Tribuna Chorvatsko a Česko po třiceti letech

  • Posted on:  čtvrtek, 05 květen 2022 00:00

CHORVATÉ A ČEŠI ZASE NA SPRÁVNÉ STRANĚ
Chorvatsko-česká společnost uspořádala 11. dubna v Českém domě v Záhřebu tribunu s názvem Chorvatsko a Česko – po 30 letech, u příležitosti 30 let Chorvatsko-české společnosti, 30. výročí mezinárodního uznání Chorvatské republiky a navázání diplomatických styků s tehdejší Českou a Slovenskou Federativní Republikou. Tribuna se konala za podpory Ministerstva zahraničních a evropských věcí RCH. Vlastní recenzi chorvatsko-českých styků v posledních třech desetiletích uvedli velvyslanec České republiky v Záhřebu Milan Hovorka, předseda Chorvatsko-české společnosti Marijan Lipovac a česká historička a kroatistka Jindra Lavrenčíková.

Podle velvyslance Hovorky lze vztahy mezi Chorvatskem a Českem a jejich národy v uvedeném období charakterizovat termíny emancipace, integrace a determinace: „Oba naše národy společně usilovaly o to, aby se dostaly z režimů, v nichž se jim nedařilo zcela uskutečnit vlastní suverenitu a vlastní přání. Oba naše národy vědí, co znamená boj o nezávislost, jaká je hodnota volného vyjadřování a vlády či panství práva (vladavina prava). Je naprosto logické, že jsme si přáli vrátit se do společenství zemí, které sdílejí hodnoty svobody a demokracie se silnými institučními pouty. Členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci nám takové pojítko poskytlo. Dnes s ostatními členy a spojenci spolupracujeme na budování společné architektury prosperity a bezpečnosti. Termínem determinace myslím naše rozhodnutí ochránit svobodu a demokracii, kterých se naším státům dostalo po dlouhých desetiletích. V těchto dnech se naše determinace manifestuje v naší podpoře Ukrajině. V našem sousedství následkem ruské agrese Ukrajina krvácí, tisíce lidí umírají, miliony lidí opustily své domovy, jsou zničena města a hodnoty, které Ukrajinci budovali po staletí. A Češi a Chorvaté jsou i tentokrát na správné a jediné možné straně, na straně míru, spravedlnosti, svobody a demokracie,“ uvedl Hovorka. Zdůraznil, že Česko silně podporuje chorvatské úsilí vstoupit do eurozóny a zejména do schengenského prostoru a vyjádřil naději, že se tyto cíle uskuteční právě v době českého předsednictví Radou Evropské unie v druhé polovině roku 2022. „Dnes hodnotíme chorvatsko-české vztahy jako tradičně výborné a velmi přátelské. To se projevuje především v mezilidských vztazích, ať už jde o naše národnostní menšiny, o cestovní ruch, kulturu, vzdělávání či další oblasti. Podle mého názoru si však naše vztahy zaslouží ještě viditelnější politickou dimenzi, která by dávala najevo skutečnost, že oba státy jsou členy Evropské unie a spojenci v NATO. Jako klíčovou prioritu vidím větší frekvenci styků na různých úrovních, a to i na nejvyšší politické úrovni. Pokud jde o hospodářské vztahy, ty stojí na pevných základech, kterými neotřásla ani pandemie koronaviru,“ řekl Hovorka a uvedl údaje, že se obchodní výměna mezi Chorvatskem a Českem loni zdvojnásobila oproti stavu před šesti lety, navíc od vstupu Chorvatska do EU rostou také české investice v Chorvatsku ve všech hospodářských odvětvích. Navíc, Česko je pátý nejvýznamnější chorvatský partner v chorvatském cestovním ruchu a usiluje se o zvýšení počtu chorvatských turistů, kteří ho navštíví. „Jednou z priorit, které jsem si určil jako klíčový prvek mého působení v Chorvatsku, je veřejná diplomacie. Přál bych si, aby naše velvyslanectví bylo organizátorem, spoluorganizátorem, partnerem, patronem nebo prostě poskytovatelem morální podpory celé řady aktivit, které mají za cíl posilování kvality našich bilaterálních vztahů,“ uzavřel Hovorka.
Marijan Lipovac uvedl, že se v posledních 30 letech za více než 900 let chorvatsko-českých styků může zdát jako krátká epizoda, ale konstatoval, že je to období, ve kterém se chorvatsko-české vztahy dostaly do zlatého období, protože se začaly uskutečňovat jako vztahy mezi dvěma samostatnými státy, což je projev úplné národnostní afirmace obou národů a zásadní předpoklad, aby se obě krajiny mohly rozvíjet, jak nejlépe dovedou, a tím rozvíjet i vzájemné vztahy. „Tehdejší Česká a Slovenská Federativní Republika uznala Chorvatsko 16. ledna 1992, diplomatické styky byly navázány o něco později, v květnu. Poprvé v dějinách bylo v Praze otevřeno chorvatské velvyslanectví se Zlatkem Stahuljakem jako prvním velvyslancem a v Záhřebu československý generální konzulát přerostl ve velvyslanectví, které se od roku 1993 stalo českým velvyslanectvím. Už třicet let máme nejlepší podmínky k rozvoji chorvatsko-českých vztahů, především je to svoboda a samostatnost obou národů a jejich států a jejich členství v mezinárodních asociacích, ke kterým svou identitou patří, v Evropské unii a NATO, tedy k Západu. Jak je to důležité, vidíme zvlášť odkdy se Ukrajina stala obětí agrese Ruska, před třicítkou let tomu tak nebylo, ani Chorvatsko ani Česko neměly své místo na Západu. Chorvatsko se vstupem do Jugoslávie ze svého středoevropského prostředí poprvé v dějinách stalo součástí prostředí balkánského a Česko se s nástupem komunistů k moci v geopolitickém smyslu stalo součástí Východu a tak ho chápali na Západě. Dnes jsme jak Chorvatsko, tak Česko geopoliticky součástí Západu, ke kterému patří nejvyvinutější země Evropy a světa, a také to je příznivým a stálým rámcem pro rozvoj našich vztahů. Až Chorvatsko vstoupí do Schengenu, budeme moci do Česka cestovat bez dokladů, i když už dnes můžeme jezdit na občanský průkaz, stejně jako Češi do Chorvatska, ale před třicítkou let tomu tak nebylo. V dnešní době svoboda cestování znamená volný průchod turistů, volný trh znamená, že Češi mohou investovat do projektů v Chorvatsku, také naopak, kupovat podíly v chorvatských firmách, lze volně kupovat nemovitosti, je volná výměna studentů, volně probíhá i kulturní výměna. Také národnostní menšiny mohou svobodně rozvíjet styky s mateřskými státy. To také nebylo možné před třicítkou let, kdy existovala, pokud jde o Čechy v Chorvatsku, kontrola státu a strany, a Chorvaté v Česku jako menšina ani neexistovali, protože byli přesídleni a vymazáni z kolektivní paměti, jako by nikdy ani nebyli, aby se s příchodem svobody začali znovu scházet a dnes, kdy existuje samostatné Chorvatsko, mohou počítat s jeho podporou. Jediné, čeho dnes můžeme litovat, jsou lidé, kteří tu byli před námi a působili na poli chorvatsko-českých styků a neměli to štěstí zažít takto příznivé okolnosti. Představme si, jak by asi Stjepan Radić popularizoval Česko v Chorvatsku dnes, v době sociálních sítí, jako to činil ve své době svými knihami, texty a projevy. Nebo, představme si přednášku Tomáše Garriguea Masaryka v Praze, která se vysílá přes některou z internetových platforem a sleduje se v Chorvatsku a výchovně působí na chorvatskou veřejnost. Naši velikáni podnikli velké věci za nepříznivých okolností, tak si představme, jakých výsledků by dosáhli dnes, kdyby mohli být živi, nebo kdyby tu dnes byli jednotlivci s jejich kapacitou,“ řekl Lipovac, který rovněž resumoval činnost Chorvatsko-české společnosti za uplynulých 30 let: „Můžeme být hrdí na dosažené výsledky, z hmatatelných a viditelných jde o 12 knih, náš zpravodaj Susreti, osm pomníků a pamětních desek v Česku a dva v Chorvatsku, v Záhřebu schody Biskupa Ducha a park Marie Růžičkové Strozziové a v Praze ulice Stjepana Radiće. Hrajeme tedy významnou roli v chorvatsko-českých stycích, ne však i osudovou, poněvadž se tyto styky vyvíjejí nezávisle na nás, a to na všech úrovních, od vysoké politiky k cestovnímu ruchu, sportu a mezilidským vztahům, tedy kapilárně. Takovéto styky se potvrzují v dobrých i zlých dobách, což jsme mohli vidět v případě pandemie, kdy čeští turisté první avizovali, že do Chorvatska přijedou a zřídili dokonce zvláštní vlakový spoj, jakož i v případě zemětřesení v roce 2020, kdy Česko poskytlo pomoc. Všechno zmíněné je pevným základem pro rozvoj chorvatsko-českých vztahů i v budoucnosti. A kdo ví, možná je to nejlepší teprve před námi,“ uzavřel Lipovac.
Jindra Lavrenčíková popsala vývoj vztahů mezi Chorvatskem a Českem od roku 1992 dodnes, v oblasti politiky, hospodářství, cestovního ruchu, kultury a vzdělávání, jakož i ochrany národnostních menšin. Hovořila také o klíčových osobnostech společenských změn před třiceti lety, o prvním chorvatském prezidentovi Franjovi Tuđmanovi a o Václavu Havlovi, posledním prezidentovi Československa a prvním prezidentovi samostatného Česka.
Po výkladech tří přednášejících se rozproudila debata, při níž byly vzneseny konkrétní nápady na další zvelebení chorvatsko-českých styků. Zájemci si mohou prohlédnout nahrávku tribuny na adrese:
https://www.youtube.com/watch?v=HEeeCj4anEE&t=5268s

Text Marijan Lipovac, přel. žp, foto CHČS

FOTO na facebooku

Read 32 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 26 2022

V Jednotě číslo 26, která vychází 2. července 2022, čtěte:
- Svaz Čechů udělil odměny a uznání úspěšným žákům a učitelům
- Kaptolští oslavili Den české kultury a Den otevřených dveří
- I žáci českých škol na udělení Oskara vědomostí v Záhřebu
- Daruvarská Holubička na folklorním festivalu v Přerově
- Hasiči z Dolan na setkání ve Všeradicích v České republice
- O tajemníku Československého svazu Stanislavu Veselém
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi