Malí maturanti se loučí se základní školou

ČESKÉ ŠKOLY DARUVAR A KONČENICE
Letošní školní rok byl od začátku turbulentní. Na začátku školního roku učitelé stávkovali, potom mezi nás přišel koronavirus a do škol se nemohlo. Žáci prvního stupně se do škol ještě vrátili, ale malí maturanti, tedy žáci osmých tříd ne.

V české škole v Daruvaru byly osmé třídy dvě, v Končenicích jedna. Našich malých maturantů a jejich třídních učitelů jsme se zeptali, na co si ze školy budou pamatovat a co se jim nejvíc líbilo, jak byli spokojeni s distanční výukou a jaké mají plány do budoucna. Připravila Anna-Marie Štrumlová Tučková

8. A třída ČZŠ Komenského Daruvar, třídní učitelka Eva Horvatová
Lana Radová, Lea Radová, Lucija Milivojevićová, Petra Strejčková, Iva Miloložová, Magdalena Gelešićová, Katja Drkulcová, Dora Coufalová, Sanda Heidelbergová, Viktoria Jelinićová, Dorian Hanzl, Filip Ježek, Matej Los, Amanda Bažantová, Matea Mildová, Lena Romoziová a Mia-Emili Vokálová
„Letošní rok byl pro všechny ve škole těžký. Zvlášť je mi líto osmáků. Jako nejstarší žáci ve škole si měli posledních chvilek ve škole užít nejvíce. Být osmákem je zvláštní pocit, loučení se základní školou je sladké, ale i smutné. Vím, že tato generace zvládne všechno. Jsou to krásní mladí lidé, kteří se dívají na svou budoucnost s optimismem. Jsou to schopní, svědomití žáci. Být třídní učitelkou v takové třídě bylo pro mě ctí, jsem na ně hrdá a očekávám, že také na střední škole budou dobří, pilní mladí lidé. Přeju jim do života štěstí a doufám, že se jim bude dobře dařit. Budu na tuto generaci mých žáků ráda vzpomínat. Pokud se budou učit a pracovat tak, jako doposud, docílí velkých úspěchů. Byla to dobrá a svorná třída,“ říká E. Horvatová.
Nejhezčí chvíle jsem prožila v sedmé třídě v České republice. Hodně jsme chodili, mnoho toho jsme viděli, přestávky jsme využili na společnou zábavu při hrách. Získali jsme nové kamarády a zůstaly nám jen nejkrásnější vzpomínky. Lana Rádová
Nejlepší zážitky ze základní školy byly na hodinách zeměpisu a biologie. S panem učitelem Ivićem si na každé hodině posvačíme a dáme čipsy nebo arašídy, a s paní učitelkou Vlatkou rádi vyprávíme různé historky a vtipy. Celý život si budu pamatovat zájezd do Čech v sedmé třídě. Lea Rádová
Jeden z nejzajímavějších zážitků byl ten, když jsme v sedmé třídě Magdalena, Petra a já zapomněly klíč v pokoji a zpátky jsme se chtěly dostat oknem. Pokoj byl v druhém poschodí. Lucija Milivojevićová
Nikdy nezapomenu, jak jsem v sedmé třídě v Čechách byla na pokoji s Magdalenou a Lucií. Už první noc nám do pokoje zaletěli brouci. Lucie a Magdalena se zamkly do koupelny a nechtěly vyjít, dokud jsem je já, která se brouků nejvíc bojím, nevyhodila ven. Petra Strejčková
Ve škole se mi nejvíc líbil výlet do České republiky v šesté třídě. Bylo nás tam sedm v jednom pokoji. Když jsme šly spát, Magdaleně visely z postele nohy a my jsme vtipkovaly, že jí je pan kuchař uřízne. Iva Miloložová
Chyběla mi škola, kamarádi, povídání, zábava, učitelé... Konec školního roku jsem si takto nepředstavovala. Nejvíc vzpomínám na výlet do Čech v šesté třídě. V pokoji nás bylo sedm, a kvůli strachu z kuchaře jsme všichni spali jen ve čtyřech postelích. Učitelky nám nevěřily, dokud to samy neviděly. Magdalena Gelešićová
On-line výuka se mi líbila proto, že jsem se mohla učit, kdy jsem chtěla. Sama jsem byla organizátorkou svého volného času, jen všechno ostatní týkající školy mi velice scházelo. Katja Drkulcová
Mně se nejvíce líbilo, když jsme se v Čechách seznámili s novými kamarády. Moc se mi tam líbilo a chtěla bych si to zopakovat. Zůstala mi v paměti epizoda, kdy jsme měly v pokoji brouky a musely jsme volat kluky, ať je vyženou. Dora Coufalová
Nejvíc se mi líbilo, když jsme byli v sedmé třídě v Čechách. Získali jsme tam hromadu nových přátel. Je mi líto, že čas rychle utíká, a že škola brzy končí. Naše třída byla lepší, než jsem si v životě mohla pomyslet. Sanda Heidelbergová
Můj nejoblíbenější předmět je angličtina. Vedle mě sedí dvě děvčata, která se mě stále vyptávají „co to znamená?“ Vzpomínám si, že jednou skončila hodina techniky a čekali jsme před dveřmi, až zazvoní. Jiní žáci, kteří v té učebně měli další hodinu, byli netrpěliví a pořád otvírali dveře. Jeden náš spolužák je začal také otvírat. Najednou spadla klika a zůstali jsme zavřeni ve třídě. Naštěstí měl učitel klíč od kabinetu, a tak jsme se dostali ven. Viktoria Jelinićová
Ve vzdělávání budu pokračovat na technické škole v Daruvaru. Zdá se mi, že učitelé v době pandemie byli na nás hodní, kritéria byla mírnější, a snad všichni máme lepší známky, než když jsme do školy chodili. Je mi líto, že poslední dny v základní škole netrávíme spolu. V základní škole jsem měl nejraději vtipkování s učitelem zeměpisu, nejvíc budu vzpomínat na letní školy v České republice. Dorian Hanzl
Měl jsem hodně zážitků, zvlášť v posledních čtyřech letech. Nejlepší zážitky byly na hodinách zeměpisu, kdy jsme žertovali s učitelem. Nikdy nezapomenu ani na zájezd do České republiky a každodenní příběhy s kamarády. Filip Ježek
Nejvíc se mi samozřejmě líbily výlety. Nejvíc budu vzpomínat, jak nás někdo zamkl v učebně matematiky. Líbilo se mi, jak jsme na hodinách dováděli a žertovali. Matej Los
Mně se nejvíc líbilo, když jsme byli v sedmé třídě v České republice. Viktoria, Lea a já jsme se hodně bavily a chodily jsme pozdě spát. Líbilo se mi, jak jsme si vyprávěly různé vtipy a povídaly si o událostech každého dne. Přála bych si to zopakovat. Amanda Bažantová
Ze školy si odnáším mnoho hezkých zážitků a legračních situací. Nejlepší ale bylo, když jsme se v páté třídě koulovali (sněhovými koulemi) v učebně. Matea Mildová
Nejlepší zážitky jsem měla pravě se svou třídou. Jednou jsme byli zamčeni v učebně a jednou jsme se dokonce v učebně koulovali. Na školu budu vzpomínat, a to jak na kamarády, tak na všechny nezbednosti, které jsme spolu prováděli… Lena Romoziová
Nejlepší zážitky v základní škole byly, když jsme jeli do Čech, a pak na hodinách zeměpisu, jak jsme jedli lupínky – čipsy. Můj nejoblíbenější předmět je angličtina. Mia-Emili Vokálová

8. B třída ČZŠ Komenského Daruvar, třídní učitelka Jasminka Brkićová Strejčková
Laura Vinkelbauverová, Borna Štefša, Nela Adlafová, Melani Čiháková, Klára Tučková, Petra Stehnová, Zita Žabićová, Tea Vacková, Iva Mildová, Nina Lepková, Leona Pelikánová, Ignác Jareš, Nino Matušek, Leon Pelikán a Teofil Smola
„Byla to pro mne zvláštní generace, byla jsem na ní vázaná profesně i osobně. Někdy se mi zdá, že jsem se na ně dívala jako na své vlastní děti. Jsou to moudré a schopné děti. Mým cílem bylo, aby si utvářely svůj postoj a přemýšlely o svém životě tak, jak si ho sami představují, a ne tak, jak to od nich očekává společnost. Nejvíc bych si přála, aby všechny byly šťastné a v životě dosáhly toho, co si sami přejí, aby se z nich stali dobří a schopní lidé! Celý školní rok byl zcela jiný než všechny předtím. Bohužel, nikdo z nás to nemohl ani předpokládat, a tak si myslím, že žáci měli doslova školu pro život. Snad to tak musí být v každé generaci, moje generace to bohužel prožívala za domovinské války. Doufejme jen, že teď projde zase aspoň třicet let, aniž by se taková situace opakovala. Žáci z mé třídy měli to neštěstí, že v tomto roce měli být na celé škole nejstarší a tím i nejdůležitější, bohužel, tomu tak nebylo. Vypořádali jsme se s tím a školní rok je u konce. Ještě jen, aby se zapsali na střední školu podle svého přání a rozhodnutí,“ uvedla třídní učitelka J. Brkićová Strejčková.
V základní škole se mi nejvíce líbily společné zájezdy a dny, kdy jsme byli spolu dvacet čtyři hodiny. Na to budu nejvíce vzpomínat. Laura Vinkelbauverová
Škola on-line je nová zkušenost... Někteří učitelé se snažili moc, jiní zase ne. Stejné to je i u nás žáků, má to své výhody, ale i nedostatky. Za deset let budu studentem, který úspěšně ukončil lékařskou fakultu. Potom bych začal pracovat jako lékař v nějaké nemocnici. Po čase plánuji specializaci v oboru neurochirurgie. Borna Štefša
Chybí mi škola a je mi líto, že poslední dny základní školy trávíme doma. Za deset let budu agroturistickým technikem, stejné plány má i moje kamarádka. Doufám, že v tom budu pokračovat a zapíšu se i na fakultu. Nela Adlafová
Měli jsme jiné plány… Za všechno může koronavirus. Škoda, že nebudeme mít poslední den školy takový, jaký jsme si představovali. Osmá třída se mi nejvíce líbila. Teď si konečně všichni spolu rozumíme a jsme svorní. Měla jsem ráda společné zájezdy, zvlášť autobusem do České republiky. Všichni spolu, i s učitelkou, jsme se bavili, zpívali, žertovali. Chtěla bych se stát fyzioterapeutkou a pomáhat lidem, kteří měli úrazy a poranění. Melani Čiháková
Jsem ráda, že jsem několikrát měla možnost jet na zájezd do České republiky a skoro vždycky jsem na cestě oslavovala narozeniny. Myslím si, že to byly moje nejkrásnější oslavy narozenin. Za deset let plánuji být chemičkou a pracovat v některé laboratoři. Klára Tučková
Nejvíc budu vzpomínat na zájezdy. Všichni jsme se krásně skamarádili a nikdy jsme se nenudili. V šesté třídě jsme v České republice šli na borůvky a cestou zpět jsme je všechny snědli. Na zájezdech jsme v autobuse spali na podlaze a také chodili za jízdy. Učitelka říkala, abychom se posadili, ale my jsme si dál dělali podle svého. Byly to nezapomenutelné zážitky. Petra Stehnová
Vůbec jsem si nepředstavovala takový velice zvláštní konec školního roku. Chybí mi kamarádi, i když se domluvíme a sejdeme se ve městě. Nejkrásnější vzpomínky mám určitě z České republiky, snad proto, že jsme po celé dny byli všichni spolu. V budoucnosti bych se chtěla stát psycholožkou, svůj volný čas chci věnovat józe. Zita Žabićová
On-line výuka se mi na začátku zdála být velice těžká, teď je OK. Přece by bylo lepší školní rok ukončit ve škole. Na základní školu zůstanou vzpomínky ze zájezdů do České republiky a taky na taneční zkoušky s Holubičkou, ve které chci tančit i až budu na střední škole. O budoucnosti moc nepřemýšlím. Plánuji se zapsat na gymnázium a ukončit i střední hudební školu. Chtěla bych být farmaceutkou. Tea Vacková
Na základní školu budu pamatovat jen v dobrém. Plánuji se zapsat na gymnázium a potom na fakultu. Chtěla bych být logopedkou a pracovat s dětmi, to mne moc baví. Iva Mildová
Měla jsem ráda školy v přírodě v České republice a v Novém Vinodolském. Ještě nevím, čím bych chtěla být a čím se v budoucnu budu zabývat. Po ukončení gymnázia se snad zapíšu na fakultu, kterou si do té doby zvolím. Leona Pelikánová
Zájezdy do Čech a dobrá parta v základní škole jsou něco, na co určitě budu vzpomínat po celý život. Ve třídě mezi spolužáky se mi nejvíce líbilo to, že jsme si všichni navzájem dobře rozuměli. Nina Lepková
Já si myslím, že jsme v době pandemie měli doma hodně úkolů. Skoro se všechny nedaly zvládnout. Za deset let budu CNC operátor. Budu mít úspěch a budu šťastný vpráci, kterou budu dělat. Ignác Jareš
On-line výuka se mi nelíbila. Domácí úkoly jsme opisovali a mohu říci, že jsme se naučili méně, než kdybychom byli ve škole. Myslím si, že bych za deset let mohl být počítačovým programátorem. Nejsem si jistý, jestli to stihnu, ale budu se snažit. Nino Matušek
Na základní školu budu rád vzpomínat, nejvíce na kamarády a společné výlety. Po ukončení střední školy bych se chtěl zapsat na agronomickou čili zemědělskou fakultu. Leon Pelikán
V základní škole jsem měl výborné kamarády a učitele. Nejvíce si budu pamatovat na učitele Vladimíra Iviće. Za deset let budu CNC operátor a budu se amatérsky zabývat fotbalem. Teofil Smola

sko konc8. Č třída ČZŠ Josefa Růžičky Končenice, třídní učitel Aleksandar Vacka
Ena Jelínková, Lana Vondrová, Sebastijan Růžička, Josip Husák a Karlo Ljubojević
„Končenická osmá česká třída je umělecká – děvčata ráda kreslí a malují, chlapci jsou zase muzikanti. A všichni milují sport, hlavně fotbal. Do páté třídy nastoupilo šest žáků, ale na pololetí osmé třídy se žačka Lea Liberová přestěhovala do Zdenců a pokračuje v hrubečnopolské škole. Byla to hodná generace, všichni poslouchali, pravidelně cvičili, všechno jsme společně vyřešili. Čtyři roky rychle uběhly. Do budoucna jim přeji hodně úspěchů,“ říká A. Vacka.
Ve třídě je nás velmi málo, jen pět. Jsme tedy malá, ale zvláštní třída. Skoro všechno si navzájem říkáme a zachováváme tajemství. Obvykle jdeme všude spolu a neoddělujeme se. Všichni si dobře rozumíme. Náš třídní učitel nás neustále povzbuzoval a působil na nás, abychom úspěšně dokončili všechny třídy. Lana Vondrová
Mně se v základní škole líbilo. Nejvíc budu vzpomínat na to, jak jsme hráli házenou, a já jsem si přitom zlomil prst. Přál bych si zapsat se na hudební gymnázium a stát se učitelem hry na trubku. Po škole a po spolužácích se mi bude stýskat. Sebastijan Růžička
Mně se v základní škole nejvíce líbily výlety, tělocvik, výtvarná výchova a praktické práce z mnoha předmětů. Líbili se mi i hodní učitelé a učitelky. Nejzajímavější byli tři zájezdy na lyžování do ČR. Lyžování mám doopravdy ráda. Základní škola mně bude chybět. Zatím nevím, co mě v budoucnu čeká, ale pravděpodobně budu pokračovat na daruvarském gymnáziu. Ena Jelínková
Ve třídě je nás pět, a proto jsme jako rodina. Je to také díky našemu třídnímu učiteli, který nás vždy podporoval. Ze základní školy budu nejvíce vzpomínat na výlety. Věřím tomu, že i po ukončení základní školy zůstaneme kamarádi. Sebe v budoucnu vidím jako dobrého muzikanta se šťastnou rodinou. Josip Husák
Nevadí, že nás je ve třídě jen pět, pořád si povídáme, hrajeme si, zpíváme a všechno děláme spolu. Když jedeme na výlet, držíme pohromadě, ale umíme se někdy pohádat a nemluvit spolu. Netrvá to ale dlouho a udobříme se. V naší třídě jsme všichni nejlepší kamarádi. Nejvíc budu vzpomínat na to, jak jsme se smáli a povídali si. Karlo Ljubojević

Osmáci se loučili
Žáci obou osmých tříd daruvarské české školy se v pondělí 6. července přišli rozloučit se základní školou. Malá slavnost, které se kromě třídních učitelů zúčastnily i učitelky z prvního stupně a další učitelé, kteří v těchto třídách učili, se konala ve velkém sále Českého národního domu. Na slavnosti nechyběla ani ředitelka školy Marie Válková. Každá třída se všem přítomným představila malou foto-video prezentací, kterou všichni s velkým zájmem sledovali, někteří i se slzami v očích. Žáci zavzpomínali na osmiletku a potom sehráli i divadelní představení, se kterým vystoupili i na letošní školní soutěži LiDraNo, zazpívali několik písní a recitovali. Následovalo odevzdání vysvědčení a společné pobavení žáků se svými, teď už bývalými, učiteli.

Read 20 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 42 2020

V Jednotě číslo 42, která vychází 24. října 2020, čtěte:
- Ve Virovitici se konaly Dozvuky 18. jarních tonů Jana Vlašimského
- Školní rada jednala o přizpůsobování výuky krizovým opatřením
- Světová výstava děl Alfonsa Muchy
- Představujeme Bruna Táborského z Daruvaru
- Do Jazveniku za vedoucí taneční skupiny Vlastou Kokićovou
- Kamencové jezero – světová rarita
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi