MOJI KAMARÁDI
Moje vzpomínky na Brestov začínají asi s rokem 1946, když jsem začal poznávat kamarády ze svého okolí. Pravda, patřil jsem mezi nejmladší, někteří z nich už chodili do školy a tehdy se dostat do některé dětské party nebylo tak snadné. Vedoucí naší tlupy byl Francek Kalců (Kadlec), podle všeho proto, že byl nejstarší, byl asi o šest let starší než já. Byl tam i jeho mladší bratr Edo, byl tu jeden, kterého si na výchovu vzala Kvickova rodina, a proto jsme mu říkali Vlado Kvicků (Kvicek/Kvicka). Potom tu byla jedna větší skupina okolních chlapců (Vlado Znamenáček, bratři Truplovi, Standa Víšek, můj bratr, Zdenko Klígl, hoši Březinovi) a snad nejmladší jsem byl já a Vlado Šustů (Šusta). Vše v partě bylo zařízeno po vojensku, vědělo se, že o všem rozhoduje Francek a že nám nejmladším při každé hře byla svěřena jen strážní služba. Byl to náš svět.

KOORDINACE RAD A PŘEDSTAVITELŮ ČESKÉ MENŠINY
Jedna z akcí zaměřených na propagaci hlášení se k české menšině při loňském sčítání lidu byla i fotografická soutěž Moje české kořeny, kterou pořádala Koordinace rad a představitelů české menšiny. Soutěž vyvrcholila 20. prosince malou slavností s odevzdáním cen nejlepším účastníkům, která se konala v sále Českého národního domu.

PLÁNY PRÁCE A FINANCOVÁNÍ NA PŘÍŠTÍ ROK
Rada české menšiny města Daruvaru a županská menšinová rada Bjelovarsko-bilogorského županství měly 20. prosince společnou schůzi ve velkém sále Českého národního domu v Daruvaru. Schůze se zúčastnili i hosté – poslanec za českou a slovenskou menšinu Vladimír Bílek, zástupkyně župana Táňa Novotná Golubićová, představitelé české menšiny a předsedové menšinových rad ze sousedních obcí a měst a představitelé České besedy Daruvar.

DALŠÍ NAVÝŠENÍ PROSTŘEDKŮ PRO MENŠINOVOU ČINNOST
Chorvatský sněm v polovině prosince minulého roku schválil státní rozpočet na rok 2022. O tom, které projekty byly do rozpočtu zařazeny a která část prostředků je plánovaná pro činnost menšin v Chorvatsku, jsme se dozvěděli od poslance za českou a slovenskou menšinu v Chorvatském sněmu Vladimíra Bílka.

VÝBORNÉ DIPLOMATICKÉ VZTAHY MEZI STÁTY
Její Excelence, Ljiljana Pancirovová, velvyslankyně Chorvatské republiky v České republice působí na své diplomatické misi od února 2019. Vztahy mezi Českou republikou a Chorvatskem jsou na velmi vysoké úrovni, k čemuž významnou měrou přispívají i dobré diplomatické vztahy mezi oběma státy. Dovolili jsme si oslovit chorvatskou velvyslankyni v České republice Ljiljanu Pancirovovou a položit jí pár otázek v druhé polovině její diplomatické mise v České republice, neboť se toho za více než dva roky událo velmi mnoho, jak mezi Českem a Chorvatskem, tak v celosvětovém měřítku.

NÁVRAT K ČINNOSTI V MÍROVÉ DOBĚ
Obavy, že by mezinárodní společenství uznalo samostatnost Slovinska, ne však i Chorvatska, nebo že by právě Československo mohlo být jedním ze států, které by takto jednaly, se přece neuskutečnily. Všech 12 států tehdejšího Evropského společenství uznalo 15. ledna 1992 samostatnost Slovinska i Chorvatska, jakož i Rakousko, Maďarsko, Švýcarsko, Polsko, Kanada, Norsko a Malta, o dva dny dříve i Svatý stolec, a již 19. prosince 1991 Island. O den později, 16. ledna samostatnost Slovinska, ale také Chorvatska, uznalo i Československo.