Sto let Svazu Čechů XXX – Nové stanovy

  • Posted on:  středa, 24 listopad 2021 00:00

PŘEDSEDOU SVAZU JOSEF MATUŠEK
Valná hromada Svazu Čechů a Slováků 12. března 1983 schválila nové stanovy, podle kterých byl Svaz v souladu s novým zákonem o společenských organizacích a občanských sdruženích definován jako společenská, ne společensko-politická organizace. Kvůli této změně se Svaz ve stycích s Československem musel častěji obracet na jiné zprostředkovatelské organizace.

Všechny spolky na shromáždění Svazu i nadále představují delegáti. Předsednictvo má 15 členů a pětiletý mandát, zasedá jednou za měsíc, podle potřeby častěji, protože se výkonný výbor ruší. Mandát předsedy předsednictva trvá dva roky s možností znovuzvolení. Místo tří místopředsedů Svaz bude mít jen jednoho. Shromáždění místo každých několik let zasedá každoročně nebo podle potřeby. Kulturně-osvětová a hudební rada se spojují v jednu radu kvůli racionalizaci činnosti Svazu.
Předsedou Svazu byl zvolen 63letý Josef Matušek, dlouholetý menšinový pracovník, člen vedení Svazu, dřívější profesor a hlavní redaktor Jednoty. Plány Svazu ovlivnila hospodářská krize a vedla k nedostatku zboží širokého užití a paliva, k redukcím zásobování proudem, inflaci, poklesu životního standardu a dalším potížím. Předsednictvo proto 10. května 1983 rozhodlo, že kvůli opatřením stabilizace dojde k změnám v pořádání kulturních akcí: Dožínky se budou konat každý třetí rok a budou se střídat s přehlídkou slovenských a českých tanců a se sletem žáků českých a slovenských škol Naše jaro. Dožínky se mají konat v některé české osadě, a přehlídka slovenských a českých tanců v některé slovenské osadě. Každý třetí rok se bude konat i Naše jaro. Přehlídka dětských písní v Končenicích se místo každoročně bude konat každý druhý rok a bude se střídat s přehlídkou starších zpěváků a hudebních amatérů v Daruvaru. Přehlídka dechových hudeb, která se poprvé konala v roce 1982 ve Velkých Zdencích, se bude pořádat každý druhý rok, vždy na jiném místě, bude se střídat s nově zavedenou přehlídkou ochotnického divadla. Příprava se bude spolkům svěřovat alespoň dva roky dopředu, přednost by měly spolky jubilující. Předsednictvo 7. června 1983 jednalo o výběrovém řízení na studium v Československu a určilo podmínky pro stipendisty, mezi jiným perfektní znalost českého nebo slovenského jazyka. Přednost budou mít ti, kteří se jazykům učili na střední škole, a zájemci musí během středoškolského studia být činní v krajanském spolku. Pokud v místě bydliště krajanský spolek neexistuje, musí potenciální stipendista dokázat svůj zájem o život menšiny spoluprací se Svazem nebo Jednotou. Stipendisté podepisují se Svazem smlouvu, že budou pilně studovat a čestně zastupovat „naši národnost“, že nepřeruší studium bez souhlasu Svazu, protože v opačném případě musí vynaložené prostředky uhradit, a že nastoupí místo, které jim nabídne Svaz. Přednost mají ti, kteří si vyberou studium češtiny nebo slovenštiny v kombinaci s oborem spojeným s vydavatelstvím, novinářstvím či školstvím, studium na pedagogických fakultách pro potřeby českých a slovenských škol v SRCH či studium hudby pro potřeby menšiny nebo rozhlasu. Nebudou se přijímat kandidáti na studium práv, filozofie, ekonomie a dějin.
V roce 1984 došlo k čilejší divadelní činnosti díky divadelní radě Svazu Čechů a Slováků, v jejímž čele byla učitelka Leonora Janotová. Rada uspořádala v lednu seminář pro divadelní amatéry, který vedla mladá herečka slovenského původu Vera Zimová, a od 16. února do 24. března proběhla první přehlídka divadelních skupin v Lipovci, Hercegovci, Brestově a Hrubečném Poli. Šlo o další novou akci, která se časem stane tradiční s místem konání v Lipovci.
Podle nových stanov se další valná hromada Svazu konala už v následujícím roce, 31. března 1984. Na shromáždění mělo být 103 delegátů z 21 českých a čtyř slovenských spolků, jakož i z Kneževce, kde se chystalo založení nového slovenského spolku. Na shromáždění ale bylo 70 delegátů. Předseda Matušek ve svém projevu vzkázal, že společenské zájmy musí předčit zájmy soukromé. I když je ve spolcích mnoho nadšenců, většinu členstva se ještě stále nedaří podnítit k činnosti. Některé spolky vůbec neohlásily jména delegátů na shromáždění, a některé slovenské spolky nekontaktují se Svazem dostatečně. Není dobře vzájemně sladěná ani činnost škol, spolků, Svazu a tisku. Matušek byl znovu zvolen předsedou na období dvou let. Jozef Čermák se stal místopředsedou a zároveň předsedou odboru pro Slováky. Aby se Slovákům vyšlo vstříc, zasedání předsednictva 14. dubna 1984 se konalo v Iloku, a tehdy bylo rozhodnuto, aby předsednictvo zasedalo častěji mimo Daruvar a třikrát ročně v slovenských obcích. Zároveň se konalo zasedání historické rady, na které J. Matušek řekl, že by se měly prozkoumat dějiny Slováků v Chorvatsku. Historická rada se v uplynulých letech projevila jako jedna z nejaktivnějších. Její zásluhou byla v roce 1979 otevřena etnografická sbírka v Ivanově Sele a byly postaveny četné pamětní desky. Rada připravovala monografie o jednotlivých vesnicích, shromažďovala historické dokumenty, v plánu bylo i založení archívu Svazu. Idea o archívu existovala už v době před druhou světovou válkou, kdy ji podněcoval Franta Burian, a stala se znovu aktuální v roce 1977. V zájmu uspořádat archivní dokumenty zaměstnal Svaz na neurčitou dobu Josefa Vintra, který zkoumal doklady o Češích v jiných archívech a kopíroval je. V historické radě se zrodila myšlenka o stálé výstavě dokumentů a fotografií z dějin české menšiny od přistěhování dodnes, a ta byla otevřena 30. září 1984 v rámci oslav 40 let Svazu. Toho dne na slavnostním zasedání pléna Svazu J. Matušek hovořil o působení Svazu v uplynulých 40 letech. V kulturním programu mezi jinými vystoupili hudebníci českého původu Josip Klíma a Franjo Paulík a herečka slovenského původu Vera Zimová. Při otevření stálé výstavy byla udělena mnohá uznání Svazu Čechů a Slováků. Oslavy se zúčastnil také představitel Československého ústavu zahraničního Ladislav Kouba, který pochválil činnost Svazu slovy, že je v Československu dobře známa. Vyjádřil spokojenost se spoluprací obou institucí, která trvá kolem 15 let a přinesla dobré výsledky.
Matušek v rozhovoru poskytnutém Jednotě z 22. prosince 1984 vyjádřil spokojenost s oslavou, i když neupoutala velký zájem jugoslávské veřejnosti a tisku. Zvlášť ho potěšilo, že se konala přehlídka divadelních skupin, která probudila zájem o divadlo, jaký byl v době mezi světovými válkami. Historická rada dala korunu své činnosti otevřením stálé výstavy fotografií a dokumentů a kulturní rada připravila řadu projektů. „I když některé spolky svou činnost obnovily, jsou však, bohužel také spolky, školy a jednotlivci, kteří se nezapojili do práce, a tak se neslavným způsobem zapsali do kroniky událostí v krajanském životě,“ uvedl J. Matušek který se ani při tomto rozhovoru nezdržel před kritikou: podle něj je nejslabší stránkou korespondence Svazu se spolky a získávání písemných zpráv o jejich činnosti: „Zdá se, že se nevedou ani knihy jednacích protokolů a že žádná dokumentace o činnosti neexistuje. Jako by se naši lidé báli vzít pero do ruky,“ říká Matušek a uzavírá, že je znát, že učitelé nejsou činní ve spolcích, i když kdysi byli jejich duší. Co se týče výuky českého jazyka na střední škole v Daruvaru, učí se i nadále, ale výuka je nultou nebo poslední hodinu, proto se žáci pro ni rozhodují neradi. Cílem je na středních školách kdekoli je to možné zakládat česká oddělení pro děti české menšiny, které vychodily české základní školy. Dodatečným problémem bylo ale rušení pedagogického směru na daruvarské střední škole, odkud vycházely kádry pro potřeby menšiny. Svaz proto navrhuje, aby Katedra českého jazyka Filozofické fakulty a Pedagogické fakulty v Záhřebu a Osijeku věnovaly více pozornosti školení kádrů pro české a slovenské školy a připravily odpovídající studijní program.
Na valnou hromadu Svazu 30. března 1985 se dostavilo 60 ze 100 delegátů. Upozornila na problémy způsobené hospodářskou krizí, stabilizací a inflací, zejména na vysoké ceny autobusové dopravy. Dospěla k závěru, že se má více spoléhat na vlastní síly a prostředky samých spolků. Bylo konstatováno, že zamřely spolky ve Střežanech, Královci, Dolanech, Odkopech, Pavlovci, Dežanovci a Mezurači, jakož i nový slovenský spolek v Kneževci. J. Matušek ve svém projevu upozornil, že slovenské spolky důstojně představují svou menšinu na rozdíl od českých, kde dobře působí jedině folklorní skupiny v Daruvaru a Kaptolu. Podnětem k aktivování spolků byly Dožínky v Daruvaru, které se konaly 24. a 25. srpna 1985 k 60. výročí prvních dožínkových slavností, a proběhly ve znamení 40. výročí vítězství nad fašismem. Účinkovalo 25 folklorních skupin, 16 alegorických vozů, sedm dechových hudeb a devět zemědělských strojů, celkem kolem 700 účastníků, mezi nimiž byli i příslušníci jiných menšin. Předsednictvo Svazu 18. října vysoce ohodnotilo Dožínky a zejména jejich dobrý ohlas v médiích, protože „konečně se o nás nepsalo jako o menšině, která jen tančí a zpívá.“
Text Marijan Lipovac, přel. žp, foto archiv Jednoty a Svazu Čechů

Read 13 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 48 2021

V Jednotě číslo 48, která vychází 4. prosince 2021, čtěte:
- Seminář krajanských učitelů v ČR
- Kulturní program v Dolních Střežanech a předvánoční dílna v Šibovci
- Sto let od narození Alexandra Dubčeka
- Úpravy budoucího odpočinkového areálu v Horním Daruvaru
- Výstava Záhřebský tiskař Antonín Jandera
- Sto let Svazu Čechů: Nové výzvy pro Svaz Čechů  
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi