95 let českých krajanských dožínek v Chorvatsku

DARUVARSKÉ DOŽÍNKY
Kolébka českých krajanských Dožínek je v Daruvaru, a právě zde měly proběhnout i letošní, jubilejní, k jejich velkému 95. výročí. Ze známých objektivních důvodů byly odloženy na příští rok, kdy se toto jubileum spojí s ještě jedním významným krajanským výročím – 100. výročím založení Svazu Čechů.

1. daruvarské Dožínky
O prvních, které se na podnět daruvarských krajanů Josefa Knytla a Josefa Bezdíčka konaly 9. srpna 1925, velmi krásně a podrobně napsal Blahouš Čuchnil v minulém čísle Jednoty. Byla to tehdy obrovská událost, o které se dlouho mluvilo, a která pozvedla nejen sebevědomí zdejších Čechů, kteří v té době ještě usilovali o své rovnoprávné postavení a o své instituce. Vzbudila také zájem krajanské mládeže v Daruvaru a okolí o české kroje, zvyky, písně a tance.
2. daruvarské Dožínky
Není divu, že po velkém úspěchu prvních Dožínek je daruvarská Beseda znovu uspořádala již napřesrok, 14. srpna 1927. Tyto druhé Dožínky už byly lépe organizovány a obsahovaly některé prvky, které se staly tradičními. V dožínkovém průvodu, který se formoval na dvoře krajana Šimka v Dolním Daruvaru, byla již selská jízda a alegorické vozy, a dožínkový program, který se konal na nádvoří pivovaru, zahájila působivá dožínková scéna. V programu nebo v průvodu účinkovaly spolky z Daruvaru, Dolního i Horního Daruvaru, Lipovce, Končenic, Hercegovce, Pakrace a Prekopakry jako na prvních Dožínkách, ale také z Dolan, Brestova, Holubňáku, Ivanova Sela, Uljaniku a Velkých Zdenců. Během dožínkového odpoledne se konala tombola a někteří řemeslníci prodávali své výrobky, večer se tančily česká a moravská beseda a poté se konal ples. Stále ještě to byly Dožínky daruvarského krajanského spolku, ale byl o ně nesrovnatelně větší zájem. Končenickým krajanům se líbily natolik, že o dva týdny později (28. září) zorganizovali své, končenické Dožínky, což byla první malá dožínková slavnost, taková, jakým se později říkalo okrskové Dožínky.
3. daruvarské Dožínky
Třetí Dožínky opět uspořádala daruvarská Beseda 8. a 9. září 1928, a to ve znamení oslav 10. výročí samostatnosti Československa. Proto byl jejich patronem československý velvyslanec v Bělehradě Jan Šeba, proto byli přítomní mnozí významní hosté, mimo jiné předseda Svazu Čechů Josef Hrnčíř, místopředseda František Smetánka a tajemník Vojta Režný a představitelé českého velvyslanectví a konzulátu. To byl také důvod, že slavnost neměla čistě dožínkový ráz. V sobotu ji zahájila velká hospodářská a řemeslnická výstava a večer byl věnován divadlu – dvě divadelní hry sehráli Záhřebští a Bjelovarští – a nedělní program končil tancem Královničky a scénou Hold osvobozené vlasti. Průvod šel od hasičské zbrojnice v Dolním Daruvaru a zúčastnili se ho také dolnodaruvarští hasiči. Alegorické vozy v průvodu znázorňovaly například osvobození, robotu, Lešetínského kováře, vůz průmyslu a řemesel… Pokud jde o účast krajanských spolků, byly to doposud nejúspěšnější Dožínkové slavnosti. Zúčastnilo se jich sedmnáct krajanských spolků, kromě již zmíněných nově také Mezurač, Dežanovec, Trojehlava a Bjelovar.
Přestože i tyto Dožínky byly velice úspěšné, daruvarská Beseda už v meziválečném období další neuspořádala, a žádný jiný spolek se na tak velkou akci necítil. Tak se stalo, že se další Dožínky konaly až v roce 1935 v Končenicích, kde je zorganizovala tamní Besídka venkovského dorostu čili krajanská mládež, a tak tomu bylo i když jde o další Dožínky, které se až do druhé světové války konaly na krajanském venkově. Vzhledem k tomu, že v příštím roce oslavíme výročí Dožínek i Svazu Čechů, je vhodné připomenout, že se Svaz do jejich pořádání zapojil poprvé v roce 1936. Byly to páté Dožínky a konaly se ve Velkých Zdencích.
4. daruvarské Dožínky
Čtvrté daruvarské Dožínky se konaly krátce po skončení druhé světové války. Na konci srpna 1946 vyzývala Jednota: „První obžínky ve svobodě ať jsou manifestací celé naší menšiny, proto všichni do Daruvaru 31. srpna a 1. září!“. Byly to první Dožínky po válce, a také první, které uspořádal „Svaz Čechů za spoluúčasti krajanských spolků“. Proto také nesly stopy menšinového organizování: sobotní večer byl věnován „předporadám“ odborů Svazu (reemigračního, divadelního a Matice školské) a hned potom se konalo plénum Svazu, na kterém byla schválena rezoluce o další činnosti Svazu. Všechny další Dožínky v pozdějších letech organizoval Svaz Čechů ve spolupráci s některým spolkem.
Samotné Dožínky začaly až v neděli. V dožínkovém průvodu byly alegorické i dožínkové vozy, selská jízda, ženci, žnečky a mládež. Následovalo „sněmování pod širým nebem“. Dožínek se zúčastnily spolky z Daruvaru, Dežanovce, Horního Daruvaru, Ivanova Sela, Lipovce, Malých a Velkých Zdenců a Brestova. V odpoledním programu na dvoře Českého domu byla dožínková scéna („obětavě ji nacvičila a bujaře a přirozeně provedla“ mládež z Horního Daruvaru), tance, zpěvy, zvyky a hry.
Na Dožínky spolky delegovaly své vyslance, kteří pak měli poloviční slevu na dráhách.  
5. daruvarské Dožínky
Po páté se Dožínky v Daruvaru konaly 10. a 11. září 1949. Začaly sobotním sportovním odpolednem a slavnostním večerním kulturně uměleckým programem – akademií, které se kromě daruvarských zúčastnili záhřebští krajané. Slavnostní akademie se poté stala tradiční součástí Dožínek. V nedělním průvodu a odpoledním programu účinkovaly krajanské spolky z Bjelovaru, Hercegovce, Horního Daruvaru (zase předvedly dožínkovou scénu), Ivanova Sela, Končenic, Pavlovce, Velkých Zdenců a Záhřebu.
„Po třetí hodině odpolední se Národní dům se svým prostranným dvorem podobal obrovské kvetoucí jabloni, v jejíž koruně za slunné pohody slyšíme radostné bzučení včel. Hlava na hlavě. Píseň, jásot, hudby vyhrávají. Národních krojů jako kytiček na bohaté kvetoucí louce...“ psalo se v Jednotě.
Dožínky končily divadelním představením hercegoveckých ochotníků a vyhlášením tří nejlepších krajanských vystoupení. První cenu získal Záhřeb, druhou Bjelovar a třetí Končenice.
6. daruvarské Dožínky
Dožínky, které byly v Daruvaru 31. srpna a 1. září 1951, byly, jak píše Jednota, „manifestací přívrženosti a oddanosti naší vlasti“ – byl to rok, kdy se připomínalo 10. výročí povstání proti fašismu, navíc se v nich odráželo přerušení styků se starou vlastí po rezoluci Informbyra. Podobně tomu bylo po celou dobu trvání bývalé Jugoslávie. Novinkou šestých daruvarských Dožínek byly sportovní hry a vzdání pocty padlým bojovníkům České brigády. Účinkovaly spolky z Bjelovaru, Brestova, Daruvaru, Dežanovce, Dolan, Horního Daruvaru, Hercegovce, Ivanova Sela, Končenic, Lipovce, Lipovlan, Mezurače, Odkop, Pavlovce, Záhřebu a Velkých Zdenců. Hosty byla Prosvjeta z Daruvaru a slovenský soubor z Báčského Petrovce.
Poprvé a hned s velkým úspěchem, se v programu objevilo společné vystoupení: 17 kolon společně tančilo Českou besedu za doprovodu velkozdenecké dechovky.
7. daruvarské Dožínky
Další Dožínky se v Daruvaru konaly hned následujícího roku, 23., 24. a 25. srpna 1952. V sobotu se zase pořádaly sportovní hry, novinkou byl aeromítink i s leteckým akrobatem, nechyběla slavnostní akademie. Jako hosté byli přítomni uprchlíci z Československa – exministr Bohumil Laušman, který mluvil na táboru lidu, a poslanec František Macháček. Účinkovaly Bjelovar, Brestov, Daruvar, Dežanovec, Dolany, Horní Daruvar, Daruvar, Hercegovec, Ivanovo Selo, Lipovec, Lipovlany, Končenice, Malé Zdence, Odkopy, Pavlovec, Pakrački Antunovac, Prekopakra, Leňák – Uljanik, Trojeglava, Velké Zdence a Záhřeb, hosty byly slovenský folklorní soubor z Báčského Petrovce a chorvatské, srbské a maďarské folklorní skupiny. Opět se tančila Česká beseda, tentokrát ji tančilo dokonce 28 kolon. Dožínková neděle končila lidovou veselicí, zpestřenou ohňostrojem.
Dožínky však pokračovaly i v pondělí – poradou kulturně osvětových pracovníků, bohatým večerním programem a zábavou.
8. daruvarské Dožínky
Celomenšinovými Dožínkami 31. srpna a 1. září 1957 oslavila daruvarská Česká beseda 50. výročí založení.  Hostoval na nich dechový soubor a pěvecký sbor Amati z Kraslic, který měl potom koncerty v několika krajanských osadách. Na Dožínky přijela delegace Československého ústavu zahraničního. Měla přijet také početná, asi stotřicetičlenná výprava bývalých členů Besedy, reemigrantů z Jiřic, Míšovic a dalších míst, české úřady jim příjezd nepovolily. Konala se slavnostní valná hromada, a sobotní slavnostní program se pro obrovský zájem obecenstva opakoval i v neděli večer. V programu vystoupily Besedy z Daruvaru, Bjelovaru, Brestova, Hercegovce, Končenic, Mezurače, Velkých a Malých Zdenců, slovenský spolek z Jelisavce a Seljačka sloga z Prekopakry. V průvodu byly také krojované skupiny z Lipovce, Horního Daruvaru, Dežanovce, Královce, Holubňáku, Leňáku, Ivanova Sela, Pavlovce, Bělehradu a Krivaje. Dožínkové slavnosti navštívilo podle Jednoty na 50 tisíc lidí. Hned další týden, 7. a 8. září, následovala oslava 35. výročí České školy Komenského a 30. výročí mateřské školy.
9. daruvarské Dožínky
Další Dožínkové slavnosti, deváté v pořadí, uspořádala Česká beseda Daruvar za deset let, 18. až 20. srpna 1967, a oslavila jimi své 60. výročí. Jak už to v té době bývalo, oslavovala se zároveň i jiná, politická výročí a bratrství a jednota s ostatními národy společného státu, ale Jednota přikládala větší význam tomu, „že se tu poprvé ve velkém počtu radovali spolu s jugoslávskými Čechy také četní hosté z Československa.“ Dožínky zahájil velkolepý koncert dechové hudby národního podniku Tesla a tanečního orchestru Parku kultury a oddechu z Pardubic. I tentokrát se konala slavnostní valná hromada, výročí Besedy byla věnována i sobotní akademie, konala se také porada bývalých důstojníků I. československé brigády Jana Žižky z Trocnova. Z našich spolků na Dožínkách vystoupily Bjelovar, Brestov, Daruvar, Dežanovec, Dolany, Horní Daruvar, Hercegovec, Ivanovo Selo, Končenice, Lipovec a Velké Zdence, z hostů maďarský soubor z Dalje.
10. daruvarské Dožínky
Desáté daruvarské Dožínky se měly konat 19. a 20. srpna 1972 v rámci oslav 65. výročí Besedy. Přípravy byly vykonány. V sobotu byla odhalena pamětní deska na domě, v němž kdysi býval hostinec A. Čuhla, v němž byla v roce 1907 Beseda založena. Účastníci zavítali také k Etvertům, kde kdysi Beseda působila, zavzpomínali na její začátky a činností bohatá předválečná léta. Byla otevřena výstava dokumentů a fotografií o činnosti spolku. Sešli se mnozí hosté, avšak pro nepříznivé počasí a velké povodně se slavnost nekonala. Daruvar byl doslova odříznut od světa. Dožínkový pořad byl předveden teprve 10. září, kdy se konala slavnost otevření nové budovy školy J. A. Komenského. V programu vystoupily krajanské spolky Bjelovar, Brestov, Daruvar, Dežanovec, Hercegovec, Horní Daruvar, Ivanovo Selo, Končenice, Lipovec, Velké a Malé Zdence, a jako hosté Seljačka Sloga z Tomašice a KUS Batinjani. Dožínková nálada a hojná návštěva však chyběla.  
11. daruvarské Dožínky
Také svými jedenáctými Dožínkami 20. a 21. srpna 1977 oslavila daruvarská Česká beseda své výročí, 70 let existence spolku. Dožínková akademie byla krásná a jiná, byla to jakási retrospektiva dosavadních Dožínek formou zkoušky na Dožínky. V její druhé části vystoupili zpěváci Milan Chladil a Elena Lukášová z Československa, kteří pak v pondělí měli celovečerní koncert.  Výstava dokumentů byla věnována besednímu výročí. Dožínkový průvod byl koncipován tak, aby v něm bylo jen to, co patří k dožínkovým zvykům, novinkou bylo vítání chlebem a solí hostů na tribuně. Velkou atrakcí byly ivanoselské mlatky. V programu vystoupilo na 450 účastníků z Brestova, Daruvaru, Dežanovce, Dolan, Hercegovce, Holubňáku, Horního Daruvaru, Ivanova Sela, Končenic, Mezurače, Malých a Velkých Zdenců. Všechny skupiny byly po celou dobu programu na stadionu, což působilo velice malebně. Každá skupina se obecenstvu představila emblémem a krátkou recitací nebo písničkou. Jako hosté vystoupili Slováci z Iloku, Markovce a Jelisavce, Maďaři z Čakovce, Rusíni a Ukrajinci z Petrovců a soubory z Batinjan a Ladislavi.
12. daruvarské Dožínky
Jubilejní Dožínky, kterými česká menšina v Chorvatsku oslavila 60 let pořádání krajanských Dožínek, se konaly v Daruvaru 24. a 25. srpna 1985. Slavnostní akademie byla krásná a v plném smyslu slova dožínková, v její druhé části tančil, hrál a zpíval Soubor písní a tanců Škoda z Plzně. Celé patro Českého domu bylo výstavní galerií: kromě výstavy fotografií o všech dosavadních Dožínkách zde byla i třetí výstava děl výtvarníků a výstava fotografií manželů Hnojčíkových. V programu účinkovalo na 700 účinkujících ze spolků z Bjelovaru, Brestova, Daruvaru, Mezurače, Dolních Střežan, Dežanovce, Dolan, Hercegovce, Horního Daruvaru, Ivanova Sela, Kaptola, Jazveniku, Končenic, Prekopakry, Malých a Velkých Zdenců. Choreografie tanců pro ně připravila a pomohla s nácvikem choreografka Lenka Homolová. Hostovala skupina Škoda Plzeň z Československa, Slováci z Iloku, Josipovce a Markovce, Maďaři z Laslova, Rusíni a Ukrajinci z Petrovce a KUD Batinjani.
13. daruvarské Dožínky
Také další jubilejní Dožínky, první po domovinské válce, se konaly v Daruvaru, 29. a 30. července 1995. Vysokého patronátu se ujal prezident Republiky Chorvatska dr. Franjo Tuđman. Novinkou byl kulatý stůl o zemědělské problematice a jezdecké závody. Byly otevřeny historická a výtvarná výstava a vyšla publikace věnovaná 70. výročí prvních Dožínek. Další novinku přinesl dožínkový průvod: byl uspořádán podle propracovaného scénáře – alegorické vozy znázorňovaly vznik chleba od setí obilí, přes žně a mlácení až k pečení chleba, a každá Beseda si v dalších letech svůj „námět“ pečlivě hlídala. Účinkovaly spolky z Bjelovaru, Brestova, Daruvaru, Dežanovce, Dolan, Dolních Střežan, Hercegovce, Holubňáku, Horního Daruvaru, Ivanova Sela, Jazveniku, Kaptola, Končenic, Královce-Šibovce, Lipovce, Mezurače, Prekopakry, Rijeky, Záhřebu, Velkých a Malých Zdenců. Folklorní program připravily a se soubory nacvičily choreografky Lenka Homolová a Eva Zetová. Poprvé se na začátku programu tančila Dožínková scéna, kterou nacvičili choreografové Míla Brtník starší a Maruška Bušová. Jako hosté vystoupily soubor Radhošť z České republiky, chorvatské soubory ze Sisku, Bjelovaru, Vrbovce a Daruvaru, Slováci z Našického Markovce, Maďaři z Nového Gradce a Ukrajinci ze Slavonského Brodu.
14. daruvarské Dožínky
Čtrnácté daruvarské Dožínkové slavnosti 22. a 23. července 2000 byly jediné, které svou přítomností poctil prezident státu. Chvíli se zdálo, že by prezidenti mohli být dva, protože český prezident Václav Havel byl v té době v Chorvatsku na dovolené, nestalo se však. Prezident Chorvatska Stjepan Mesić byl přítomen na sobotní dožínkové akademii, která byla celá ve znamení písní, které mezi krajany shromáždil Miroslav Císař. V rámci dožínkových slavností se i tentokrát konala výtvarná výstava a kulatý stůl na zemědělské téma, tentokrát za přítomnosti ministra zemědělství. Velmi propracovaná byla propagace Dožínek, vyšel první svazek Písniček Čechů v Chorvatsku a barevná publikace o Češích v Chorvatsku. V programu vystoupily České besedy Bjeliševec, Bjelovar, Brestov, Daruvar, Dežanovec, Dolany, Dolní Střežany, Hercegovec, Jazvenik, Kaptol, Končenice, Lipovec, Mezurač, Rijeka, Slavonský Brod, Záhřeb, v průvodu byly ještě Besedy Holubňák, Horní Daruvar, Ivanovo Selo, Prekopakra, Nová Hradiška a Velké Zdence. Hosty Dožínek byly folklorní soubor Kvítek z Hradce Králové, dechovka Valanka z Dobrušky, SKOS Ľudovít Štúr z Iloku a HKUD Hrvatska gruda z Dežanovce.
15. daruvarské Dožínky
Patnácté daruvarské Dožínkové slavnosti proběhly 20. a 21. července 2002 a opět přinesly několik novinek. V sobotu dopoledne na náměstí vystoupil folklorní soubor Vysočan z Hlinska, a pravé terno byl večerní folklorní program na daruvarském náměstí místo obvyklé akademie. Novinkou byly krásné dožínkové suvenýry z dílny školní zádruhy Sedmikráska a výstava tradičního českého pečiva, která se od té chvíle stala trvalou náplní Dožínek. Nechyběla výtvarná výstava ani křest nové knihy. Vystoupily folklorní soubory Českých besed Bjeliševec, Bjelovar, Brestov, Daruvar, Dolany, Hercegovec, Ivanovo Selo, Jazvenik, Kaptol, Končenice, Lipovec, Mezurač, Rijeka, Slavonský Brod, Tréglava, Velké a Malé Zdence, Záhřeb a hosté soubor Sv. Juraj z Dugé Resy a Vysočan z Hlinska.
16. daruvarské Dožínky
V roce 2007 oslavila Česká beseda Daruvar 100. výročí svého založení, a do rámce těchto oslav byly zařazeny i Dožínky, které se konaly příštího roku, 19. a 20. července 2008. Byly to šestnácté daruvarské Dožínky, a opět přinesly řadu novinek. Poprvé se jako pozvání na Dožínky konal Etno den v Ivanově Sele, kde proběhla tisková konference a byly představeny nové webové stránky Svazu, dožínkový plakát a dožínková publikace. Dožínky začaly vítáním hostů na terase Svazu Čechů a udělením uznání a poděkování. Tradičně byly otevřeny dvě výstavy – historická o daruvarských Dožínkách a výstava obrazů, které na prvním výtvarném sympoziu členové Klubu výtvarníků Svazu Čechů věnovali Besedě k narozeninám.
Hlavní dožínkový program, který se konal v sobotu večer, byl dechberoucí: po Dožínkové scéně a několika jednotlivých tancích následovalo mohutné Dožínkové předtančení, pestrý čtyřicetiminutový Jarmark s řemeslnickými tanci a Horácká kola. Doprovázela je dožínková kapela, složená z kapel Holubičky, záhřebského Jetelíčku a souboru Pramínek z Jihlavy. Byl to krásný a mohutný zážitek, o který se postarali choreografové Míla Brtník mladší a Eva Zetová. Nedělní program byl rovněž netradiční. Po dožínkovém průvodu, ve kterém bylo třináct set účastníků z 26 krajanských spolků a hostů (Pramínek z Jihlavy, slovenský soubor Lipa z Lipovlan a chorvatský Lahor z Daruvaru) zůstaly alegorické vozy stát jako svérázná výstava na otevřeném. Odpoledne probíhaly programy na třech místech – v lázeňském parku, na náměstí a na školním hřišti. Účinkovaly nejen folklorní, ale i pěvecké a hudební skupiny. Zvlášť náročné pro pořadatele bylo zajistit technické zázemí – osvětlení a ozvučení. Novinkou Dožínek byl také Staročeský jarmark, na kterém krajanské spolky vystavily starožitnosti a nabízely tradiční pečivo a suvenýry, a který se od té doby stal tradičním prvkem každých Dožínek (místo dřívějších výstav tradičního pečiva). Patronem bylo Ministerstvo turismu, Rada pro národnostní menšiny, město Daruvar a županské Turistické sdružení. Mezi hosty byla početná delegace Stálé komise Senátu Parlamentu ČR a Československého ústavu zahraničního a velvyslanec Karel Kühnl. Zájem o ně projevil nebývalý počet informačních prostředků.
17. daruvarské Dožínky
Sedmnácté daruvarské Dožínky 17. a 18. července 2010 byly věnovány 85. výročí prvních Dožínkových slavností a jejich záštitu přijal prezident republiky Ivo Josipović. Program Dožínek byl stejný jako o dva roky před tím, obohacený o kulatý stůl se zemědělskou tematikou – Zemědělství a Evropská unie, kterého se zúčastnila řada odborníků a politických představitelů z Chorvatska i České republiky. Otevřeny byly opět dvě výstavy – etnografická výstava a výstava krajanské malířky Míry Borošové. Slavnostní sobotní program zahájila Holubička Dožínkovou scénou, následovala samostatná vystoupení všech českých besed a společný tanec – předtančení, v němž vystoupily jeden až tři páry z třinácti besed (Daruvar, Bjelovar, Záhřeb, Končenice, Ivanovo Selo, Kaptol, Jazvenik, Tréglava, Dolany, Brestov, Mezurač, Prekopakra, Lipovec, Zdence) a soubor Pramínek z Jihlavy, celkem kolem stovky tanečníků. Závěrečná Horácká kola tančily všechny soubory. Příprava folklorního programu trvala čtyři měsíce, a kromě Míly Brtníka mladšího a jeho spolupracovníků z Pramínku ho s folklorními soubory připravovali také tanečníci Holubičky. V dožínkovém průvodu účinkovalo 29 krajanských spolků (mezi alegorickými vozy poprvé i Česká beseda Šibovec) a jako hosté Městská železničářská hudba ze Sisku, Seljačka sloga Buševac, Pramínek z Jihlavy (ČR) a srbská Prosvjeta Daruvar. Staročeský jarmark na daruvarském náměstí trval po celý den a vystřídalo se na něm patnáct Besed. Odpoledne se opět konaly tři folklorní programy – v parku, na náměstí a na školním hřišti. Po oba večery se konala také lidová veselice.
18. daruvarské Dožínky
Ještě jedny Dožínkové slavnosti, své osmnácté, uspořádala Česká beseda Daruvar. Konaly se poněkud neobvykle v pátek a sobotu 10. a 11. července 2015 a byly věnovány 90. výročí prvních Dožínek. Patronem bylo tentokrát Ministerstvo kultury RCH. Slavnost opět začala otevřením výstav, z nichž první byla věnována informacím o všech dosavadních Dožínkách, a druhá představila díla krajanských výtvarníků z Klubu KV Svazu Čechů. Následoval večerní program v Českém národním domě – velice zdařilé hudebně-divadelní pásmo Žně, v němž kromě tanečníků, hudebníků a zpěváků účinkovali také divadelníci. V druhé části večera vystoupil folklorní soubor Lučina z Brna s pásmem tanců z Kyjovska. Staročeský jarmark se poprvé konal v zámeckém parku, doprovázel ho promenádní koncert krajanských dechovek. Dožínkový průvod se tentokrát obešel bez alegorických vozů. Program na stadionu Sokol zahájila Holubička Dožínkovou scénou, následovaly jednotlivé tance tanečních skupin českých besed Rijeka, Kaptol, Ivanovo Selo, Hercegovec, Sisak, Slavonský Brod, Mezurač, Dolany, Daruvarský Brestov, Tréglava, Bjelovar, Končenice, Záhřeb, Velké a Malé Zdence a hostující skupiny Lučina z Brna. Pak nastoupilo přes sedmdesát tanečníků z Bjelovaru Daruvaru, Končenic, Prekopakry, Tréglavy, Zdenců a Jihlavy, kteří zatančili takzvané Finále, nejpůsobivější bod programu. Program končil Horáckými koly, která tančili všichni účastníci. Choreografii společného tance udělal Míla Brtník, který se spolupracovníky ze souboru Pramínek z Jihlavy a daruvarské Holubičky pomohl i při nácviku. O hudební doprovod se postarala kapela Holubičky pod vedením Jaroslava Klubíčka za pomoci hudební kapely Pramínku. V září se pak jako obvykle konaly dožínkové dozvuky, kde bylo poděkováno pořadatelům, účinkujícím a sponzorům.
V Daruvaru se Dožínky konaly obvykle k výročí samotné Besedy, anebo tehdy, když šlo o jubileum samotných Dožínek. Tak tomu mělo být i letos, kdy se naplnilo 95 let od prvních Dožínek v roce 1925. Měly to být devatenácté daruvarské Dožínky. Kdybychom spočítali všechny dožínkové slavnosti, celomenšinové i malé, okrskové, dopočítali bychom se úctyhodného čísla – 60. Téměř jedna třetina z nich se konala v Daruvaru, středisku české menšiny. Text Libuše Stráníková, foto archiv

Read 49 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 42 2020

V Jednotě číslo 42, která vychází 24. října 2020, čtěte:
- Ve Virovitici se konaly Dozvuky 18. jarních tonů Jana Vlašimského
- Školní rada jednala o přizpůsobování výuky krizovým opatřením
- Světová výstava děl Alfonsa Muchy
- Představujeme Bruna Táborského z Daruvaru
- Do Jazveniku za vedoucí taneční skupiny Vlastou Kokićovou
- Kamencové jezero – světová rarita
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi