Město Zlín – postaveno z pálených cihel a za jednu generaci

  • Posted on:  středa, 28 duben 2021 00:00

Z HISTORIE PROSLULÉHO BAŤOVA MĚSTA
Dějiny Zlína sahají daleko do středověku (první písemná zmínka se pojí k roku 1322), kdy byl Zlín řemeslnicko-cechovním střediskem pro okolní valašské osídlení, živící se převážně pastevectvím. Zlín byl sídelním městem majitelů panství a žil postupným rozvojem městské samosprávy. Změnu v tomto poklidném vývoji přinesla až průmyslová revoluce. Důležitým mezníkem zlínské historie se stal rok 1894, kdy zde byla založena obuvnická firma rodiny Baťových.

Tato dosáhla velmi brzy výjimečného růstu a prosperity. Baťův příklad následovali další podnikatelé a ve Zlíně vzniklo v letech 1899–1910 ještě pět jiných továren na boty. Kolem r. 1910 získal Zlín postavení důležitého střediska obuvnického průmyslu. Baťovým závodům se dařilo i za první světové války, neboť měly zakázky na vojenskou obuv.
Krizi po první světové válce a španělské chřipce překonal Tomáš Baťa odvážným rozhodnutím: v září 1922 snížil cenu svých bot na polovinu. Levnými výrobky rázem získal tisíce zákazníků, ovládl trh a stal se československým králem obuvi. Jeho zlínský závod startoval k nevídanému rozvoji. V letech 1923–1938 vyrostl na okraji města rozsáhlý tovární areál s desítkami moderních budov. Podnik, vybavený nejmodernějšími stroji, přijímal tisíce nových zaměstnanců, firma chrlila miliony párů bot. Vedle nich se zde vyráběly také stroje, gumárenské, chemické a textilní výrobky atd. V Československu i mnoha zemích Evropy rostla síť Baťových obchodů s obuví.
Spolu s expanzí firmy se měnil také Zlín, zvláště poté, kdy se Tomáš Baťa stal r. 1923 starostou města. Firma vybudovala ve městě obchodní domy, hotel, kino, velkou nemocnici, školní budovy, vědecké budovy, filmové ateliéry i tisíce nových bytů pro své zaměstnance. Tyto byty byly nejčastěji umísťovány v menších bytových domech. Typickým se stal tzv. dvojdomek určený pro dvě rodiny. Ve Zlíně vyrostly pečlivě promyšlené nové bytové čtvrti, původní vesnický život přicházejících budoucích dělníků, kteří s dobře placenou prací dostávali k dispozici i moderní bydlení, připomínaly zahrady obklopující jejich domky i sousedská atmosféra. Zlín se exponenciálně rozrůstal, přesto zůstával zeleným městem plným zahrádek, parků a odpočinkových zón. Výstavba města byla přizpůsobena jeho obyvatelům, ti zde nacházeli nejen práci, ale také zábavu, vzdělání a např. nadprůměrnou zdravotní péči. Počet obyvatel prudce stoupal: 4 678 v r. 1921, 21 582 v r. 1930, 37 342 v r. 1937. Horečná stavební aktivita přetvořila Zlín do podoby supermoderního průmyslového města. Nestavělo se živelně, ale podle moderních urbanistických koncepcí. Školní budovy slouží i dnes svému účelu, kino hostí každoročně, letos již 61. ročník mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež, obchodní dům se dočkal rekonstrukce a znovuotevření po nepřetržitém provozu až v roce 2020, hotel, přejmenovaný na Hotel Moskva, z roku 1931, vystavený na základě železobetonové nosné konstrukce s použitím standardního modulu 6,15 × 6,15 m jako tovární budovy, je významnou dominantou zlínského centra, nemocnice, která přijala jméno Baťova, slouží dodnes, stejně tak filmové ateliéry a především stovky bytových domů pro zlínské občany. Nesmírná meziválečná stavitelská činnost T. Bati a jeho týmu proslulých architektů (J. Kotěra, F. L. Gahura, M. Lorenc, V. Karfík) proměnila pětitisícové městečko v aglomeraci unikátní funkcionalistické architektury s 43 500 obyvateli.
Tomáš Baťa se stal propagátorem moderního života, automobilového průmyslu, lodní dopravy, postavil také kanál na řece Moravě, který měl Zlín spojit s Dunajem, zajímal se o všechny nové technologie a jeho záliba v letectví se mu stala osudnou. Jeho letadlo se zřítilo u přilehlé městské části Otrokovice v roce 1932. Na jeho památku nad městem vznikl Památník Tomáše Bati, který byl za socialismu přebudován v kulturní centrum se sídlem městské filharmonie, až se pro ni našlo jiné, důstojnější umístění, tak mohl být opět navrácen ke svému původnímu účelu a nyní je v něm stálá výstava připomínající život i konec stavitele Zlína. Po smrti Tomáše Bati r. 1932 převzali vedení podniku jeho spolupracovníci D. Čipera, H. Vavrečka a J. Hlavnička; šéfem firmy se stal v době nezletilosti Tomášových dětí jeho bratr Jan Antonín Baťa. Přibývaly pobočné závody po celém Československu a také nové továrny, obchodní společnosti a prodejny obuvi po celé Evropě, Asii, Africe a Americe. Baťovy závody r. 1938 zaměstnávaly 65 064 lidí, z toho 41 814 v Československu a 23 250 v zahraničí. Zlín byl sídlem Baťovy světové obuvnické říše, městem, do kterého se sbíhaly nitky obchodních a výrobních kontaktů z takřka celého světa. Bratr byl snad ještě úspěšnější než zakladatel firmy.
Německá okupace a druhá světová válka zastavily rozmach Baťových podniků i Zlína. Německá okupace podřídila závody válečnému režimu, americké bombardování r. 1944 zničilo velkou část zlínských továren. Válečné útrapy skončily osvobozením města sovětskými a rumunskými vojsky 2. května 1945. Avšak rodina Baťů válečné útrapy prožívala za hranicemi, syn Tomáše Bati Tomáš Jan s rodinou posléze v Kanadě a šéf Jan Antonín v Brazílii. Jan Antonín se po válce marně pokoušel očistit své jméno, poválečný režim jeho podniky znárodnil, Jan Antonín byl obviněn z kolaborace s nacisty. Až jeho potomci (i za podpory synovce Tomáše J. Bati) v roce 2007 dosáhli očištění jeho jména, když soud definitivně uznal Jana Antonína Baťu nevinným a rehabilitoval ho (firma Baťa patřila k největším přispěvatelům odboje Čechů a Slováků během druhé světové války). Mezi jeho největší životní stavby patří tzv. Baťův mrakodrap (1938), budova, která nesla přívlastek „nejvyšší betonová stavba Evropy“. Mrakodrap byl správním a administrativním centrem podniků Baťa. V říjnu 1945 byly Baťovy závody v Československu zestátněny a potomci Tomáše Bati přenesli centrum svých podniků do Kanady (Batawa, Toronto). Ve vedení zestátněných zlínských továren získali převahu komunisté, kteří současně převzali čelní funkce také na radnici. Po převratu v únoru 1948 komunisté zcela ovládli i továrny; prosadili, že od 1949 se bývalé Baťovy závody musely přejmenovat na Svit a město Zlín bylo přejmenováno na Gottwaldov.
Po druhé světové válce se Baťův mrakodrap stal administrativním a řídícím centrem státního podniku Svit. Od roku 2004, po rozsáhlé rekonstrukci celé tzv. budovy 21, podle továrního označení, zde sídlí Krajský a Finanční úřad Zlínského kraje. Budova je kulturní památkou ČR a pověstná pojízdná kancelář J. A. Bati, která je umístěna ve výtahu a obuvnické muzeum, láká velké množství turistů i dnes. Svůj život skončil Jan Antonín Baťa roku 1965 v Brazílii, o jejíž industrializaci se v druhé půli života zasloužil. Před Baťovým mrakodrapem stojí dnes sousoší obou bratrů zakladatelů, protože Zlínští vědí, že jejich město se stalo centrem jihovýchodní Moravy jen díky této rodině.
Typická funkcionalistická architektura je nyní městskou památkovou zónou. Tovární budovy se proměnily v Kulturní dům nebo městskou knihovnu, jsou v nich obchody, kavárny, galerie… Továrna žije svým druhým životem. Jednou ze současných dominant města je pak multifunkční komplex Kulturního a univerzitního centra od známé architektky a zlínské rodačky Evy Jiřičné. Zlín je také městem univerzitním a Univerzita Tomáše Bati poskytuje širokou nabídku studia na šesti fakultách přibližně 10 300 studentům.
Při hroucení komunistického režimu v listopadu 1989 si zdejší občané vynutili návrat původního názvu města, které od 1. ledna 1990 opět nese jméno Zlín.
Podle www.ic-zlin.cz a www.zlin.eu Připravila Andrea Preissová Krejčí

Read 12 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 19 2021

V Jednotě číslo 19, která vychází 8. května 2021, čtěte:
- Interaktivní tabule do české malotřídní školy v Ivanově Sele
- Menšinám o deset procent více prostředků ze státního rozpočtu
- Májové zvyky žijí – stavění májky a pálení čarodějnic
- Senátoři českého parlamentu podporují korespondenční volbu
- Spolupráce se Slezskou univerzitou
- Sto let Svazu Čechů: První kroky ke založení Svazu
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi