V Lipovci proběhla 28. divadelní přehlídka Svazu Čechů

ZATÍM NEJBOHATŠÍ ÚRODA Z KRAJANSKÝCH JEVIŠŤ

Máme za sebou zatím nejplodnější krajanskou divadelní sezonu, nejbohatší přehlídku krajanského divadla. Ve dvou večerech se 20. a 21. března na jevišti Českého domu v Lipovci vystřídalo sedmnáct divadelních skupin ze šestnácti českých spolků. Uvedly několik komedií, veseloher, frašek, skečů a jedno drama. S tím do Lipovce přijela vůbec poprvé divadelní skupina České besedy Mezurač.


Zastoupeni byli čeští a světoví autoři a dramatická tvorba besedních pisatelů. Byly mezi nimi skutečně dobré idee, ale i takové počiny, které přežijí tuto sezonu jen díky pravidlům Rady pro národnostní menšiny RCH na získání finančních prostředků: budou se hrát pětkrát. Zbývá doufat, že tato vystoupení skupiny využijí k tomu, aby na hrách pracovaly režisérsky i herecky, vlastně po všech stránkách, a tak se připravovaly na další krajanskou divadelní sezónu. Hrám, které jsem viděla před přehlídkou (sedm), se to ve většině případů přihodilo a prospělo jim to. Jsou ovšem i takové, které zůstaly stejné, jaké byly o premiéře, a to je škoda. Divadelní hra totiž není nikdy hotová. S každou zkouškou, s každým vystoupením je jiná, a na jejích tvůrcích je, aby byla vždy lepší, aby oslovovala diváky, zanechala po sobě dobré stopy. Proto je třeba, aby režisér i herci v každém okamžiku věděli, proč právě teď dělají to, co právě dělají, proč jsou tam, kde právě jsou, proč říkají právě to, co říkají... Říkám ale to, co snad vědí všichni, kteří se režie ujali.
Čtyři skupiny pro přehlídku připravily skeče, z toho dva pozoruhodné: Kláštěr a Kýbl teče. Klášter zaujal jak scénou, tak ztvárněním rolí a důmyslnými kostýmy. Protagonistky skeče Kýbl teče na scéně bez líbivých dekoračních prvků, z nichž jedna byla zároveň režisérkou a herečkou (vlastně hercem – ztvárnila postavu zednického učedníka), byla na scéně jako ryba ve vodě. Měla výborné nápady, jak udělat z písničky dobré scénické dílo. Nepotýkala se s žádnými problémy jako je tréma, text, pohyb na scéně... A právě text, překrývání, jednání bez textu, text bez jednání, v dialozích krok dopředu, když repliku řeknu a hned potom krok dozadu, dikce, zbytečné přešlapování, nepřirozená mluva, cupitání, temporytmus a jazyk (i v kusech, které se před přehlídkou hrály několikrát). To byly moje nejčastejší poznámky k uváděným hrám. Patří k nim i ty o nevhodném obsazení rolí. Aby se tyto nedostatky nevyskytovaly, je úkol režiséra.
IMG 3659V některých hrách režisérské vedení nebylo znát. To se zvlášť projevovalo v dílech, kde byl režisér či režisérka zároveň hercem či herečkou nebo nápovědou, navíc ještě inspicientem i rekvizitářem. Je to východisko z nouze, protože mnohé skupiny nemají dost členů na obsazení všech postav a osob na vytvoření scény, kostýmů atd. Z tohoto důvodu proto v pěti skupinách mužské role obsadili ženy, ale jen několika z nich se podařilo v roli muže vytrvat do konce hry. A důslednost je jednou ze základních zásad divadelní hry.
Každá skupina však pracuje v podmínkách a za takových okolností, jaké má, a proto každé zvlášť a všem dohromady patří dík a veškerá úcta.
Té se všem skupinám od svých kolegů bohužel ani tentokrát nedostalo. Některé skupiny i letos, bez ohledu na to, jak daleko od Lipovce bydlí, když uvedly svou hru, odjely domů.
Ty, které vytrvaly, mohly vidět výbornou stínohru, kterou jsme doposud viděli jen tu a tam jako doplněk jiné divadelní formy. V ní hrál už zpravidla výborný herec Slávko Pokorný, který velmi dobře ztvárnil nelehkou roli chlapce Jakuba. K pozoruhodně ztvárněným rolím patří dále role dohazovačky Sani Dobrijevićové, Vaška Martiny Marinkovićové Plechaté, pro mnohé byla objevem Věra Slivarová v roli služebné Charlotte, výborná byla Jasna Růžičková v roli zednického tovaryše, v krajanském divadle už dobře známá Ema Šimalová v roli Lucky, Danijel Radić v roli nadporučíka Jindřicha Lukáše (s ním ale nelze srovnávat výkony jiných herců vzhledem k tomu, že herectví je jeho profesí)... Některé hry měly mimo jiné dobře nastudované změny scény při otevřené oponě, v jiných působily zmatečně.
Pro dobrou hru je třeba mít dobrý a pro nastudování upravený text. I když se úprava textu uváděla, v některých případech nebylo lze poznat, v čem spočívala nebo kam směřovala.
Pokud jde o jazyk – ten s úpravou textu souvisí – jsme mohli slyšet následující skloňování: bohaté lidé, podle Hansa místo Hanse, znáte mojeho syna... slovosled: Jak vám se to líbilo? (Jak se vám to líbilo?), Zlatem vám se odměním. (Zlatem se vám odměním.), slovní obraty: V tom vězí nějaký podval (ve smyslu podvod), Že se tady najdeme (ve smyslu sejdeme), Světlost přenosných reflektorů (světlo), za včas přestávky (během přestávky), hodně se opakovalo slůvko ma: Ma kde je ten dálkový... a řada příkladů směsi chorvatštiny a češtiny: Nemoj mě lhát (Nelži mě), Abych nedloužila (Da ne dužim), Nemusíš pokládat računy (Nemusíš skládat účty), Dnes mám baš čas, Ještě jednou tě ptám (Ještě jednou se tě ptám). Mohli jsme se seznámit i se střevíčkou, čili střevícem v ženském rodě. Velice často se krátily dlouhé samohlásky, ale také prodlužovaly krátké: Nech tohó, je pozďé... Pro ne malý počet herců byla čeština jazyk cizí. Zbývá doufat, že se do další přehlídky i v tomto směru zlepší.
Přes všechny nedostatky byla přehlídka úspěšná. Začínala o páté hodině odpolední a končila těsně před půlnocí a diváci, kterých bylo znatelně více v sobotu než v pátek, sledovali všechny hry, a všichni dotázaní říkali, že se jim líbily, že na skupinách byl znát pokrok, že byly lepší než loni. Přehlídka tedy plní jeden ze svých úkolů – abychom se navzájem učili. I letos ji úspěšně zorganizovala divadelní rada Svazu Čechů a Česká beseda Lipovec. Sledovali ji milí hosté poslanec za českou a slovenskou menšinu Vladimír Bílek, předsedkyně Svazu Čechů Libuše Stráníková, místopředsedkyně Svazu Anna-Marie Štrumlová Tučková, místožupanka Táňa Novotná Golubićová, daruvarský starosta Dalibor Rohlík, tajemnice Svazu Čechů Jarmila Kulhavá, ředitelka NVI Jednota Lidija Dujmenovićová, předseda Koordinace českých menšinových rad Damir Malina. Všechny je na začátku každého večera uvítala předsedkyně hostitelské Besedy Drahuška De Bonová včetně členů předsednictva Svazu Čechů a předsedů jeho rad. Pozdravila také bývalou předsedkyni Svazu Lenku Janotovou. Aby se začalo hrát, dala pokyn předsedkyně divadelní rady Světluška Prokopićová. Každou divadelní hru uvedla Vaňa Šnoblová a na konci každého večera poděkování Svazu Čechů každé skupině a každému režisérovi za účast odevzdali předsedkyně Svazu L. Stráníková a předsedkyně divadelní rady S. Prokopićová. Věra Vystydová/ld, mk a žp

IMG 1135

NA PŘEHLÍDCE VYSTOUPILI
Daruvar ČB2 – Koncese, komedie Jacquese Vilfrida a Jeana Giraulta, režie a úprava textu Vlatka Daňková
Záhřeb – Záhřebská Prodaná nevěsta, veselohra podle Karla Sabiny, úprava textu Martina Marinkovićová Plechatá, režie Jarmila Kozáková Marinkovićová
Garešnica, divadelní skupina Nazdar – Živý květ, veselohra Ivana Krause, režie a úprava textu Davorka
Mihokovićová
Holubňák – Kýbl teče, komedie; napsala a režírovala Jasna Růžičková;
Lipovec – Muž dvou žen, fraška Vilouše Táborského, režie a úprava textu Drahuška De Bonová
Hrubečné Pole, divadelní skupina Jaro – Volba předsedy výboru České besedy ve vsi, skeč, napsala a režírovala Katica Nebřenská, úprava textu Vesna Havelková
Dolní Střežany - Když nebe bude chtít, komedii na motivy Karla Jaromíra Erbena napsala Růženka Bukačová, režie a úprava textu Zdenka Šenholdová
Horní Daruvar – Námluvy, komedie Martina Friče podle A. P. Čechova, režie kolektiv
Bjelovar, divadelní skupina Lucerna – Posvícení, fraška Zděňka Podskalského, úprava textu Marie Selicharová, režie Libuše Horáková
Dolany – Noc s Andersenem, komedie Světlušky Prokopićové na motivy pohádek H. Ch. Andersena, režie Světluška Prokopićová
Šibovec – Starý mládenec, komedie Jiřiny Bohdalové, režie Jasna Jermanová
Jazvenik – Domov důchodců, komedie Marie Vaškové, úprava textu Zdenka Táborská, režie autorka
Ivanovo Selo, divadelní skupina Cobydup – Klášter, skeč Lucie Bílé, Karla Šípa a Nadi Konvalinkové, režie a úprava textu Anna-Marie Štrumlová Tučková
Sisak – Osudy dobrého vojáka Švejka, komedie Jaroslava Haška, dramatizace, úprava textu a režie Silvije Vadla
Verovice – Rozum do hlavy, humorný obrázek ze života Anny Bajzkové, režie a úprava textu Jasna Bergerová
Daruvar, divadelní skupina Sebranka – Jak jsem se ztratil, pohádka Ludvíka Aškenazyho, úprava textu a režie Luděk Korbel
Mezurač – Bez píšťalky, drama Lumíra Kubátka, režie a úprava textu Dana Stakorová.

IMG 3871

Rozhodnutí poroty
Přehlídku po oba dny sledovala porota divadelní rady Svazu Čechů ve složení Hedviga Marjanovićová, Elenka Podsedníková a Ivan Leksa. Podle jejich rozhodnutí své hry před selektorkou Chorvatského sněmu kultury Dubravkou Crnojevićovou uvedly 26. března v Českém domě v Daruvaru divadelní skupiny České besedy Daruvar ČB2 – Koncese Jaquese Vilfrida a Jeana Giraulta v režii Vlatky Daňkové, Dolany Noc s Andersenem Světlušky Prokopićové na motivy pohádek H. Ch. Andersena v režii autorky textu, Lipovec Muž dvou žen Vilouše Táborského v režii Drahušky De Bonové a Šibovec Starý mládenec Jiřiny Bohdalové v režii Jasny Jermanové.

Read 723 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 44 2019

V Jednotě číslo 44, která vychází 9. listopadu 2019, čtěte:
- Svaz Čechů bude mít nové stanovy, rozhodlo předsednictvo
- V ruském Soči se konal seminář YEN
- Hovory s T. G. Masarykem v chorvatštině
- Představujeme Gospavu Brkićovou z České besedy Šibovec
- Žít se nemusí, ale pít pivo se musí – reportáž z Oktoberfestu
- Souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi