Situace na jadranském pobřeží

V ČERVNU TURISTŮ MÁLO, V SRPNU NÁVAL
Nedávno jsem se vrátila z Jadranu, a proto vás mohu zasypat čerstvými informacemi. Pláže, které byly v červnu poloprázdné, byly nyní v srpnu nacpané – korona nekorona (všichni bez roušek). Jen od 1. do 15. srpna byly na Jadranu skoro 2 milióny turistů, což je 70 % výsledků turistické sezony loňského roku.

Někteří lidé respektují opatření, která mají zamezit šíření koronaviru a na pláži dodržují dvoumetrovou distanci, většina ale ne. Situace se ve srovnání s červnem o dost změnila. V kampech převažovaly obytné vozy a přívěsy, ale zdálo se mi, že lidé nejvíc vyhledávají apartmány, kde jsou více chráněni než třeba v kampech. Velký zájem byl o moderně vybavené chatičky. Sem tam se objevili i turisté se stany. Všechny atrakce od tobogánu až k pouťovým kolotočům a nafukovacím skluzavkám byly v provozu, na začátku sezóny tu bylo pusto. Lety balónem, ježdění na skútrech a na nafukovacím banánu se v srpnu odvíjelo tak jako v jiných letech, a i letos bylo zaznamenáno pár tragédií, způsobených nepozorností a nedodržováním předpisů.
Některé z hotelů byly zavřené, stejně jako na začátku sezóny, jiné byly ale pro zvýšený zájem v srpnu zprovozněny. Letos se bojovalo o každého hosta. Volných apartmánů je ale pořád dostatek, přestože sezona je už skoro u konce. Takže, kdo chce, nemusí se bát, že by neměl kde přespat, místa jsou i v hostelech a kampech. Na Zadarsku bylo nejvíce Chorvatů, Němců, Čechů, ale co mě překvapilo, mnoho Poláků. Podle údajů Chorvatského turistického sdružení jsou v současnosti na dovolené u Jadranu skoro dva milióny hostů, v červnu jich bylo 300 tisíc, tedy třikrát méně než ve stejném období vloni. Srpen byl ve srovnání s měsíci před tím pravé turistické boom.
Podle toho, co jsem měla možnost vidět – nejvíce bylo jachtařů. Samozřejmě, že ani mezi nimi nechyběli Češi, kteří rozhodně nepatří mezi vysmívané „paštikáře“. Pro Čechy je specifické, že prozkoumají kdeco, a objeví i ten nejzapadlejší koutek na Jadranu, od zátok až po rozvaliny a vyhlídky. Práci tedy měla i horská záchranná služba. V zotavovně končenické, daruvarské a dežanovecké školy ve Tkonu bylo hostů málo. V areálu se má stavět nový komplex – vzdělávací středisko.
ROUŠKY V RESTAURACÍCH
Situace v restauracích a hospodách je různá. Většinou bylo plno, jinde ale ani živáčka, nebo bylo zavřeno. Provoz v ulicích byl v srpnu silný, na rozdíl od června. Zájezdy loděmi byly na konci června organizované jen jednou týdně, cena byla stejná jako vloni, v srpnu to bylo častěji a ceny byly vyšší.
POVINNÉ ROUŠKY VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ
Trajekty pluly normálně, přizpůsobovaly se náporu turistů, stejně jako autobusy, kde je kvůli zhoršené koronavirové situaci povinné nosit roušky. To ale někteří nerespektovali, stejně jako na trajektech.
BEZ ZÁBAVY
Koronavirové období na pobřeží Jadranu se vyznačovalo večery se skromnou zábavou (bez tančení, jen poslech muziky), s minimem kulturních programů, průvodů. Když ale do kempu zavítají Češi, o zábavu je postaráno, sami si zahrají a zazpívají. Jim korona nemůže zabránit v tom, aby se cítili dobře.
KOMÁŘI SE KORONY NEZALEKLI
Menší koncentrace lidí v moři se v červnu odrazila na větším výskytu mořských ježovek a drobných živočichů od rybiček, raků až po sasanky a podivné černé dráčky s křídly, ale to se v srpnu změnilo. V Dubrovníku byl zpozorován i žralok a moře tam bylo znečištěno kanalizací. Samozřejmě ani komáři se koronaviru nezalekli, stejně jako zmije.
CENY
Co se týče cen – cena ubytování v apartmánech v červnu klesla – pohybovala od 140 do 220 kun na osobu, ale v srpnu byla vyšší. Zdá se mi, že vše ostatní bylo dražší (zmrzlina 10 až 14 kun kopeček, pizza 50 až 60 kun, palačinka 15 až 35 kun). Také na tržnicích byly ceny vyšší než v obchodních centrech (broskve na trhu 20 kun za kilogram, v obchodním centru 12 kn/kg).
VŠUDE SE STAVÍ
Všimla jsem si, že všude se něco staví, dostavuje, betonuje... To se ale podle názoru turistů mělo udělat před sezónou…
AUTOBUSEM, VLAKEM NEBO LETADLEM ČI AUTEM
To je dilema. Rozhodla jsem se pro cestu autobusem. Jezdí ale jen některé linky. Překvapilo mě, že ačkoliv autobus by měl být jen z poloviny plný, ten náš praskal ve švech i při mé červnové i srpnové cestě. Cesta vlakem, to už je něco jiného – je tam více místa, vlaky na sebe většinou navazují. Nevýhodou ale je, že cesta trvá déle než autobusem a jízdenka je dražší. Vlaky jsou čisté, jízdy z Daruvaru do Banovy Jarugy využívá málo cestujících, ale dál, směrem k Záhřebu, je o vlaky větší zájem. Co se týče trajektu, vydávají se i zpáteční jízdenky, ty se ale nevydávají v autobusech na krátkých relacích.
VELKÝ ZÁJEM ČECHŮ O VLAK Z PRAHY DO RIJEKY
O vlak soukromého dopravce RegioJet byl enormní zájem, a to hlavně kvůli nízké ceně jízdenky od 590 korun za místa k sezení až do 790 korun v lůžkovém kupé (asi 168 až 225 kun). Jízdenky byly vyprodané na celou sezónu. Prvního spojení na Jadran využilo 500 Čechů a do Prahy se za nízkou cenu svezlo i několik set Chorvatů. Vlak jezdí od 11. července do 5. září každodenně. Od 10. června bylo do Splitu vypraveno i první letadlo, v červenci i do Zadru a ostatních velkých měst.
ŠKŮDCI ZNIČILI PALMY
Všimla jsem si, že přímořská městečka zůstala bez vzrostlých palem, které byly jejich okrasou. Napadli je škůdci (crvena palmina pipa a palmin drvotoč), kteří způsobili jejich odumírání. Co se týče rostlin, nejen pro střední Dalmácii je typická bugenvilea, oleandry a kapary, tyto rostliny právě kvetly. Fíkovníky (smokvoně) byly obaleny dozrávajícími plody, stejně jako mandlovníky, jejichž plody už jsou sklizeny. Takový je obrázek současné turistické situace u jadranského moře z mého pohledu. A vy si udělejte vlastní, až se tam vydáte. Text a foto A. Raisová

Read 14 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 37 2020

V Jednotě číslo 37, která vychází 19. září 2020, čtěte:
- Představitelé české komunity na konferenci o postavení maďarské menšiny
- Den české kultury v Lipovlanech
- Dar rodiny Stahuljakovy Městskému muzeu Bjelovar
- Zemřel veliký český režisér Jiří Menzel
- Představujeme Alici Skenderovou z Garešnice
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi