Homebrewing – vaření piva doma

  • Posted on:  středa, 14 duben 2021 00:00

KDE SE PIVO VAŘÍ, TAM SE DOBŘE DAŘÍ
Proč lidé vaří domácí povidla a šťávu, nebo proč pečou domácí chleba a koláče, když už mohou koupit hotové? Prostě proto, že domácí je zdravější, většinou i chutnější, ale pocit, že jsi udělal něco dobrého, je nenahraditelný. Talent vždycky pomůže, ale takové věci chtějí zkušenost a opakování.

Kupříkladu, moje první zapražená polévka byla hustá jako kaše, a tehdy mi babička radila, ať půl vyhodím a přidám vodu. Chyby je třeba brát jako poučení a zkoušet dál. Já na mou první zapraženou polévku pamatuju jako na to, že výsledek mé práce snědla kanalizace. Z názvu článku vám je už jasné, že téma nebude moje vaření ale něco mnohém lahodnější. Co by jiného muže, Čecha, asi napadlo vařit než pivo.
Když jsem se dozvěděl, že v mé blízkosti je několik mužů, kteří doma pivo vaří, napadlo mi o tom napsat. Věděl jsem, že nejlepší informace získám, jestli se procesu zúčastním. Umožnil mi to Luka Syrůček, který se tímto koníčkem zabývá od loňského července.  Vysvětlil mi, že si všechny informace o tom, jak se pivo vaří, vyhledával na internetu. Na internetu dokonce sháněl i suroviny i některou aparaturu. Proces vaření ve fázích trvá pět až sedm hodin. Základem jsou ječmenný slad, voda a na dochucování chmel. Zdá se, že je to jednoduché, když jsou jen tří přísady ale i sladů i chmelů je hodně druhů, a z různých kombinací jsou různé druhy piv. Luka mi dovolil, abych se na slady a chmele, které doma má, podíval a zkusil jejich texturu a vůni.
Do dílny, nebo, jak to u Syrůčků nazývají – „verkštatu“, kde se pivo vařilo, jsem se dostal, když byl postup v plném proudu. Luka a jeho pomocník, žertovně – učedník, tatínek Zdravek, všechno pořádně sterilizovali a slad dali na rmutování. Sledovalo scezování a pak tekutinu, která se jmenuje sladina, dali do kotle. Fázi, než se sladina začala vařit, jmenují bodovar a po zavaření zase chmelovar. Potom se přidává chmel, kdy, záleží na druhu chmelu. Příjemně mě překvapila vůně, která se při tom šířila verkštatem. Dozvěděl jsem se, že se má vařit nejméně hodinu, potom sleduje chlazení. Název sladina úplně odpovídá, je příjemně sladká. Když se vychladí, musí fermentovat čtrnáct dnů. Po fermentaci je to mladé pivo a nalévají ho do láhve, kde má zrát ještě nejméně čtrnáct dnů. Luka, jako moderní domovarník, měl i tu výhodu, že existují počítačové programy, které přesně určí, kdy a kolik čeho přidat. To je malá pomůcka, která v minulosti neexistovala. Kvalita piva přece bude nejvíc záležet na dovednostech toho, kdo vaří. Jsem si jistý, že se tato dovednost každým vařením jen zlepšuje.
Luka mi řekl, že první pivo, které uvařil, mělo podobný osud, jako moje zapraženka z příhody v úvodu článku. Něco podobného, trochu méně tragického, mě pověděl i další pivovarní nadšenec, s kterým jsem si na toto téma povídal – Danko Smola. O svém prvním pivu říká, že s výsledkem nebyl spokojený. Vařením piva se zabývá od ledna roku 2016. Informace, suroviny a nářadí také hledal na internetu. První pokus ho nezklamal natolik, aby se vzdal, a tak pivo stále vaří. Nejčastěji v zimě, když má víc volného času. Kvůli podmínkám vaří převážně piva druhu Ale, konkrétně Ale Amber. Má rád improvizaci a spojování různých druhů chmelu a sladu. To, že se výsledek práce může ochutnat teprve po měsíci, činí jeho koníček ještě zajímavějším. Pověděl mi, že si při minulém vaření otevřel jednu láhev piva, kterou skladoval přesně rok, a že pivo bylo výborné.  
Pro mě jako reportéra jediná nevýhoda celého postupu je, že se pivo nemůže ochutnat hned. S Lukou jsem se ale domluvil, že mě pozve, až se láhve budou otvírat, aby reportáž byla úplná. A tak jsem svou tužku anebo fotoaparát nemusel jako „náhodou“ ve verkštatu zapomenout. Zdá se mi, že to ale nebude moje poslední přítomnost při vaření piva. Oni oba si svůj koníček natolik chválí, že jistě řadu let budou ve vaření piva pokračovat, a i sám jsem při tom informování dostal chuť si to zkusit. A doufám, že možná i někdo z vás, čtenářů.      Text a foto A. Janota

FOTO na facebooku

Read 68 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 37 2021

V Jednotě číslo 37, která vychází 18. září 2021, čtěte:
- Poprvé Dny české kultury v Daruvarském Brestově
- Valná hromada v Šibovci
- Valná hromada a křest ročenky v Daruvaru
- Přátelské posezení v Kaptolu
- Letní škola v Česku žáků šestých tříd českých škol
- Sto let Svazu Čechů: Nové úspěchy a náznaky zlepšení vztahů
- Z dějin Ivanova Sela
- Vzpomínka na básníka a výtvarného kritika Željka Sabola
- Županská přehlídka menšinové tvořivosti v Daruvaru
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi