Komenský – zamračený učitel s bradkou?

OSLAVY VÝROČÍ V DOBĚ KORONAVIROVÉ
Každého Čecha již od nejútlejšího věku provází náš Učitel – náš Jan Amos Komenský, familiárně nazývaný Ámos. Není to ale jen náš Učitel, je to Učitel národů, který ve své době v několika zemích provedl reformu školství, napsal mnoho převratných a přelomových pedagogických děl, učebnic a slovníků. Komenský se stal neotřesitelným mezníkem pedagogiky. Jako filozof a myslitel napsal řadu filozofických děl a děl přispívajících k nápravě lidské společnosti.

Z jeho díla čerpá moderní pedagogika a všichni, kteří chtějí přispět k „nápravě věcí lidských“. Jeho vliv i v současnosti dalece přesahuje hranice českých zemí. V české anketě Největší Čech, kde se volila největší osobnost našich dějin i současnosti, se Komenský umístil na čtvrté příčce.
350. výročí úmrtí Komenského si připomeneme již brzy, a to 15. listopadu. Oslavy 430. výročí jeho narození proběhnou na Den učitelů v roce 2022. V den, který se stal morálním oceněním práce učitelů, se již tradičně udílí cena Zlatý Ámos, jež se na základě ankety udílí nejoblíbenějšímu učiteli v České republice. Tento den také české Ministerstvo školství uděluje Plakety Jana Amose Komenského pro nejlepší učitele.
Oslavy výročí Jana Amose Komenského vypukly v České republice již minulý rok. V září loňského roku byly v Pantheonu Národního muzea v Praze zahájeny Národní oslavy výročí J. A. Komenského, tříletý mezinárodní projekt. Ve slavnostním programu mimo jiné zazněla zdravice potomka J. A. Komenského pana Jana Kallika, který žije v Kalifornii.
Z přehršle projektů a akcí, jejichž cílem je připomenout Komenského, vybírám historický dokumentární film, tzv. dokudrama, o Komenského životě s názvem Jako letní sníh, který bude mít v České republice premiéru v kinech na konci listopadu a televizní premiéru v prosinci. Podle Komenského nejznámějšího díla Labyrint světa a ráj srdce vzniká animovaný seriál, jenž dabují Oldřich Kaiser a Jiří Lábus. Na různých místech probíhají výstavy, v divadlech, knihovnách a na nejrůznějších místech se čte Komenský, připravuje se nová turistická stezka připomínající Komenského…
Do všech naplánovaných projektů ovšem zasáhla letošní pandemie koronaviru a některé aktivity přerušila. Organizátoři se museli přizpůsobit situaci a zaměřili se na online vysílání. Na You Tube máme kupříkladu možnost zhlédnout sedmidílný seriál pro mládež na téma Svět, který má budoucnost s youtuberem Petrem Kadlecem. Ty, kteří dávají přednost serióznějšímu přístupu, by mohl oslovit komeniolog docent Jan Hábl v devítidílném seriálu Živě s Komenským.
Protože jsme my vyslaní učitelé také nazýváni učiteli národa (třídílný dokumentární film o vyslaných učitelích českého jazyka v zahraničí v České televizi), rozhodla jsem se v období letních prázdnin navštívit místo spojené s Komenským, poznat jej důvěrněji a popřemýšlet o tom, co mi tento člověk 17. století dává.
Připevnila jsem své kolo na nosič auta, sbalila batoh a hurá do Brandýsa nad Orlicí na Orlickoústecko. Toto malebné městečko se totiž v 17. století stalo na více než tři roky útočištěm Jana Amose, který tu zanechal mnoho stop.
Do Brandýsa se Komenský dostal v roce 1622, když byl nucen pro svou protestantskou víru opustit Fulnek, kde zanechal manželku se dvěma dětmi, o kterých se později dozvěděl, že podlehli morové epidemii. V té době panství vlastnil Karel Starší z Žerotína, který poskytl útočiště kněžím Jednoty bratrské, jenž byli pronásledováni katolickou církví.
Celé Orlickoústecko protkaly cyklostezky, takže jestliže jste vyznavači cyklistiky, přijdete si tu na své. Protože se celý život snažím jít po stopách a ve stopách Komenského, rozhodla jsem se, že tentokrát po jeho stopách pojedu a že nejlepší pohled na něj bude ze sedla mého kola. Když jsem přijela na náměstí v Brandýse nad Orlicí, našla jsem radniční budovu, kde je umístěna Pamětní síň J. A. Komenského. Místní učitel v důchodu nás návštěvníky provázel síní a upozorňoval na zajímavé artefakty nebo dokumenty v expozici. Zaujaly mě fotografie potomků Jana Amose, kteří v minulosti Brandýs navštívili, a zajímavá informace našeho průvodce o prstenu s drahým kamenem, který se v rodině Komenských dědí z generace na generaci. V současné době je Komenského prsten v majetku jeho potomka pana Kallika v Kalifornii. Komenský se jako vdovec podruhé oženil v Brandýse nad Orlicí a v Pamětní síni si můžete prohlédnout česky psanou svatební smlouvu, kterou uzavřel s matkou nevěsty Dorotou Cyrillovou. Jako profesorku českého jazyka mě velmi zajímala různá vydání Komenského díla. Mezi vystavenými exempláři jsem nalezla vydání Labyrintu v angličtině, jež vydala v roce 1942 Národní jednota československých protestantů v Chicagu. Komunita Čechů v americkém Chicagu stále žije a co víc, mají svou vlastní českou školu, kde již několik let působí má kolegyně, vyslaná učitelka. Tato kniha byla velmi milým pojítkem s krajany v Chicagu a kolegyní. Do kategorie zázraků se dostalo mé náhodné setkání s mou kolegyní, která působila jako vyslaná učitelka u českých krajanů v Rumunsku. Skutečně jsme si nemohly odpustit, abychom se společně nevyfotografovaly jako učitelky národa před Učitelem národů, naším Ámosem.
Názory historiků na to, kde v Brandýse nad Orlicí Komenský bydlel, se různí. Nejvíce odborníků se ale shoduje, že to bylo na protějším břehu řeky Tiché Orlice. Vsedla jsem tedy na kolo a ujížděla po cyklostezce na místo, které se nazývá Klopoty. Našla jsem sklípek, kde Jan Amos údajně dopsal Labyrint světa a ráj srdce (1623), a ihned mě rozesmála cedulka na mříži do sklípku, kde nějaký nezbeda napsal větu „Zde byl vězněn“. Vedle sklípku se tyčí památník s šestnáct metrů vysokým obeliskem. Jde o úplně první pomník, jenž byl v českých zemích věnovaný Janu Amosi Komenskému. Na jeho stavbu se konala celonárodní sbírka, která začala v roce, kdy začala sbírka na stavbu Národního divadla v Praze. Odhalen byl v roce 1865 před šesti tisíci lidmi. Zpívalo 15 pěveckých sborů a promluvily tu slavné osobnosti, jako například „otec národa“ František Palacký. U tohoto slavného pomníku se během historie uskutečnilo mnoho proslovů učitelů, komeniologů a politiků. Podoba oslav podléhá době, a proto se v současnosti jubilea odhalení pomníku připomínají videomappingem a monologem pomníku.
Komenský se svým dílem Labyrint světa a ráj srdce stal inspirací pro zřízení přírodního labyrintu naproti pomníku. Vysázené habry vykreslují zeměkouli, která je členěna rovnoběžkami, jež znesnadňují cestu do středu.
Komenský žil v době třicetileté války, v době, kdy se mezi lidmi šířila morová nákaza. Musel se vyrovnat se smrtí dvou synků a dvou manželek. Navzdory těžkým okolnostem doby, pronásledování katolickou církví, před níž se musel skrývat, vyhnanství ze své vlasti a ztrátě svých nejbližších nezahořkl a uchoval si naději, že lidskost ještě není docela ztracena.
Když jsem v době koronaviru na břehu Tiché Orlice rozjímala o životě Komenského a jeho odkazu, vzpomněla jsem si na to, jak Komenský ve své době přemýšlel, jak naučit každého člověka, aby znal dobré, chtěl dobré a konal dobré, i když se nikdo nedívá. Celoživotním snem Komenského byla náprava lidské společnosti. Jeho filozofické dílo Obecná porada o nápravě věcí lidských, jež Komenský považoval za zásadní pro celý svět, obsahuje celou řadu „návodů a doporučení“, jak zlepšit společnost.
Ano, když se rozhlédneme kolem sebe, přečteme si noviny, slyšíme zprávy v televizi, vidíme, že je cosi v nepořádku a že je co napravovat. Náš svět je světem špatných zpráv. Komenského myšlenky jsou ale pro nás všechny velkou inspirací, jak uvést do praxe dobré zprávy.
Jeho dílo Obecná porada o nápravě věcí lidských je nedokončené. Je to možná dobře, neboť nám tím Komenský otevírá dveře, abychom v jeho díle pokračovali. Lidskost ještě není docela ztracena.
Text Bohdana Pěva Šolcová, foto osobní archiv a internet

Read 20 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 42 2020

V Jednotě číslo 42, která vychází 24. října 2020, čtěte:
- Ve Virovitici se konaly Dozvuky 18. jarních tonů Jana Vlašimského
- Školní rada jednala o přizpůsobování výuky krizovým opatřením
- Světová výstava děl Alfonsa Muchy
- Představujeme Bruna Táborského z Daruvaru
- Do Jazveniku za vedoucí taneční skupiny Vlastou Kokićovou
- Kamencové jezero – světová rarita
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi