S Renatou Uzelcovou ze Sisku

  • Posted on:  čtvrtek, 05 květen 2022 00:00

JSME VDĚČNI VŠEM, KDOKOLI NÁM POMÁHALI
Navštívili jsme krajanku Renatu Uzelcovou, roz. Brabencovou, jejíž rodina při zemětřesení v Sisku 29. prosince 2020 přišla o domov a zázemí a život se jí otočil vzhůru nohama. Objevili se ale dobří lidé, kteří v pravé chvíli neváhali podat pomocnou ruku. Tato usměvavá sympatická žena nás provedla svým dočasným bydlením a vyprávěla o tom, jak se mají věci s rekonstrukcí, jak se jim žije a o životě vůbec.

Renata a Marko Uzelac žili před zemětřesením s dcerami Lucií a Marií ve starším domku v sisacké Strossmayerově ulici, nedaleko nemocnice. Paní Renata pracuje na pokladně chorvatského obchodního řetězce KTC, manžel je číšníkem v pohostinství, Lucija studuje na vysoké zdravotnické škole v Záhřebu a Marija je středoškolačka. Naše spolubesednice od osmi let a v mládí tančila v Besedě v rodném Jazveniku, později tančila v sisackých Panenkách spolu s oběma dcerami.
Toho osudového dne byla Renata v práci. Když se vše otřáslo, nejdřív se s kolegy snažili dostat z prodejny zaseknutými posuvnými dveřmi. Všem se velmi ulevilo, když na parkovišti zjistili, že jsou všichni v pořádku. Pak následoval další šok: Doma se do dvora zbořil osmimetrový komín, na domě vypadly oba štíty a rozpraskaly stěny a základy. „Jak já jsem byla šťastná, když jsem přiběhla domů a viděla manžela a děti, sice v tom prachu a rumu, ale živé a zdravé!“ Paní Renata popisuje, jak si člověk některé věci uvědomí teprve později, když se první pocity slehnou a teprve pak může začít normálně uvažovat.
„První dny po zemětřesení nebyly lehké. Nejdřív jsme bydleli u kolegyně v bytě. Ještě stále se země občas otřásla, báli jsme se zdržovat v uzavřeném prostoru. Pak se ozval pan Damir Hlavsa z Daruvaru. Toho jsem znala z dob, kdy jsme ve válečné době byli jako děti spolu v Čechách. U něj jsme strávili pár dní. Pak nám 2. ledna hlásili, že dostaneme mobilní domeček o rozloze asi 20 m2. Jeden pán z Ivanić Gradu ho přivezl od moře a dal k dispozici a díky jedné mojí známé se dostal právě k nám do dvora. Měli jsme tam kompletní provizorní bydlení. Improvizovaný přípoj vody sice občas zamrzl, ale bydleli jsme v domečku až do letošního 6. ledna. Nevýhodou bylo třeba i to, že je v zimě uvnitř velká kondenzace. Nicméně jsem velmi vděčná všem, kdokoli nám pomohl. Několikrát tu byl i pan poslanec Bílek a další lidé. Člověku hodně znamená, když si tak na něj vzpomenou.“
Dnes žijí manželé v upravené pomocné budově ve dvoře, než proběhne obnova obytné budovy. „Loni na podzim jsme se sami s pomocí mého bratra zedníka, jednoho známého, který nám daroval a položil parkety a kamaráda, který nám vyrobil nábytek do kuchyně a ložnice, dali do úpravy tohoto domečku, který má rozlohu asi 38 m2, kde byla letní kuchyň a kůlna. Žije se nám tu mnohem lépe než v menším mobilním domečku, čekáme však také na obnovu. Statikové, kteří přišli prohlédnout naše poškozené stavení, byli mladí lidé a báli se v něm vůbec déle zdržovat. Dali nám nejdříve žlutou nálepku, přihlásili jsme se tedy původně na konstrukční obnovu. Potom jsme ale v červenci dostali nálepku červenou, což znamenalo bourání a náhradní dům. Ještě stále však čekáme. Ve štábu v Petrinji nám poradili, abychom urgovali o rychlejší zahájení prací.“ Rodina má právo vybrat si, jaký typ stavby si přeje. Renata by byla pro montovaný dům, který by mohl být dřív vystavěný a byl by i odolnější vůči případnému zemětřesení.
Dvůr paní Renaty zdobí květiny, pobíhají po něm sympatický pejsek a tři kočičky s rolničkami na řemínku kolem krku. „Ty jsem si přivezla z rodného Jazveniku,“ říká. Toho dne byl právě den otců a Renata tam navštívila svého tatínka, který dostal malý dárek pro nejlepšího tátu.
I v této nelehké situaci naše spolubesednice říká: „Jsem přes všechno moc spokojená a velmi vděčná za veškerou pomoc.“ Uzelcovi, jakož i ostatní rodiny, které se o pomoc ucházely, dostali 11,5 tisíce kun ze sbírky Svazu Čechů, třemi tisíci nejpostiženějším přispěla sisacká Beseda. Lidé poukazovali také přímo na účet, volali dokonce i z Česka. „Každá pomoc je vítaná v situaci, kdy přijdeš o střechu nad hlavou a nemáš z čeho žít. Nejdůležitější je ale, že jsme všichni živi a zdrávi.“ Věříme, že se Uzelcovi brzy dočkají dlouho se rozbíhající obnovy a že se rodiče i s krásnými dcerami brzy nastěhují do nového domova, který už žádné zemětřesení ani jiné dopuštění nepoškodí.
Text Ž. Podsedník, foto žp a archiv

OBNOVA PO ZEMĚTŘESENÍ V SISKU A JAZVENIKU
Jak jsme se dozvěděli od předsedkyně sisacké Besedy Jiřinky Vidovićové, ve městě bylo při katastrofálním zemětřesení poškozeno přes deset tisíc budov, z nich je skoro tři tisíce nepoužitelných. Nejvíce postiženým bylo zajištěno náhradní ubytování, dvě kontejnerová sídliště ale už byla rozformována. Město přispívalo také na nájemné. I sama Beseda zaznamenala škody, ty však byly sanovány díky prostředkům z vládního úřadu pro lidská práva a práva národnostních menšin. V Sisku dodnes není žádný sál, kde by se dalo vystupovat nebo kam by se dalo pozvat jiné spolky. V Domě ropné rafinerie v současnosti působí hudební škola Frana Lhotky, jejíž budova byla také velmi poškozena.
O situaci v Jazveniku jsme mluvili s předsedou Besedy Zvonkem Příhodou a paní Marií Vaškovou. Zde byla také poškozena řada budov, na Národním domě i u Vašků spadly komíny a byla poškozena střecha. Objevily se další praskliny, nelze otevřít například dveře z šatny na jeviště. Hned v únoru proběhla velká akce, při které se angažoval i poslanec Vladimír Bílek a obec Končenice. Také u Vašků spadly tři komíny a napáchaly škody na stropě i na krovech. Skoro okamžitě přijeli muži z Mezurače a střechu překryli. V dubnu psali žádost o opravu, už na ni i zapomněli, a někdy v prosinci přišli projektanti vypracovat elaborát a skupina dělníků z Albánie a nově vyzdila komíny a silně omítla venkovní stěny, které byly rozpraskané. „Hoši byli pilní a dobře pracovali, neměli jsme žádné problémy, byli jsme s nimi spokojení,“ uvedla M. Vašková. Postupně se ve vsi opravují také další poškozené domy.

Read 51 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 32 2022

V Jednotě číslo 32, která vychází 20. srpna 2022, čtěte:
- Zájezd krajanů z Tréglavy a Garešnice na Moravu
- Se studentem Matoušem Turzou z Česka
- Jednodenní zájezdy krajanů k moři
- Skupina Chorvatsko v srdci
- Zpět k oslavě výročí Svazu Čechů
- Setkání na hospodářství Bílků v Kreštelovci
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi