Šesté sympozium o českém jazyce v Daruvaru

ZACHOVÁME SI SVOU KULTURU A JAZYK?
Krajané v Daruvaru a jejich hosté rozjímali v páteční odpoledne o českém jazyce, české menšině, její identitě, současnosti a budoucnosti. Svaz Čechů uspořádal 16. listopadu šesté Sympozium o českém jazyce, které probíhalo od 15 hodin v Českém národním domě pod patronátem Rady pro národnostní menšiny RCH.

Předcházelo mu uvítání přednášejících ve Svazu Čechů. Letošní Sympozium uváděla místopředsedkyně Svazu Marie Válková, která srdečně přivítala zástupce velvyslance České republiky v RCH Slavomíra Gogu, poslance za českou a slovenskou menšinu Vladimíra Bílka, místožupanku Táňu Novotnou Golubićovou, poradkyni pro české školy a školy s výukou v českém jazyce Jitku Staňovou Brdarovou, ředitele škol a institucí, všechny přítomné a především přednášející.
K přítomným promluvil V. Bílek jménem svým i jménem Aleksandra Tolnauera, předsedy Rady pro národnostní menšiny. Vyzdvihl význam Sympozia a jednání o mateřském jazyce. Po něm S. Goga i jménem velvyslance České republiky Vladimíra Zavázala uvedl, že si je Ministerstvo zahraničních věcí ČR vědomo, že česká menšina v Chorvatsku patří k nejaktivnějším ve světě, a podporuje ji i v rámci péče o menšinový jazyk.
Mgr. et Mgr. Bc. Marie Štěpánová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze ve svém příspěvku Cesta kolem světa za českými krajany připravila fotografiemi bohatě ilustrovaný přehled krajanských enkláv ve světě. Uvedla i zajímavosti o každé z enkláv, její osud a u některých i osobní zkušenosti a svědectví. Na otázku, která komunita na ni udělala nejlepší dojem, odpověděla, že není možno hodnotit, protože je každá jedinečná a obdivuhodná a u všech Čechů ve světě se setkala s velmi srdečným přijetím.
Na základě výzkumu o dynamice českého jazyka, provedeného na katedře pedagogiky Masarykovy univerzity v Brně, PaedDr. Ivo Martinec, CSc. hovořil o aktuálních vývojových tendencích v českém jazyce se zřetelem k jazykové situaci české menšiny v Chorvatsku. Mimo jiné řekl, že se jevy z obecného jazyka vkrádají do spisovného, zejména v publicistice, kde se používají především proto, aby přilákaly čtenáře. Připomněl problematiku přechylování ženských příjmení, a také to, že proti tendenci internacionalizace jazyka se staví tendence počešťování cizích slov. U Čechů v Chorvatsku nelze mluvit o zvláštním jazyce nebo nářečí, jde spíše o interdialektální prostředí, v němž se někdejší nářečí pro-
lnula. Pochválil českou menšinu, že si stále udržuje živý český jazyk a vyjádřil přesvědčení, že si svůj jazyk a českou kulturu udrží i do budoucna.
Prof. Marie Sohrová z Daruvaru provedla posluchače mezníky z dějin Československa a minulosti České republiky a přesně uvedla, kdy a jak se během dějin název tohoto státu měnil a jaké potíže jsou s jeho jednoslovným pojmenováním Česko. Výklad doplnila citáty mnoha spisovatelů, politiků a veřejných osobností pro a proti názvu Česko. S. Goga pro zajímavost uvedl, že se na českém velvyslanectví v Chorvatsku kromě jednoslovného názvu Česko/Češka paralelně používají názvy Češka Republika i Republika Češka.  
Mgr. Libuše Stráníková z Daruvaru se zamyslela nad existencí původní česky psané literatury. Uvedla, že krajanská literatura sice není zvlášť bohatá, ale má stoletou tradici, a proto by neměla stát stranou zájmu české literární kritiky a historie. Seznámila přítomné s českou krajanskou literaturou v Chorvatsku od jejího počátku dodnes, přičemž kladla důraz na význam Knižnice krajanské tvorby a dalších periodik NVI Jednota pro zachování českého jazyka, kultury a české identity.
Na toto téma navázala Mgr. Helena Stráníková, Ph.D. z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, která hovořila o současné krajanské literatuře pohledem jejích tvůrců. Na základě vlastního výzkumu ve formě ankety, který realizovala v létě na Daruvarsku, přiblížila posluchačům názory krajanských literátů na její současnost, význam a budoucnost v době globalizace. Upozornila na nutnost věnovat pozornost zejména mladším tvůrcům, pro něž je velice důležitá možnost publikování. Výklad uzavřela výrokem Rudy Turka, že „zahyne-li krajanská literatura pro nedostatek tvůrčí a publicistické motivace, zahyne i naše menšina…“
Poslední příspěvek na Sympoziu byl zaměřen na české školství v Chorvatsku a jeho vliv na zachování české národní identity. Mgr. Andrea Preissová Krejčí, Ph.D. ze Slezské univerzity v Opavě a Mgr. Jana Kočí z Univerzity Palackého v Olomouci ve svém příspěvku představily stejnojmennou knihu, kterou připravily spolu s poradkyní pro české školy Mgr. Jitkou Staňovou Brdarovou z Daruvaru. Seznámily posluchače s obsahem knihy a také s Hlávkovou nadací, která do letošního roku podporovala především Čechy ve Vídni, ale po seznámení se s krajanskou komunitou u nás se bude snažit podporovat všechny krajanské komunity ve světě.
Závěrem se rozproudila diskuse o významu práce krajanských učitelů a všeobecně o krajanské komunitě v Chorvatsku, která může být modelem, jak se mohou menšiny či méně četné národy, jako je národ český nebo chorvatský, vypořádat s globalizací. Text J. Staňová, foto Ž. Podsedník

FOTO na facebooku

Read 22 times

Nové číslo Jednoty

 

Jednota 49 2018

V Jednotě číslo 49., která vychází 15. prosince 2018, čtěte:
- V Lipovci se konala řádná valná hromada Svazu Čechů
- Poslanec Vladimír Bílek: Menšiny dostanou z rozpočtu více
- Valné hromady českých besed Tréglava a Verovice
- Rozhovor s chorvatskou velvyslankyní v Praze Ines Troha
- Svatý Mikuláš měl i letos plné ruce práce
- Kurz českého jazyka Učíme se česky a souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi