Na hospodářství Manuely a Darija Lepkových v Dolních Střežanech

  • Posted on:  středa, 14 duben 2021 00:00

V MLÉKAŘSTVÍ POKRAČUJE UŽ TŘETÍ GENERACE
Stejně jako v ostatních vsích i z Dolních Střežan odešlo mnoho mladých, převažuje obyvatelstvo starší. V sousedních Horních Střežanech žije více mladých a dětí, ale mají i více obyvatel než ve Střežanech Dolních. Do Dolních Střežan jsme zajeli na mlékařskou usedlost mladých chovatelů skotu Manuely a Darija Lepkových.

„Chovatelem dojnic se zabýváme už dvacet let,“ řekl Darijo, který pokračuje v rodinné tradici. „Mlékařstvím se zabývali nejen můj děda Venca, ale i můj otec Ivo a nyní i já.“ Jeho rodiče Jarmila (73) a Ivo (74) Lepkovi farmu přenechali jednomu ze synů, Darijovi, který ji zvelebil a počet dojnic zvýšil z původních šesti na současných dvacet krav, deset býků a desítku telat. „Ročně nadojíme 90 tisíc litrů mléka první jakostní třídy, denně 250 až 300 litrů, čímž se řadíme k šesti větším chovatelům krav v Dolních Střežanech,“ prohlásil Darijo, majitel úspěšného rodinného hospodářství.

Prémie za velké množství mléka
„Za litr mléka dostáváme s prémií 2,60 kuny.“ Mléko se odváží do mlékárny Dukat v Karlovci, dříve do Bjelovaru. „Co se Dukatu týče, s pravidelností výplat jsme spokojeni, ne ale s výkupní cenou mléka, která by podle našeho mínění měla být alespoň 3 kn/l. To by podle nás byla reálná cena, s níž by se dala pokrýt část výdajů. Mlékařstvím se zabýváme já a manželka Manuela od ukončení střední školy. Já jsem v Daruvaru skončil střední prodavačskou školu a moje žena kuchařskou,“ řekl Darijo a postěžoval si na stále se snižující cenu mléka, která klesá od roku 2008, kdy se za litr mléka mohlo dostat až 3,50 kuny. Také zvyšující se výrobní náklady komplikují chovatelům život – zdražilo vše od osiva, hnojiva, paliva až ke krmivu. Snížená cena mléka se odrazila na pokles počtu chovatelů v Chorvatsku i počtu skotu.

Mlékařství dříve a nyní
Jak chovatelé uvedli, v Dolních Střežanech nebyla kdysi domácnost, v níž by nebyla alespoň jedna kravička. Z mléka, ale nejen z něj, i z prodeje brambor, se dalo kdysi dobře žít. Nyní je ale situace jiná. „Někteří chovatelé se přeorientovali na výkrm telat, dojnice prodali a zaměřili se na rostlinnou výrobu anebo zemědělství opustili úplně. „Dříve se víc hledělo na to, kolik je v mléce tuku, nyní je mléko jako voda,“ říká paní Jarmilka Lepková, Darijova maminka, která zavzpomínala na doby, kdy se vemeno jen omylo vodou a také na to, jak měli Lepkovi ve stáji kromě dojnic i koně. Darijo uvedl, že nyní se víc musí dbát na hygienu při dojení a popsal předcházející proces: „Nejdřív vemeno otřu pytlem na brambory a odstraním hrubou nečistotu, pak ho omyji aktivní pěnou, nakonec otřu papírovými ubrousky. Když přijede cisterna, odebírají se vzorky mléka, k tomu se ještě čtyřikrát za měsíc posílají další vzorky na rozbor do Križevců. V případě, že se kráva léčí antibiotiky, mléko se do mlékárny nesmí dát, protože kdyby se našly jen stopy léků, dostali bychom pokutu.“

Choulostivost plemen
Na hospodářství Lepkových chovají jen krávy simentálského plemene. „Holštýnky jsou choulostivější než simentálky a nechtějí zůstat březí. Často mají mastitidu, tedy záněty vemene,“ informoval nejstarší v rodině, pan Ivo, Darijův otec. Na Lepkově farmě se do hmotnosti 600 až 700 kg krmí i býčci. „Býčky krmíme 12 až 16 měsíců, cena je 15 kun za kilogram živé hmotnosti, což je o 1 kunu víc než vloni. Máme štěstí, že k nám jezdí výkupce ze Zadru, se kterým jsme velmi spokojeni,“ dodal Darijo. Podle chování a konstituce zvířat bylo zřejmé, že všechna zvířata jsou domácími mazlíčky a je o ně dokonale postaráno.

Vlastní kvalitní krmivo včetně súdánské trávy
Lepkovi využívají vlastní krmivo, které pěstují na 20 ha půdy. Mají běžné plodiny od kukuřice, pšenice až k jílku italskému (druh trávy) a súdánské trávě. „Súdánskou trávu využíváme hlavně nazeleno. Dosáhneme až tří sklizní. Má vysoký výnos a krávy ji mají rády,“ řekli nám chovatelé, kteří uvedli, že v zimě krmí senáží, siláží, směsí a v létě jílkem, súdánskou travou, směsí a šrotem. Upozornili i na problém rozdrobenosti parcel, ale i nemožnosti koupit státní půdu, která je velmi drahá a není ji jednoduché získat. „Pozemky obděláváme vlastními stroji včetně moderního traktoru New Holland TS115. Vše financujeme z vlastních zdrojů, nevyužíváme EU fondy,“ uvedli Lepkovi, kteří na zemědělskou výrobu dostávají subvence. Postěžovali si, že na rozdíl např. od Končenic, Sirače a Daruvaru se u nich ve vsi nedávají subvence na veterinářské služby, což by podle jejich slov bylo potřeba změnit.

Stroje i hala z vlastních prostředků
Lepkovi se na závěr rozhovoru zmínili o plánech. „Počet dojnic budeme pravděpodobně snižovat a přeorientovávat se na výkrm býků, protože ani jedna z dcer (Lana – 19, která se v Pakraci učí za fyzioterapeutku a Nina – 16 je na střední škole – obor agroturismus) v tomto podnikání nechtějí pokračovat. Není divu, vždyť práce s dojnicemi vyžaduje každodenní angažovanost, bez dovolené a volna o svátcích. „Krávy chtějí nakrmit každý den, svátek nesvátek. Chtěli bychom ohradit kus pozemku za domem, kde by se krávy mohly pást. Plánujeme postavit ještě jednu halu jako garáž pro stroje. Ta první hala, kterou jsme si pořídili z vlastních finančních zdrojů, slouží ke skladování slámy a stála asi 70 tisíc kun,“ řekl nám podnikavý Darijo, který věří v lepší budoucnost.      Text a foto A. Raisová

Read 72 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 37 2021

V Jednotě číslo 37, která vychází 18. září 2021, čtěte:
- Poprvé Dny české kultury v Daruvarském Brestově
- Valná hromada v Šibovci
- Valná hromada a křest ročenky v Daruvaru
- Přátelské posezení v Kaptolu
- Letní škola v Česku žáků šestých tříd českých škol
- Sto let Svazu Čechů: Nové úspěchy a náznaky zlepšení vztahů
- Z dějin Ivanova Sela
- Vzpomínka na básníka a výtvarného kritika Željka Sabola
- Županská přehlídka menšinové tvořivosti v Daruvaru
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi