Zdařilý zájezd Matice důchodců Končenice na Moravu

  • Posted on:  čtvrtek, 05 květen 2022 00:00

Matice důchodců obce Končenice uspořádala v rámci schváleného projektu Zlatna dob 4.–7. dubna čtyřdenní zájezd na Moravu. Předem nám říkali, že tento kraj je často nazýván také českým rájem a vskutku jsme se přesvědčili, že je to pravda. Výborná organizace, veselá nálada a společnost a velice poutavé výklady prof. Anny Vodvárkové byly zárukou, že na zájezd budeme dlouho a rádi vzpomínat.

Přednáška začala už v Maďarsku, když jsme projížděli kolem Balatonu. Podívaná byla nádherná a těžko, že by si člověk dovedl představit, že jezero je jen pozůstatek někdejšího Panonského moře. Následovaly informace o bitvě na Moháčském poli, společném státě a podobně. Už jsme se ale octli v České republice, konkrétně na Moravě. Každý z nás dostal text písně Morava krásná zem a společně jsme si ji zazpívali. Netrvalo dlouho a byli jsme v Hodoníně a ubytovali se v hotelu Panon.
Odpoledne jsme po obědě navštívili místní Masarykovo muzeum věnované prvnímu předsedovi Československa Tomáši Garrigueovi Masarykovi. Podkladem výstavy byla celoživotní Masarykova dráha, dětství, školení, studium ve Vídni, jeho politická kariera, období, kdy byl prezidentem až do jeho smrti v roce 1937. Chtěl jsem si prověřit, zdalipak je tam také kovadlina, o které jsem četl a na které Masaryk koval jako učeň zámečnictví. A vskutku tam byla. Odborná průvodkyně nám dopodrobna vykládala o Masarykově biografii. Viděli jsme tam nespočet dokumentů a fotografií. Prošli jsme se také muzejní zahrádkou, kde byly sochy, pomníky a podobně. Můžeme říci, že Masaryk byl historická osobnost se širokým spektrem zájmů.
Příští ráno jsme zajeli do nedalekého Velehradu a navštívili baziliku Nanebevzetí Panny Marie, kterou dalo vystavět 12 cisterciáckých mnichů, kteří na toto místo přišli před 800 lety. V IX. století sledujeme příchod Konstantina a Metoděje – slovanských věrozvěstů. Jak to vždycky v dějinách bývá, jedni staví, a druzí ničí. V roce 1421 husité tuto baziliku vypálili a na obnovu se muselo čekat 150 let. V roce 1784 dal Josef II. klášter zrušit. Obnoven byl v roce 1890 příchodem Jezuitů. Potom se střídali nacisti, komunisti a v roce 1990 se do Velehradu zase vracejí Jezuité. Je to mohutná stavba dlouhá v půdorysu 86 metrů. Rovněž je to nejznámější poutní místo v tomto kraji. Interiér zdobí mnohé klenby, malby, fresky, sochy, barokní řezby, figurální ozdoby, štukový dekor a ostatní církevní ornamentika. Když jsem se postavil doprostřed lodi baziliky, nevěděl jsem kam se mám nejdříve podívat. Každá ze 14 postranních kaplí představuje specifické malířské mistrovské dílo. Pozoruhodné byly také varhany umístěné nad vchodem, které mají 5521 píšťal. Každičký detail si vyžadoval pozornost, ale čas nám vypršel a následoval zájezd do Milotic.
Barokní zámek Milotice je často také nazývaný perlou jihovýchodní Moravy. Stojí na místě někdejší tvrze ze 17 století. Dnešní vzhled datuje ze začátku 18. století. První držitelé Milotic se připomínají v roce 1360 a jsou to páni z Ronova. Potom se střídají majitelé z rodů Moravan, Kravař, Ojnický, Zástřizl, Žerotín, Haugvic, Tovar a Kristina z Roggedorfu. Poslední majitelé zámku byli z rodu Seilern-Aspang. Je zajímavé, že zdejší šlechtici Pejačevićové byli s tímto rodem spřízněni. Rodu Seilern-Aspang byl majetek konfiskován na základě Benešových dekretů. Pro veřejnost byl zámek otevřen od roku 1948. Kromě zajímavého barokního stavitelského celku se návštěvníkům nabízí také procházka a prohlídka zámeckého zahradnictví. Je zajímavé sledovat, jak se jednotlivé panovnické rody rozrůstaly, majetkově šířily a jak to už vždycky v životě končí, následuje pokles, a dokonce vymírání a vymizení celých rodů.
Zajeli jsme si také do Čejkovic a tamních sklepů, které založil rytířský řád templářů. Tyto vinné sklepy byly kdysi největší v zemi české koruny. Vykopané byly před 750 lety. Dnes jsou přístupné chodby v délce šesti set metrů. Legenda zmiňuje, že sklepy byly kdysi dlouhé 24 km, a dokonce tam tajně projížděly vozy s koňmi. V pověsti je také psáno, že hluboce v čejkovických sklepních chodbách se nachází grál templářských rytířů. Templáři do Čejkovic přišli z Francie ve 13. století. Pěstování vinné révy a výroba vína je základní tradice templářského, tajemného, rytířského řádu. Čejkovice jsou nejvýznamnější obec Jižní Moravy, kde se pěstuje vinná réva. Nejoblíbenější vinné odrůdy jsou tramín a frankovka. Vyslechli jsme si přednášku a potom následovalo ochutnávání několik odrůd bílého a červeného vína. V celém prostoru byla cítit lahodná vůně vína. Každý si mohl koupit víno, které mu nejvíce chutnalo. Na památku jsme dostali každý sklenici s logem templářských sklepů. Možná je méně známo že templáři vysázeli vinohrady také v Chorvatsku kolem Kutjeva a v Istrii.
Příští destinací byla Strážnice, skanzen, muzeum vesnice jihovýchodní Moravy na otevřeném. Nespočetně stavení, chlévů, kováren, stodol, chlívků a jiných hospodářských stavení mělo znázornit venkovský život. Malé, milé, teplé chaloupky nás vracely do minulosti, do doby, která se už nevrátí a kdy lidé žili spjati s přírodou. Znázorňovaly život od narození až do smrti. Slyšeli jsme jaké zvyky (ale také pověry) doprovázely venkovský způsob života a bydlení.
Potom jsme navštívili vinné sklepy Plže Petrov. Je to vlastně areál ve formě uliček s vinnými sklepy s malým náměstíčkem uprostřed. Barokní bílé průčelí s modrým podstavcem krášlí nejčastěji velice zajímavá folklorní ozdoba, kterou nalézáme také na průčelích obytných stavení v tomto kraji. Při procházce je možné si prohlédnout 63 soukromých vinných sklepů, které vznikly v 15 století. Plž je výraz pro sklep s předprostorem – předsklepem, kde se lisovaly hrozny. Každý sklep měl možnost topit za chladnějšího počasí, ale také možnost větrat při fermentaci moštu, burčáku do vína. Sklepy jsou hloubené do země v délce 10 až 17 metrů a klenby jsou z kamene.
Na závěr našeho zájezdu jsme jeli do Lednic. Popsat všechnu krásu a rozkoš, mohutnost rozlohy, snad ani není možné. Myslím si, že bude stačit, když budu citovat text zapsán na mramorové desce na samém vchodu:
„Lednicko-Valtický areál byl zapsán roku 1996 do seznamu světového dědictví UNESCO. Tímto zápisem byl potvrzen celosvětový význam tohoto pozoruhodného, urbanistického celku estetického spojení uměle vytvářené krajiny s přírodou. Podle úmluvy o ochraně světového dědictví je nyní areál pod ochranou všech národů světa.“ Text a foto Viktor Horyna

Read 49 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 32 2022

V Jednotě číslo 32, která vychází 20. srpna 2022, čtěte:
- Zájezd krajanů z Tréglavy a Garešnice na Moravu
- Se studentem Matoušem Turzou z Česka
- Jednodenní zájezdy krajanů k moři
- Skupina Chorvatsko v srdci
- Zpět k oslavě výročí Svazu Čechů
- Setkání na hospodářství Bílků v Kreštelovci
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi