DÍKY BOHATSTVÍ MENŠIN JSME LEPŠÍMI LIDMI
Jarmark menšinových zvyků, řemesel, tvořivosti a gastronomie, výstavy, debata u kulatého stolu, folklorní programy, sportovní utkání, svátečný průvod účastníků a ústřední kulturně umělecký pořad byly náplní třídenní akce Lipovlanská setkání, která se konala od 25. do 27. srpna.

SLUNCE, KELÍMEK, RUČNÍK...
Parkoviště před místním domem v Treglavě se v neděli 27. srpna změnilo v pravý krajanský jarmark. Nejen proto, že svůj Den české kultury místní Beseda ztvárnila jako ukázku starých řemesel a nářadí, ale i díky sluníčku, které ho rozehřálo nad třicet stupňů.

PUČIŚĆA NA OSTROVĚ BRAČ
Největším městem na ostrově Brač je Supetar, nejproslulejším je Bol, oba ročně navštíví desítky tisíců turistů. Kromě tyrkysového moře v obou městech najdete i velké hotely a bohatý noční život. Vnitrozemí ostrova a jeho severní pobřeží lemuje však celá řada menších měst, která nabízejí odpočinek zcela jiného typu. Jedno z nich jsou poklidná Pučišća, známá především podle bílého kamene a staleté kamenické tradice.

ZVLÁŠTNOST V DARUVARSKÉM BRESTOVĚ
„Když jsem si před několika lety v Jednotě přečetl článek Václava Herouta o tom, že není hezké, že tak velká vesnice, jako je Brestov, nechala zpustnout Světinku, nějak se mi to vrylo do paměti. I proto, že to byl můj profesor ve škole a také, že Světinka leží jen pár minut traktorem přes zahrady a pole od našeho domu,“ řekl nám na začátku setkání Josef Adlaf, někdejší pracovník v daruvarském Dalitu a po válce i pyrotechnik – dnes zemědělec, který obhospodařuje 15 jiter pole.

Folklorní soubor Pramínek Jihlava pod uměleckým vedením pana Mgr. Miloslava Brtníka pořádá každé dva roky folklorní soustředění pro děti. Letošní se konalo od 29. července do 12. srpna v rekreačním středisku „Doubrava“, nedaleko vesničky Stará Říše u Jihlavy. Díky spolupráci jihlavských pořadatelů a Svazu Čechů v Chorvatsku se uvedené akce zúčastnili také 32 malí tanečníci z Českých besed Daruvar, Končenice, Lipovec, Bjeliševec a Záhřeb, pod vedením učitelů Igora Šimaly a Luky Syručka.

Do vesničky Dolní Rášenice na Hrubečnopolsku jsme zašli za devadesátiletou Aloisií Horvatovou, rozenou Heroutovou, aby nám řekla něco o svém životě a o životních zkušenostech.
Posledních dvacet let žije v Dolní Rášenici, předtím celý svůj život i během obou válek (druhé světové a domovinské) trávila ve vesnici Borova Kosa, kde se narodila. Její rodina pochází z Daruvarského Brestova (jejich stavení bylo na místě, kde dnes stojí Český dům). Do Brestova se přiženil děda Václav Herout, který je původem z Holubňáku. Po nějaké době se rozhodl, hospodařit sám a koupil stavení s třiceti jitry pole v Borové Kose.
Tatínkovi Aloisovi a mamince Marii, rozené Vintrové se Aloisie narodila v září 1926 jako nejstarší dcera. „Narodila jsem se na Borové Kose a měla jsem být chlapeček, kterému by dali jméno po tatínkovi. Když jsem se narodila, rozhodli se říkat mi Aloisie,“ vysvětlila nám.