Dušan Karpatský známý i neznámý

VÝSTAVA V ZÁHŘEBSKÉ NÁRODNÍ A UNIVERZITNÍ KNIHOVNĚ
V atriu Národní a univerzitní knihovny NSK v Záhřebu probíhá od 31. srpna do 20. září výstava Dušan Karpatský (1935–2017) známý i neznámý. Organizují ji společně Chorvatsko-česká společnost, Národní a univerzitní knihovna a pražská firma For Prague, za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky a Ministerstva kultury a médií Republiky Chorvatska.

Autorem výstavy je vydavatel a publicista z Prahy Andreja Stojković, dlouholetý přítel a spolupracovník Dušana Karpatského, který po jeho smrti převzal péči o jeho pozůstalost. Výstava přináší náhled na život a tvorbu nejznámějšího českého kroatisty a největšího popularizátora chorvatské kultury v Česku po téměř 60 let jeho působení jako překladatele, kunsthistorika a redaktora. Vystavena jsou jeho autorská vydání z oblasti lexikografie, dějin a teorie literatury, významnější překlady chorvatských autorů do češtiny, časopisy, které redigoval, jakož i početné fotografie, listy uznání a ceny, plakáty, rukopisy, dokumenty, výstřižky z novin, dopisy a osobní předměty.
Slavnostní zahájení výstavy proběhlo 31. srpna. Přes epidemiologická opatření kvůli pandemii koronaviru se ho zúčastnilo více než 50 osob, převážně přátel a ctitelů Dušana Karpatského. Hlavní ředitelka NSK Ivanka Stričevićová uvedla, že v Záhřebu není lepšího místa, kde by se vzdal hold tomuto mimořádně přičinlivému intelektuálovi, který měl dvě vlasti, Česko a Chorvatsko, a který na jejich kulturním propojování vytrvale pracoval celý svůj pracovní věk. „Právě zde, v knihovně NSK v Záhřebu instaloval výstavu 500 let chorvatské literatury v Česku. O několik let později, v roce 2005, se zasloužil o představení přetisku Sedmijazyčného slovníku českého benediktina Petra Lodereckera,“ připomněla I. Stričevićová.
Předseda Chorvatsko-české společnosti Marijan Lipovac řekl, že Karpatský byl mimořádnou osobností v téměř tisíciletých dějinách chorvatsko-českých styků, protože nikdo předtím nevěnoval téměř 60 let propojování našich národů a kultur s takovou energií a nadšením, nikdo předtím nepřeložil tolik děl chorvatských spisovatelů do češtiny, a navíc uskutečnil důležité kulturní projekty, jako Karpatský. „Karpatského nelze klasifikovat jako pouhého překladatele, člověka, který překládá díla z cizího jazyka do svého vlastního, protože jeho překlady a další podniky mají širší a dalekosáhlejší význam. Snažil se nabídnout Čechům to nejlepší z chorvatské literatury a nám Chorvatům pomáhal, abychom si lépe uvědomili některé ze základních determinant své identity, zejména středoevropskou, o které mezi ostatním svědčí dlouhé a intenzivní styky s Čechy, které mnohonásobně obohacují a zušlechťují oba národy. Díky Karpatskému dnes Češi vědí více o Chorvatech a Chorvaté o Češích, ale také o sobě samých,“ podotkl Lipovac. Dodal, že význam Dušana Karpatského přesahuje oblast chorvatsko-českých vztahů, protože neexistuje žádný jiný cizinec, který jako jednotlivec tolik udělal pro chorvatskou kulturu jako on. Navíc je jen málo cizinců, kterým se podařilo nejen naučit se tak dobře chorvatskému jazyku, ale také pochopit chorvatský duch a mentalitu, historická traumata a současné problémy. Lipovac vzkázal, že by vzpomínku na Karpatského bylo vhodné institucionalizovat, například zavedením ceny pro překladatele chorvatské literatury do jiných jazyků, která by nesla jeho jméno, jakož i pojmenování jedné ze záhřebských ulic jeho jménem.
Dlouholetý přítel Dušana Karpatského Zlatko Šešelj řekl, že je výstava v knihovně NSK jistým putováním v čase a památníkem tohoto „člověka mimo rámec“. „Dušan bude žít tak dlouho, dokud v nás budou žít vzpomínky na něj a nakolik je budeme schopni předat dále,“ uvedl Šešelj. Jako důležitou vlastnost Karpatského vyzvedl jeho vysokou pracovní kázeň. Prof. dr. Dubravka Sesarová zavzpomínala na Karpatského jako lektora na Katedře českého jazyka a literatury Filozofické fakulty v Záhřebu v době, kdy kamarádil s tehdejšími velikány chorvatské literatury, jako byli Miroslav Krleža a Marijan Matković, a vyjímal se vynikajícím ovládáním chorvatského jazyka a jeho nuancí. „Vše, co dělal, dělal rád, a to je v životě obrovské štěstí. Už jen za svou antologii chorvatské poezie v češtině si zasloužil nejen ulici, ale i pomník,“ řekla Dubravka Sesarová.
Státní tajemník v Ministerstvu kultury a médií Ivica Poljičak uvedl, že byl Karpatský oblíbeným profesorem a mentorem, osvědčeným přítelem Chorvatska, ale v první řadě to byl skromný a hodný člověk. „Jsme šťastní a hrdí, že v něm Chorvatsko mělo prvotřídního kulturního ambasadora, který vybudoval most mezi dvěma národy, a svým obrovským opusem otevřel mnohé cesty pro nové generace, které budou číst chorvatskou literaturu a v ní rozpoznávat univerzální hodnoty,“ dodal Poljičak.
Videozáznamem se k přítomným obrátil Jiří Kuděla, někdejší český velvyslanec v Chorvatsku a BaH, v současnosti generální konzul v Milánu. „Náš Dušan byl veliký překladatel, vynikající znalec české literatury a jiných literatur, veliký přítel jihoslovanských národů, ale především úplně normální, slušný a milý člověk. Byl člověkem, který polemizoval, ale nikdy příliš nemudroval. Mne a stovky dalších lidí donutil ke čtení chorvatské a dalších jihoslovanských literatur, a s velkým zápalem pro pravdu a spravedlnost poučoval českou veřejnost o tom, co se odehrává na území bývalé Jugoslávie, čímž získal mnohé, i samého prezidenta Václava Havla. Jeho úloha v Československu a Česku byla velmi podstatná a doposud nebyla správně vyhodnocena,“ řekl Kuděla.
Na vernisáži zazněla nahrávka písně Barbara v podání Zvonka Špišiće na verše Ivana Slamniga, kterou Karpatský přeložil do češtiny. Herec Goran Matović přečetl výběr z dopisů Miroslava Krleži Dušanu Karpatskému.
Vernisáže se mezi jinými zúčastnili zástupce českého velvyslance v Chorvatsku Slavomír Goga, bjelovarsko-bilogorská místožupanka Táňa Novotná Golubićová a zvláštní poradce pro kulturu prezidenta Republiky Chorvatska Zdravko Zima.
Dušan Karpatský uveřejnil kolem sedmdesáti překladů děl chorvatských autorů, mezi kterými je sbírka děl Miroslava Krleži v češtině, nejdříve v devíti svazcích v období let od 1965 do 2000 a dalších sedm v roce 2013. V šesti svazcích uveřejnil sebraná díla Ivo Andriće. V Záhřebu uveřejnil Zlatou knihu české poezie (Zlatna knjiga češkog pjesništva), v Praze českou antologii chorvatské poezie Koráb korálový. V průběhu domovinské války svým angažováním z pozice intelektuála a humanisty šířil pravdu o strádání Chorvatska a BaH kvůli srbské agresi a pořádal kulturní akce chorvatských spisovatelů a intelektuálů v Praze.
Byl korespondenčním členem HAZU, spolupracovníkem mnoha chorvatských kulturních institucí a nositelem řady chorvatských uznání, mezi nimiž je i Řád Danice chorvatské s vyobrazením Marka Maruliće Cena podniku Ina za propagaci chorvatské kultury ve světě. Byl i prvním laureátem Ceny Ljudevit Jonke Matice chorvatské za mimořádné výsledky při propagaci chorvatského jazyka a literatury ve světě a Ceny Marija a Stjepan Radić Chorvatsko-české společnosti.
Výstava Dušan Karpatský (1935–2017), známý i neznámý byla původně instalována v Národní knihovně České republiky v Klementinu v Praze od 31. ledna do 16. března 2019. Poté hostovala v Pule v rámci akce
Sa(n)jam knjige u Istri a ve Státním archivu v Rijece. Po Záhřebu je v plánu instalace výstavy v Bjelovaru a v Daruvaru a později také v Sarajevu, Podgorici a Bělehradě.  Text a foto Marijan Lipovac, přel. žp

Read 7 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 37 2020

V Jednotě číslo 37, která vychází 19. září 2020, čtěte:
- Představitelé české komunity na konferenci o postavení maďarské menšiny
- Den české kultury v Lipovlanech
- Dar rodiny Stahuljakovy Městskému muzeu Bjelovar
- Zemřel veliký český režisér Jiří Menzel
- Představujeme Alici Skenderovou z Garešnice
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi