jej označit jako B, buď z našeho areálu, nebo z nabídky středoevropských a východoevropských jazyků. Náš absolvent tak například perfektně ovládá chorvatštinu (jazyk A) a na poměrně vysoké úrovni další jazyk, třeba slovinštinu, nebo maďarštinu. Výběr je na studentově zájmu. Vycházíme z představy, že více zvládnutých jazyků znamená lepší uplatnění na trhu práce. Zaměření naší katedry je na celý prostor jihovýchodní Evropy, tedy „od Triglavu do Drinopolu“. Výuka rumunštiny a albánštiny se v ČR realizuje pouze u nás. Jihoslovanské jazyky v plné míře učí naši kolegové v Brně, s nimiž velmi dobře spolupracujeme. Některé z těchto jazyků se přednášejí také v Pardubicích. Doufáme, že se nám časem ještě podaří, alespoň v magisterském studiu, připojit novořečtinu.
Na vašich internetových stránkách je napsáno, že program Jihovýchodoevropská studia je koncipován jako areálové studium. Co si pod tím mají naši čtenáři představit?
Studium vnímáme jako areálové s důrazem na filologickou složku. Absolvent se tedy v historii, folkloru, v dějinách starých literatur, v politických systémech apod. orientuje v celém prostoru jihovýchodní Evropy. Jazyk a dějiny moderních literatur jsou pak studentovou specializací na základě vlastního rozhodnutí. Zjednodušeně řečeno, bakalář či magistr od nás odchází jako odborník na celý Balkánský poloostrov s vysokou znalostí jednoho či dvou místních jazyků a příslušné literatury.
Jak se Vám podařilo vytvořit natolik zajímavou a poměrně oborově rozsáhlou a přitom fungující katedru?
Zásluha to není má, nýbrž mých předchůdců, především profesora Pelikána a docentky Jensterleové-Doležalové. Jim se povedlo původní jihoslovanská studia obohatit o rumunistiku a albanistiku a tyto neslovanské jazyky u nás udržet. Trápí nás nízké počty studentů, ale to je celoevropský jev. Katedra nicméně funguje velmi dobře a pedagogická i vědecká práce jejich členů se vytrvale zlepšuje.
Učí na Vaší katedře jednotlivé jazyky i rodilí mluvčí?
Ano, to je jeden ze základů naší práce. Do bakalářského studia přicházejí studenti s nulovou či minimální znalostí jazyka (výjimku tvoří zahraniční zájemci – často rodilí mluvčí). Aby v poměrně krátké době bakalářského studia dosáhli velmi dobré znalosti vybraného jazyka, je nezbytné mít intenzivní kontakt s našimi lektory, které k nám vysílají jednotlivé balkánské státy, nebo si je hledáme sami. Někdy zmiňované představy o tom, že se jazyk lze kvalitně naučit přes internet, či že stačí jen soukromá jazyková škola, jsou podle nás zcela mylné. Naše mnohaleté zkušenosti nám to potvrzují. V magisterském studiu se úroveň znalosti jazyka ještě zvyšuje, v podstatě se blíží rodilým mluvčím. Navíc se student naučí překládat či tlumočit, zvládá porozumět nářečím, což je velmi důležité, a chápe i historickou mluvnici. Výuka jazyků u nás je opravdu moderní, intenzivní a s velmi dobrými výsledky. Naše absolventy najdete třeba i v Bruselu.
Kam do zahraničí nejčastěji jezdí Vaši studenti a pedagogové?
Studenti mají širokou nabídku spolupracujících univerzit v rámci programu Erasmus+, nebo mohou využít CEEPUS či mezivládní stipendia. Každý student tak nejméně jednou vyjede na delší dobu do zahraničí, obvykle do země, jejíž jazyk studuje. Další možností je navštívit studentské konference třeba i mimo Evropu apod. Pedagogové nejčastěji vyjíždějí přednášet, nebo na konference či semináře po celé Evropě a do USA. Mezinárodní spolupráci neustále posilujeme a rozšiřujeme. Nejnověji spolupracujeme se univerzitami v Zadaru, Osijeku či v Sibini (Sibiu) a Novém Sadu.
Jak vypadá moderní koncepce studia chorvatštiny na vaší katedře? Co vy, jako garant této specializace, přednášíte?
Student bakalářského studia, který si vybere chorvatštinu jako svůj hlavní jazyk, absolvuje část studia spolu se všemi ostatními – jde o tzv. společný základ, jenž obsahuje dějiny, úvod do lingvistiky, staré literatury atd. Další část studia je již výlučně kroatistická – výuka jazyka s lektorkou/em chorvatštiny, dějiny chorvatské literatury od 19. století dodnes a různé výběrové přednášky týkající se kulturních dějin Chorvatska, třeba o kinematografii. V magisterském cyklu si prohlubuje znalost chorvatštiny, zorientuje se v historickém vývoji tohoto jazyka, naučí se základy nářečí, překládá, ponoří se hlouběji do tajů chorvatské lingvistiky atd. A opět si může zvolit některou z výběrových přednášek, z nichž některé realizují naši hosté přímo z Chorvatska. Já přednáším dějiny starých balkánských literatur, etnicko-migrační proměny Balkánu, chorvatskou literaturu 19. a 20. století, folklor jihovýchodní Evropy a ještě několik předmětů.
Kolik studentů studuje chorvatštinu? A jaký je obecně o tento jazyk zájem?
Jak jsem již uvedl, poněkud nás trápí pokles počtu studentů, týká se to i kroatistů. V současnosti tento jazyk celkově studuje do deseti studentů. Na naší katedře je podle počtu studujících na třetím místě. Čísla se nicméně každým rokem mění, nahoru i dolů. Naše katedra zároveň umožňuje studium chorvatského jazyka ve zjednodušené podobě i studentům jiných oborů na Filozofické fakultě, kolegům z jiných fakult Univerzity Karlovy i z jiných pražských vysokých škol. Zájem je velký, letos jsme museli kvůli přetlaku otevřít paralelní kurz. Cílem tohoto typu vzdělávání je naučit studenty současný mluvený jazyk, nestávají se z nich tedy skuteční odborníci – kroatisté.
Přijíždějí na vaši katedru přednášet také odborníci z Chorvatska? S kterou univerzitou v Chorvatsku udržujete partnerské vztahy?
Částečně jsem to již zmínil. Ano, probíhá intenzivní výměna pedagogů mezi námi a partery na Balkáně. Nejužší spolupráce existuje mezi naší katedrou a katedrou Odsjek za kroatistiku Filozofické fakulty Záhřebské univerzity. Dále spolupracujeme s univerzitami v Rijece, nově i se Zadarem a Osijekem. Navštěvují nás ale také kroatisté z dalších zemí – z Polska, Německa či Maďarska. Pro naše studenty pořádají buď jednorázové přednášky na jedno téma, nebo mají blok přednášek, obvykle celý týden nebo i déle. Hovoří samozřejmě výhradně chorvatsky. Velmi dobře spolupracujeme také s velvyslanectvím Republiky Chorvatsko. J. E. paní velvyslankyně Lj. Pancirovová je velmi vstřícná a připravujeme její vystoupení na naší katedře.
Vím, že jste hodně vědecky činný, co jste v poslední době dokončil či na jakém projektu se právě podílíte? Bude z toho také nějaká zajímavá vědecká publikace, která se bude týkat i kroatistiky?
Mám trochu širší záběr, pracuji ještě v Etnologickém ústavu Akademie věd ČR, v. v. i. (veřejná výzkumná instituce pozn. aut.). Tam se zabývám hlavně slovesným folklorem, právě mi vyšel druhý svazek sebraných českých lidových pohádek. Pokud bych měl hovořit jen o kroatistice, určitě bych zmínil kolektivní monografii, kterou jsme na katedře před několika lety připravili a jež se zabývá literárními dějinami balkánských států, konkrétně obdobím romantismu. Jsem autorem kapitol o chorvatském romantismu a o písemnictví této doby v Bosně a Hercegovině. S kolegy momentálně pracujeme na druhém dílu, který se týká literárního realismu, opět se zabývám chorvatským a bosenskohercegovinským prostředím. Rádi bychom potom navázali modernou. V podstatě jde po sto letech o první moderní zpracování dějin chorvatské literatury, pokud tedy hovoříme o oblasti, kterou se zabývám já.
Když jsme spolu před dvanácti lety dělali rozhovor do Jednoty, který byl spíše o vašich překladech, byl jste zrovna před cestou do Záhřebu, kde jste mimo jiné s Miro Gavranem představili překlad románu Judita. Jaké překlady z chorvatštiny jste dokončil pro českého čtenáře za poslední dobu a na co se může český čtenář těšit z chorvatské literatury do budoucna?
S Miro Gavranem samozřejmě ve spolupráci pokračujeme, zabývám se spolu s panem Karochem především překládáním jeho divadelních her. Už vyšly tři publikace s Gavranovými dramaty v češtině, jejich prezentace je vždy spojena s již poměrně populárním Gavranfestem, který se už čtyřikrát konal v Praze. Dalším Gavranovým dílem, na které se teprve chystám, je sbírka povídek Priče o samoći. Momentálně dokončuji překlad autobiografie známého chorvatského fotbalisty Luky Modriće. Je to velmi poutavé čtení, doufám, že se veřejnosti bude líbit.    Text Zuzana Hubinková, foto zh a archiv

Distanční výuka – V době nouzového stavu kvůli koronavirové pandemii výuka na Katedře jihoslovanských a balkanistických studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) probíhala dál a to on-line. Jak nám sdělil vedoucí katedry PhDr. Mgr. Jaroslav Otčenášek, Ph.D., žádný předmět nebyl zrušen, něco se vyučovalo přes aplikaci zoom, skype, především jazykové kurzy, jiné e-mailem. Zkouškové období v současné době probíhá za zvýšených hygienických podmínek již ve škole.

Read 57 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 29 2020

V Jednotě číslo 29, která vychází 18. července 2020, čtěte:
- V České republice akce k ukončení chorvatského předsednictví Evropskou unií
- Malí maturanti českých základních škol Daruvar a Končenice
- Podnikatelka – pěstitelka neobyčejných ovocných druhů
- Lipik – lázeňské městečko
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi