V Praze pamětní deska Augustu Šenoovi

NOVÁ AKCE CHORVATSKO-ČESKÉ SPOLEČNOSTI
Na podnět Chorvatsko-české společnosti a chorvatského velvyslanectví v ČR byla na počest 180. výročí narození chorvatského spisovatele Augusta Šenoy postavena dvojjazyčná pamětní deska. Nachází se na Karlově náměstí, největším náměstí v Praze i v Česku, na domě, v němž Šenoa bydlel během svých studií na Právnické fakultě Karlovy univerzity v letech 1859–1865.

Desku a její připevnění financovalo město Záhřeb. Podle návrhu pražského architekta Vlada Miluniće ji vyrobilo Středisko pro design Záhřeb.
Desku 17. října slavnostně odhalili chorvatská velvyslankyně v Praze Ines Troha, poslanec za českou a slovenskou menšinu a vyslanec záhřebského primátora Vladimír Bílek, předseda Chorvatsko-české společnosti Marijan Lipovac a dědička rodiny Šenoovy Jasmina Reisová. Kromě padesátky členů CHČS a obdivovatelů Šenoova díla, kteří autobusem přicestovali ze Záhřebu, na slavnosti byli odborná poradkyně Úřadu pro meziměstskou a mezinárodní spolupráci a propagaci lidských práv města Záhřebu Lucija Močibobová, vedoucí Úřadu pro mezinárodní vztahy Hlavního města Prahy Martin Churavý, poradce pro kulturu Městské čtvrti Praha 2 Jaroslav Šolc, poradkyně pro kulturu Města Velika Gorica Vesna Župetićová, předsedkyně České besedy Záhřeb Alenka Štokićová, předsedkyně Česko-chorvatské společnosti Ivana Tichá, místopředsedkyně Spolku občanů chorvatské národnosti v ČR Lenka Kopřivová a další.
Marijan Lipovac připomněl, že jde o osmý pomník, který v Česku na počest některé chorvatské významné osobnosti postavila Chorvatsko-česká společnost (v Praze jsou to Nikola Tesla, Vladimir Prelog, Stjepan Radić, Andrija Mohorovićić a Josip Juraj Strossmayer, dále Josip Jelačić v Napajedlech a Nikola Šubić Zrinski v Jindřichově Hradci). „Díky Chorvatsko-české společnosti tak během posledních deseti let vznikl v Česku malý panteon chorvatských velikánů, k nimž se nyní připojuje i August Šenoa. Chorvatský velikán českého původu osudově ovlivnil chorvatskou literaturu, zejména svými romány, ale taktéž chorvatsko-české vztahy. Jako spisovatel, novinář a překladatel byl opravdovým prostředníkem mezi dvěma kulturami. Nadšením a znalostí češtiny ho předčil jedině Stjepan Radić, který se nakonec v Praze dočkal i své ulice,“ řekl Marijan Lipovac. „Na tomto místě, před někdejším Šenoovým pražským bydlištěm, musíme my Chorvaté poděkovat Praze za to, že po staletí inspiruje a pozitivně působí na mnohé naše velikány i řadu těch, kteří zde studovali nebo působili, od Fausta Vrančiće po Vlado Miluniće. To je dalším důvodem, proč bychom měli Prahu milovat stejně, jako ji miloval i Šenoa.“
Velvyslankyně Ines Troha řekla, že deska připomíná krátké, ale pozoruhodné období života Augusta Šenoy. „Všichni jsme vyrůstali s Šenoovými romány a jeho Historiemi, díly, která díky nejen své literární hodnotě, ale také díky vědomí potřeby přiblížit národu jeho vlastní dějiny, překročila rámec literatury a stala se nepostradatelnou součástí naší kulturní identity.“ Vladimír Bílek připomněl, že Šenoa byl přítomen na zakládající schůzi České besedy Záhřeb v roce 1874, kde proslov přednesl v češtině, a Jaroslav Šolc se zmínil, že na území Prahy 2 se nachází Záhřebská ulice a na Karlově náměstí je několik pamětních desek českých spisovatelů, například Vítězslava Hálka a Karoliny Světlé.
Před odhalením desky přečetla místopředsedkyně Spolku umělců August Šenoa paní Danica Vukelićová úryvky z Šenoovy povídky Velebníček (Prijan Lovro), kde Šenoa popsal svá setkání s dalšími chorvatskými studenty a některé pražské pamětihodnosti. Po odhalení desky všem poděkovala Jasmina Reisová, a následovalo pohoštění na chorvatské ambasádě. Členové Chorvatsko-české společnosti uzavřeli svou cestu do Česka návštěvou Čáslavi, odkud rodina Šejnohova pochází, a navštívili také Jindřichův Hradec, kde na místním zámku pamětní deska připomíná sňatek Nikoly Šubiće Zrinského a Evy z Rožmberku.
Text Marijan Lipovac, přeložila Libuše Stráníková, foto CHČS

Šenoa a Praha
Každý upřímný Šenoův ctitel musí alespoň jednou zajet do Prahy, protože se zde odehrály minimálně tři důležité události Šenoova života. V Praze se August stal Šenoou, přesněji řečeno, zde se jeho příjmení pocházející z českého Šejnoha, ale předtím psané německy (Schoenoa), poprvé uvádí v pochorvatštělé podobě Šenoa. V Praze také Šenoa zahájil svou spisovatelskou dráhu – zde vznikla jeho první literární díla, zde začal budovat a pilovat svůj styl. A konečně – v Praze, kde byl vzdálený od rodného města, si Šenoa upřímně zamiloval Záhřeb, který později sehraje v jeho literárním díle ústřední roli. Bez Prahy by tedy nevznikl ani Velebníček (Prijan Lovro), ani Zločiny benátských intrikánů (Čuvaj se senjske ruke), ani Zlatníkovo zlato, ani Selská vzpoura, ani Branka, ani Historie (Povjestice), ani další díla, jimiž se Šenoa zařadil mezi chorvatské velikány.

Read 154 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 37 2019

V Jednotě číslo 37., která vychází 21. září 2019, čtěte:
- V Prekopakře se konal Den české kultury Knedlíky
- Česká beseda Šibovec také uspořádala Den české kultury
- Divadelní večer v Končenicích
- Krásný český jazyk na kurzu metodiky v Praze
- Odešel Oldřich Bok, bývalý novinář Jednoty
- Další zdařilý zájezd Besedy ze Zdenců do Česka
- Daruvar Cup of Joy pokračuje, konec je v nedohlednu
- Souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi