In memoriam Ivan Dorovský

  • Posted on:  středa, 12 leden 2022 00:00

ZEMŘEL PŘÍTEL JIŽNÍCH SLOVANŮ
Teprve po několika měsících jsme se z článku v Národopisné revui dozvěděli smutnou zprávu o odchodu předního českého balkanisty a slavisty doktora Ivana Dorovského, který byl s Věrou Bartošovou, provd. Vystydovou spoluautorem našeho česko-chorvatského slovníku:

„ODEŠEL IVAN DOROVSKÝ
Dne 24. srpna 2021 dotlouklo srdce jedné z nejvýraznějších postav brněnské balkanistiky a slavistiky – PhDr. Ivana Dorovského, DrSc., vědce, pedagoga, překladatele a spisovatele... Ivan Dorovský patřil mezi první, vždyť nebýt řecké občanské války... nebyl by odvezen do ciziny v rámci „záchranné“ akce řeckých a zahraničních komunistů, nepřijel by po dlouhém putování nakonec do Československa a jeho život by se vyvíjel úplně jiným směrem. Nicméně se tak stalo a řecký Makedonec zakotvil na Moravě a svou neúnavnou prací zformoval nejen podobu brněnské balkanistiky, jak ji známe, ale zasáhl do mnoha dalších oborů...
O jeho osobním životě již bylo napsáno mnohé, sám Ivan Dorovský rozkryl řadu detailů ve své vzpomínkové biografii S domovem v srdci (Brno 2014). Další postřehy a názory kolegů a spolupracovníků obsahuje třeba sborník vydaný péčí Ústavu slavistiky Masarykovy univerzity u příležitosti jeho 85. narozenin v loňském roce (Ivanu Dorovskému ad honorem). Důležité bezesporu bylo, že svou pedagogickou a vědeckou dráhu spojil s Brnem... se Ivan Dorovský cítil v Brně opravdu doma, byť jeho skutečný domov ležel daleko na jihu.
Dalším fascinujícím fenoménem života prof. Dorovského byla obrovská chuť do práce, ať se již jednalo o vlastní činnost, nebo o organizování akcí za účasti dalších kolegů či studentů. ... patřil k ústředním postavám české makedonistiky, propagoval a překládal mnoho makedonských básníků i prozaiků. Díky tomu se česká slavistika a balkanistika může směle řadit k předním světovým centrům výzkumu makedonských dějin, literatury i jazyka. Jako správný slavista se neomezil jen na makedonštinu, ale zasvěceně se věnoval i ostatním jihoslovanským jazykům, řada jeho překladů byla publikována v časopise Slovanský jih, který vydávala Společnost přátel jižních Slovanů, které Ivan Dorovský dlouhá léta předsedal. Další zajímavou kapitolou je jeho vlastní autorská tvorba, zvláště na poli poezie...
Ani oblast etnologie a folkloristiky nezůstala mimo Dorovského zájmu... doslova budoval mosty mezi českými a jihoslovanskými badateli... Zmínit tak můžeme např. zájem o moravské Chorvaty, (...) překlady balkánských lidových písní publikované většinou ve výše zmíněném časopise Slovanský jih atd. Výrazně se (...) podílel na několika slovnících spisovatelů i na specifických bibliografiích, zvláště české balkanistiky. Opomenout nemůžeme ani oblast lexikologie, do níž přispěl např. svým Česko-makedonským a makedonsko-českým slovníkem...
Odchodem Ivana Dorovského ztrácí především česká slavistika a balkanistika inspirativního a motivujícího člověka, jenž uměl problémy řešit kreativně a často nezvykle rychle, který se uměl téměř otcovsky starat o své studenty a pomáhat jim a pro něhož nebyla skoro žádná překážka nepřekonatelná. A takových lidí se rodí poskrovnu...
Jaroslav Otčenášek, Etnologický ústav AV ČR“
Ve wikipedii, otevřené encyklopedii najdeme životopis:
Ivan Dorovský (18. května 1935, Čuka, řecká Makedonie – 24. srpna 2021 Brno) byl český balkanolog makedonského původu. Působil jako literární vědec, překladatel, básník a publicista, univerzitní profesor na Masarykově univerzitě, slavista. Byl též předsedou Společnosti přátel jižních Slovanů. Z Řecka odešel jako dítě během občanské války.
Vystudoval na Filozofické fakultě v Brně ruštinu a bulharštinu. Po dokončení studií působil krátce jako středoškolský profesor, poté od roku 1961 na brněnské univerzitě a v roce 1987 byl jmenován profesorem. Svojí vědeckou a uměleckou činností zasahoval do několika oborů: literární vědy, jazykovědy, etnografii a folkloristiky, historie, kulturologie. Byl členem Makedonské akademie věd a umění ve Skopji. Pořádal balkanologická sympozia na Filozofické fakultě v Brně.
Byl autorem mnoha monografií a slovníků. Zpracoval medailony makedonských, srbských, slovinských, chorvatských, bulharských, albánských a jiných autorů. Jeho bibliografie čítající přes 2000 položek obsahovala jeho práce vědecké, publicistické i umělecké, a to nejen citace samotné, ale také některé recenze publikací. Zabýval se balkanistikou a slavistikou, především otázkami dějin literatury, folkloristiky, etnografie a jazyků balkánských slovanských a neslovanských národů. V roce 2014 vydal paměti s názvem S domovem v srdci.   Připravil Ž. Podsedník

Read 67 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 26 2022

V Jednotě číslo 26, která vychází 2. července 2022, čtěte:
- Svaz Čechů udělil odměny a uznání úspěšným žákům a učitelům
- Kaptolští oslavili Den české kultury a Den otevřených dveří
- I žáci českých škol na udělení Oskara vědomostí v Záhřebu
- Daruvarská Holubička na folklorním festivalu v Přerově
- Hasiči z Dolan na setkání ve Všeradicích v České republice
- O tajemníku Československého svazu Stanislavu Veselém
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi