S ovocnářem Zdravkem Jančekem z Dežanovce

  • Posted on:  středa, 26 květen 2021 00:00

LETOŠNÍ ÚRODU OVOCE POŠKODIL JARNÍ MRÁZ
„Sad dobře kvetl, ale v dubnu přišly mrazy, které se podepsaly na letošní úrodě ovoce. Květy, zvlášť v dolní části stromů, jsou u některých druhů spálené, během vegetace odpadnou. Největší ztráty budeme mít letos na slivoních, broskvích, hruškách a třešních,“ řekl Zdravko Janček z Dežanovce (65), který patří, stejně jako rodina Havelkových-Zounarových a Irićových z Daruvaru, k největším pěstitelům ovoce v kraji.

Z. Janček je držitelem uznání Vzorný pěstitel ovoce, které získal v roce 2018 na 13. vědecko-odborném školení ovocnářů v Daruvaru.
Mrazovou vlnu nejlépe přežily jabloně, které jsou hlavním ovocným druhem na rodinném hospodářství pana Zdravka. „Jabloně mrazu utekly. Kvetou až později než výše uvedené druhy,“ vysvětlil pěstitel a dodal, že na pozdních odrůdách není po poškození ani památka. „Škody z mrazu lze posoudit později, asi po 10 dnech, kdy zčernají vnitřky květů, a i zárodcích plodů jsou nekrózy,“ dozvěděli jsme se. Jarní mrazíky, které jsou v Bjelovarsko-bilogorském kraji v dubnu a v květnu skoro pravidlem, zničily úrodu ovoce i v letech předešlých.

NEJVĚTŠÍ ŠKODY NA SLIVONÍCH, BROSKVONÍCH A TŘEŠNÍCH
„Mráz nejvíce uškodil slivoním, a to na 100 %, broskvoně a třešně na 70 %, hrušně na 40 % a jabloně na necelých 20 %. Jsou ale odrůdy, kde jsou škody nepatrné, proto je jich dobré mít v sadě několik,“ řekl nám majitel rodinného hospodářství Z. Janček. Ze sliv odrůdy Bistrica nebudeme mít letos žádnou úrodu. U hrušní nejvíc zmrzla dolní část, horní se drží dobře.“ A ceny? „Počítám, že cena zůstane stejná jako loni, a to bez ohledu na vzrůstající ceny hnojiv, postřiků a paliv.“

BOJ PROTI MRAZU BEZ ÚČINKU
„Letos jsem sad před mrazy nechránil. Před patnácti lety jsem se pokoušel zachránit úrodu nejen pálením ohňů v řádcích. Teplo ale odcházelo nahoru a nešířilo se sadem. Doporučuje se, že by ohně měly být rozmístěny na vzdálenosti deseti metrů, měl by se použít materiál jako třeba piliny nebo kukuřičné palice bez zrna. Pálit ohně se doporučuje 4 až 5 hodin. Dým by měl během svítání, kdy se teplota spouští pod 0 °C stromky ochránit, ale my jsme se o tom nepřesvědčili. Na ovocné stromky jsem zkoušel aplikovat i umělý déšť, který se považuje za nejjistější způsob, jak je ochránit před mrazem, ale nebyl jsem spokojen. Traktorový postřikovač mi namrzl, takže ho už nepoužívám. Tento způsob ochrany sadu může zvýšit teplotu v sadě o jeden až dva stupně (letos bylo naštěstí jen -2 °C). Nevýhodou systému ale je, že se spotřebuje ohromné množství vody, asi 100 kubíků za hodinu a postřikovat musíte aspoň 10 hodin denně. Kdyby bylo kolem -5 °C, stromky by nic nezachránilo. Při ochraně sadu se mohou použít i postřiky aminokyselinami a stimulátory růstu nebo stroj tzv. „lovec na mráz“. Nic z toho ale nepoužívám,“ uvedl dežanovecký pěstitel.

ODŠKODNÉ OD POJIŠŤOVEN MIZERNÉ
„Proti škodám způsobeným mrazem jsme byli pojištěni před dvěma roky, ale pojišťovny, bohužel, berou v úvahu jen škody z mrazu po 15. dubnu a letos byl mráz o pár dní dříve. Pojišťovny vyplácejí nízké odškodné, kvůli tomu jsem letos ani nehlásil, že nějaké škody mám. Stalo se mi totiž, že za škody v sadě, který byl poškozen na 80 %, mi pojišťovny uznaly jen 40 % škody. V současnosti přesto hledám cesty, jak sad zabezpečit, proto jednám s pojišťovnou Adriatic, se kterou bych chtěl domluvit výhodnější podmínky pojištění sadu, a to nejen před mrazem, ale i krupobitím, tak uvidíme. Pojištění mého sadu stojí 250 tisíc kun.

ZE DVOU HEKTARŮ PŘED VÍCE NEŽ DVACETI LETY MÁM NYNÍ 5,5 HEKTARU
„První ovocné stromky jsem začal vysazovat v roce 1998, tedy před 23 lety, kdy jsem se rozhodl zabývat se ovocnářstvím profesionálně. V tom roce jsem vysázel dva hektary – něco víc než jeden hektar jabloní, zbytek broskvoní a hrušní. Dalších 3,5 hektaru ovocných stromů jsem vysázel v letech 2003 až 2005. Dnes obdělávám celkem 5,5 ha sadu, který mám hned za domem. Převažují v něm jabloně, které pěstuji na 2,75 ha, broskvoně jsou na 1,25 ha, hrušně na jednom 1 ha a zbytek jsou lískové ořechy (lješnjak), slivoně a třešně. Z jabloní mám na plantáži dvě letní odrůdy a desítku zimních, z hrušní dvě rané a sedm zimních odrůd a z broskvoní šest odrůd a pět odrůd nektarinek (varianta broskví).

Z MLÉKÁRNY ZDENKA K VLASTNÍMU OVOCNÉMU SADU
„Mé ovocnářské začátky začaly na pozemcích mých rodičů Stanislavy a Juliuse Jančekových v Dežanovci, pak jsem půdu postupně přikupoval. Mám štěstí, že sad je v kuse a nemusím ztrácet čas přejížděním do jiných částí vsi. Zabývat se ovocnářstvím jsem se rozhodl, protože jsem se domníval, že se vyplácí a hlavně mě to bavilo,“ komentoval pan Zdravko, který po ukončení studia agronomie na vysoké zemědělské škole v Križevcích pracoval 10 let jako technolog v mlékárně Zdenka ve Velkých Zdencích. Pochlubil se, že má česko-maďarsko-německý původ a o českém pověděl: „Moje prababička se do Dežanovce přistěhovala z Čech, ale nevím, z které části.“ Z. Janček rozumí česky, Českou republiku několikrát navštívil a velmi se mu tam líbí. Zvlášť lázně Karlovy Vary a Františkovy Lázně.

KAPACITA MODERNÍCH CHLADÍCÍCH SKLADŮ JE 50 TUN OVOCE
„Do té doby, než jsme vybavili chladící komory, jsme měli problém – ovoce se kazilo a nemohli jsme ho prodávat, kdy jsme chtěli,“ uvedl pan Zdravko. V dnešní době je to nemyslitelné, aby velkopěstitel neměl chladící sklady na ovoce, které mu zajistí několikaměsíční uchování plodů v čerstvém stavu a nepřetržitý prodej v době, kdy je nejvyšší cena. Proto se Z. Janček v roce 2005 rozhodl pořídit si nejdřív jeden moderní chladící sklad na ovoce o kapacitě 2 vagónů, tedy 20 tun a za čtyři roky vznikl i další sklad o kapacitě tří vagónů – 30 tun ovoce. „Na to jsme si s manželkou (už nežije) vzali půjčky z fondu kapitálních vkladů v hodnotě 170 tisíc kun, a to pouze na vybavení chladících komor, protože se nacházejí v budově, kde bydlíme. Nebylo tudíž nutné investovat do stavby. Myslím, že to byla dobrá investice. Chladící komory využívám jen pro své potřeby,“ říká pan Janček a dodává, že v okolí takové zařízení nikdo nemá a že ovoce může skladovat do konce května. „Z jablek se nejdřív kazí odrůda Granny Smith (hnědne dužnina). Broskve v ní skladuji 7 až 10 dní, později ztrácejí vůni a chuť,“ dodal Z. Janček, jehož výpěstky jsou k prodeji jen na daruvarské tržnici a v Dežanovci na č. 63.
Z plánovaných aktivit se tento pěstitel, nyní důchodce, rozhodl renovovat garáž na stroje, kterých má mnoho. „Práce máme od rána do večera, ale bojíme se o ovocnářství v budoucnu. Prodej na tržnici i doma totiž rok od roku klesá a nebýt pravidelných odběratelů jako jsou česká mateřská na základní škola a domov důchodců v Daruvaru, nevím, zdali bychom v ovocnářství pokračovali.“ Text a foto A. Raisová

Zajímavost – Ovoce sklízíme pomocí kengury, tedy vaku, do něhož se vejde 10 kg. Pak z nich ovoce sypeme do bedýnek. Je to lehčí způsob sklizně než z platformy. Většinou sklízíme já a syn. Když je ale úroda velká, tak je nás alespoň šest. Sklizeň jablek probíhá od začátku září do začátku listopadu.

Read 64 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 47 2021

V Jednotě číslo 47, která vychází 27. listopadu 2021, čtěte:
- Virovitická akce Akord podzimu se konala online
- V Garešnici s českou písničkou a divadlem
- Před 60 lety začala působit Pedagogická akademie v Pakraci
- Paprika – zelenina se širokým využitím
- Daruvarský fotograf a malíř Viktor Kluge
- Sto let Svazu Čechů: První žena v čele Svazu
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi