Fotoreportáž z africké keni

AVANTURA ZVANÁ SAFARI
Byly jsme v Africe už celý týden a moc se nám líbilo, že je prosinec a my se koupáme v Indickém oceánu a procházíme se po bílých plážích Diany beach. Naším skvělým průvodcem po této turistické oblasti Keni byl náš hostitel, Daruvařan Zlatko Roztočil, u kterého se naše pětičlenná skupina divadelnic České besedy Daruvar ubytovala. O tom jste si ale už na začátku roku v Jednotě mohli přečíst samostatnou reportáž. Teď byla před námi další avantura – safari.

Ve velkém očekávání jsme balily kufry. Náš hostitel nám dal hodně dobrých rad, ale pro nás to všechno bylo někde ve „vzduchu“. Co si vzít na sebe, co do kufru a kolik věcí? Ještě balíky pitné vody a už tu byl Timoty – jak se ukázalo, nejen náš průvodce a řidič, ale i vůdce a opatrovník pro příštích šest dnů. Naložil nás do svého Jeepu a vyrazili jsme na sever, hlavní státní silnicí, která spojuje Mombasu a Nairobi.  
To byla jízda! V Keni se jezdí levou stranou vozovky, což člověka na rozcestích a kruhových objezdech přímo lekne... Míjely jsme osady plné pestrých barev, živosti a usměvavých lidí, neuvěřitelné nabídky ovoce, zeleniny a jiného zboží na jednoduchých dřevěných stáncích. Nemohly jsme si nevšimnout chatrčí, které nesly název „hotel“, restaurací, módních a kadeřnických salónů, prodejen nábytku, a to vše na otevřeném, přímo vedle cesty, kterou jezdí nejvíc kamiónů.
Jely jsme vedle lánu cukrové třtiny, pak plantáží agáve sisalové, z jejíchž listů pletou Keňané své charakteristické košíky, a podél černých sopečných skal. Když jsme odbočily z asfaltu, ještě jsme se hodnou chvíli drncaly, kolébaly a houpaly, než nás blátivá silnice, plná výmolů, přivedla do národního parku Tsavo West. Hned u vchodu nás čekala zajímavá podívaná na výrobu „papíru“ ze sloního trusu, a pak neuvěřitelný pohled na kopeček, na kterém se umístil Lion Bluff lodge.
Před recepcí už na nás čekal usměvavý personál s teplými vlhkými ručníčky na podnosech. Stíráme pot a prach, osvěžujeme se limonádou a dostáváme číslo pokoje, ale ne i klíč... Jdeme za našimi nosiči kufrů a zjišťujeme, že budeme spát ve ...... stanu. Zip, zip – odemykáme, a zůstáváme s otevřenými ústy stát... Nábytek z plného dřeva, brokátové přehozy, postele s baldachýnem a moskytiérou, kamenná stylová koupelna a terasa, ze které vidíme 25 kilometrů do africké buše. I Kilimandžáro, kdyby nebylo oblačno, a to je prý často. Proto mu říkají „stydlivá hora“. Odpočaly jsme si už při samém pohledu na krásu kolem, na devíti tisících čtverečních kilometrů jinačího světa.
Hned po obědě vyrážíme na své první safari. Jedeme pomalu vyjetými kolejemi a najednou je před námi celé stádo buvolů… Klidně se pasou hned vedle cesty, jen se ohlédnou za našim autem a už jdou dál svojí cestou. Začíná pršet, za chvíli jedeme kalužinami červené vody a nezbývá, než se vrátit do lodge. Trochu se ochladilo, z 28 stupňů na 22, tak se k večeři topilo v kamnech uprostřed jídelny. K bungalovu nás pak doprovázel náš Masai-hlídač, který, jak jsme později zjistili, nad námi bděl celou noc... Jdu do postele a  vidím divný „kopeček“ uprostřed. Co mi to vlezlo pod pokrývku? Jestli ji zvednu, vyskočí na mě něco? Vteřiny nejistoty… náhle cuknu a začnu se smát.... Na lůžku, na měkkém batistovém prostěradle leží – termofor! Všechny je máme ve svých postelích, dáváme je stranou a smějeme se... Venku tma, černá africká noc. Tichá, beze zvuků...
Rozednívá se jakoby do mlhy, ale to se jen vypařuje včerejší déšť. Ranní safari začíná překrásně - hned za zatáčkou potkáváme stádo slonů... Červení jsou proto, že po sobě házejí zdejší červený prach, vysvětluje nám Timoty a my v tichu obdivujeme jejich ohromná těla, bělavé kly, ohebné choboty, kterými škubou trsy trávy, slůňata... Za chvíli nás průvodce upozorňuje, že „čita ulovila antilopu“. Pak pomalu zaveze auto za keř a my z pětimetrové vzdálenosti pozorujeme, jak gepard utrhavá kousky masa, jak mlaská a jak se olizuje a jak... praskají kosti. Z času na čas sice hodil pohled na safari-auta kolem sebe, ale nenechá se vyrušovat. To byl zážitek... komentujeme a do svého notesu zapisujeme, že jsme toho dopoledne viděly i pštrose s pštrosicí, tři druhy ptáků, dikdik, klipsspringer a Thompsonovu antilopu a další stádo slonů.   
Odpoledne jedeme k takzvané lví skále. Začíná pršet, ale my jsme trpělivé… ostatní safari-auta přijíždějí a za pět minut hned odjíždějí, jakoby někam spěchala, nemají čas počkat, pozorovat... My tam vydržely plné dvě hodiny a nakonec mohly obdivovat dokonce dvě lvice a tři mláďata, která si vesele hrála a kočkovala se!  K večeru se jedna lvice zvedla a začala chodit kolem, očichávat, pátrat... Asi hledá večeři, říkáme si, zatímco naše auto jede paralelně s ní kolem skály, než se nám schová za balvan... Do notesu si to odpoledne připisujeme i lišku, gnu, babuny...
Ráno vyjíždíme směrem na Amboseli, což je neoplocený národní park, do kterého a z kterého divoká zvířata volně vcházejí a vycházejí. Už před bránou potkáváme baculaté zebry a krásné a elegantní žirafy s ohromnými řasami na očních víčkách. V lodge Sentrym už se nedivíme teplým ručníčkům, nosičům, stanům... Uvnitř to ale vyhlíží jako v každém jiném hotelovém pokoji s koupelnou. Ale i tady je elektřina ze solární baterie a funguje jen několik hodin ráno a večer do půl jedenácté.
Afrika-1Amboseli je jiný typ parku, je to savana s četnými mokřady. Proto jsou zdejší sloni normální šedé barvy. Potkáváme je tu často, jak se ve stádech pasou doprovázení bílými ptáčky. Viděly jsme, jak máma se slůnětem klidně přejde přes cestu mezi naším a dalším vozidlem... Neuvěřitelné... A zase mraky, za chvíli prší, jedeme přes velké kalužiny, zvěř stojí a nehýbá se...
Ráno zase lije, ale my se nedáme. Sotva vidíme na cestu, ale jedeme opatrně, abychom v nějaké kaluži nezůstali stát. Růžová čára na horizontu, jak se později ukáže, je hejno plameňáků, které bychom, kdyby nepršelo, v Amboseli nepotkaly. Míjíme buvoly a slony, máme čest vidět krásnou korunku královského jeřába, hyeny, zajíčka, pelikány, pštrosy jiné barvy než v Tsawu, poznáváme i další druhy antilop, impaly a waterbuck. Vyjasnilo se a my vystupujeme na rozhlednu na piknikovém kopci. Rozbalujeme své balíčky s jídlem, pozorujeme ptáky, kteří poletují kolem nás a hrochy pod kopečkem. Je mokro, proto i za dne vyšli na louku a klidně se pasou. Podle nepsaného zvyku nás náš průvodce pohostil láhví vína, a tak s plnými skleničkami zdravíme slunce. Díváme se na krásu kolem, na ohromné prostranství, barvy a skoro nemůžeme věřit, že tu jsme. Odpoledne máme domluvenou návštěvu masajské vesnice. Byl to pro nás takový zážitek, že si zasluhuje samostatný článek...
Ráno se před námi Kilimandžáro přece jen objevilo, ne v celé své nádheře, ještě ho trochu obklopovaly mraky, ale stejně zajiskřil bělobou a mohutností... Vyfotografovaly jsme si sněhy Kilimandžára a vyrazily do nové avantury, do parku Tsavo East. A zase na silnici žirafy, zebry a babuni, ale také mnoho lidí, kamiony v defektu, zkrátka frmol. Konečně odbočujeme s asfaltky do přírody, a hned vidíme veselé simby čili africká divoká prasátka, jejichž ocásky se při běhu legračně vzpřímí jako antény... Jsme ubytované ve skutečně působivém, novém Ngutani lodgi a jedeme na safari... Do svého zápisníku si zapisujeme jména spousty ptáků, žirafovité gazely a zase červené slony. Na rozloučenou si fotografujeme lví stopy... Byl tu ještě ráno, nechal nám navštívenku, na nás ale nečekal...
Domů jsme se vracely trochu jinou cestou, přes hory, kterou bychom těžko mohly nazvat silnicí. Poprvé potkáváme zasmušilé lidi bez úsměvu na rtech. Je to velice chudá oblast, vysvětluje nám náš průvodce. Aby zde lidé přežili, vláda jim posílá pomoc v potravinách... Znovu jsme na asfaltové silnici, projíždíme palmovými lesy a už jsme u známých dveří. Vítají nás mohutné Roztočilovy baobaby a kam se otočíme bugenvilky v různých barvách – červené, fialové, bílé, růžové, oranžové a Zlatkovy palmy, to už je ale jiné povídání...              
Věra Slivarová

SAFARI...
...ve svahilském jazyce to znamená cestování. V minulosti slovo safari znamenalo především lov na velká africká zvířata, dnes je to pojem, který označuje turistický pochod s pozorováním a fotografováním přírody a divokých zvířat v jejich přírodním životním prostředí. Slovo safari mimo Afriku označuje zoologickou zahradu s volným výběhem pro zvířata, ale i oblečení s prvky loveckého stylu.

Read 496 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 45 2019

V Jednotě číslo 45, která vychází 16. listopadu 2019, čtěte:
- V Horním Daruvaru se konala třináctá přehlídka hudebních skupin
- Chorvatský premiér Andrej Plenković na návštěvě v České republice
- Praktická stáž Jaroslava Preislera v Jednotě
- Se známým specialistou fyzikální medicíny Božidarem Egićem
- Na Martina na návštěvě v daruvarském vinařství
- Souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi