Pracovní tvář Rijeky

REPORTÁŽ O PŘÍSTAVU RIJEKA
Rijeka není jen město s mnoha historickými památkami, bohatou minulostí, moderními sídlišti a stavbami. Není to jen město, kam jezdíme k moři, ani pouze město kultury a konglomerát národností. Rijeka má i pracovní tvář, obyvatelstvo musí pracovat, aby si zajistilo existenci. Jedna z částí Rijeky, kde se pracuje a zajišťuje existence města i obyvatel, je v samém centru města. Je to Přístav Rijeka s jeřáby, překládky, tratěmi, lokomotivami, kontejnery, loděmi a plavidly všech druhů. A věřili byste, že i záběry z této části mohou být zajímavé a pěkné? Proto jich několik nabízíme.

Severní Jadran je část Evropy, která poskytuje středoevropským zemím nejbližší přístup k světovým mořím. Přístav Rijeka má výjimečnou zeměpisnou a dopravní polohu. Hloubka ponoru kolem 18 m umožňuje plavbu největším lodím. Nachází se v Rijeckém zálivu, který je částí Kvarnerského zálivu, chráněného přírodního bohatství, a údolím řeky Kupa je spojený se Záhřebem a Panonskou nížinou, jakož i s Podunajím a střední Evropou.
Rijecký přístav, o kterém je zmínka z roku 1281, byl umístěn na ústí řeky Rječina o několik set metrů severněji, než je přístav dnešní a přes něj se po dlouhá léta vyvážel olej, sůl, obiloviny a solené ryby. Rozšíření se plánovalo už v dávném roce 1820 a do konce 19. století se vystavěl nový, umělý přístav na zasypaném terénu před samým městem. Když byla v předvečer první světové války vybudována železniční trať z Budapeště do Rijeky, městu s přístavem se otevřely téměř neomezené možnosti a přístav v Rijece byl zařazen mezi deset největších evropských přístavů.
Během první světové války byly obchod a námořní doprava se zámořskými zeměmi Otrantským průlivem přerušeny, takže plavby přes přístav Rijeka probíhaly pouze v Jadranském moři. Začátek druhé světové války přivítalo město Rijeka i jeho přístav rozdělený na dvě části, přístav Rijeka a přístav Sušak. Během války se oba přístavy staly vojenskými základnami. V období od roku 1951 do roku 1960 převzalo město Rijeka funkci hlavního přístavu Jugoslávie a postupně funkci tranzitního přístavu do podunajských zemí ve vnitrozemí.
Přístav Rijeka má dvě čísti – nákladní přístav Brajdica a osobní přístav. Rozmezí mezi nimi činí De Fanceschiovo molo (De Franceschijev gat). Návštěvníci Rijeky určitě nepřehlédnou osobní přístav v samém centru města v přímém kontaktu se starým městem a promenádou. Je to nejpřitažlivější část rijeckého přístavu, kterou na jihu uzavírá vlnolam Molo longo (dlouhé molo). Délka celého vlnolamu, který je dnes promenádou a z kterého je nádherný pohled na město, je 1754 m, šířka 14 m a vodám osobního přístavu patří kolem 400 m.
Když jde o nákladní přístav, v roce 1983 byl na nábřeží Goranina zařízen terminál pro generální náklad a tzv. Ro-Ro (Roll-on/Roll-off – přeprava tzv. pohybujícího se nákladu, jako jsou auta, přívěsy atp.) rampa vybavená pobřežními jeřáby. Pohled na pracovní část přístavu zaujmou určitě tzv. žirafy – neobvykle velké jeřáby, které se staly rijeckými vedutami. Text a foto Sněžka Hercegová

Read 47 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 42 2020

V Jednotě číslo 42, která vychází 24. října 2020, čtěte:
- Ve Virovitici se konaly Dozvuky 18. jarních tonů Jana Vlašimského
- Školní rada jednala o přizpůsobování výuky krizovým opatřením
- Světová výstava děl Alfonsa Muchy
- Představujeme Bruna Táborského z Daruvaru
- Do Jazveniku za vedoucí taneční skupiny Vlastou Kokićovou
- Kamencové jezero – světová rarita
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi